First Love

*5

Když Maty odešel z pokoje. Podívala jsem se na Dana.,,Jak ti je?ale popravdě".,, Vždyť jsem říkal,že je mi dobře".,,Prosím nelži mi v noci jsi se převaloval".,, Zdál se mi jen zlý sen"
Pohled Dana
Očividně ji moje odpověď nepřesvědčí o tom, že se mi jen něco zdálo, ale kdybych možná řekl co, tak by tomu mohla uvěřit. Jenže já ji nechci lhát mám Sofii rád. Proč musí být tak těžké říct někomu to co se opravdu stalo.
Pohled Sofie
Říkala jsem mu ať nelže, jenže on to prostě udělal.Co na tom nechápe?Dan je super kluk, ale já už chodím se Sebastianem.Dan je tu se mnou pořád, protože je taky nemocný, jenže Sebastian mi zase zachránil život. Tím že mi zavolal záchranku. Pane bože co to melu, proč se teď rozhoduji s kým budu chodit. Když jsem teď přemýšlela nad tím proč mi Dan lhal.
,, Dane, jestli se ti zdál zlý sen, tak to byl rozhodně nějaký bolestivý, protože si tu křičel, že tě bolí břicho. "
,, Sofie já ti nechci lhát, jenže já...Tohle je fakt složitý.",, Co?je tak složitého na tom někomu něco říct ",,Já budu muset odjet pryč, nebo spíš do jiné nemocnice, jelikož...ach jo tohle ti fakt říkat nebudu."Dane co se děje? Souvisí to nějak s touhle nocí?"
Ano, souvisí  s tím co jsi řekla tak je to pravda.",, Počkej, co jsem řekla." No...to jak si řekla, že jsem ze spaní křičel že mě bolí břicho. ",, No...a  co já a s tím. ",, Našli mi...",, Co ti našli?Dane, prosím neříkej mi že ti našli..."
,,Jestli myslíš rakovinu, tak si to myslíš správně. "
Dívala jsem se na něj a v očích jsem cítila slzy,,Dane, to ne prosím řekni, že to nic není.Prosím.",,Sofie je mi to opravdu strašně moc líto." Nedokázala jsem potlačit pláč, za chvíli do pokoje přišel Maty a s ním dva sanitáři.,,Dane jsi připravený? na převoz do Hradce. ",,Ano. "
Pohled Dana :
Maty mi pomohl vstát z postele a dovést, až k lůžku na převoz. Ti dva sanitáři mě pomalu na lůžko položili, když jsem tam jen tak ležel podíval jsem se na  Sofii brečela.
,, Tak mužem."Jeden z těch sanitářů  vzal za lůžko a vyjel s ním z pokoje.
Pohled Sofie:
Koukala jsem směrem k oknu vedle dveří, bylo tam lůžko na, kterém ležel Dan vedle něj stál Maty a,asi mu něco říkal. Po chvíli se lůžko zase rozjel a zmizelo za rohem. Maty se vrátil do pokoje. Přišel k mé posteli a podal mi kapesník.
,, Sofie, mám pro tebe jednu dobrou zprávu.",, Jakou?",, Dneska jdeš domu." Z té zprávy jsem byla nadšená, už jsem tátu a Lexe neviděla skoro dva týdny.
O hodinu později
Měla jsem už zabaleno a scházela  schody  společně s Rebekou, která mi nesla tašku. Dole stál táta s Alexem a vedle nich Sebastian, který  v ruce držel velikou kytici růží.
Seběhla jsem rychle schody a obejmula tátu, Alexe. Potom jsem se obejmula i se  Sebastiánem, který mi dal velikou kytici rudých růží. Rozloučila jsem se s Matym a Rebekou , v hlavě mi zněl Danův hlas. Vyšli jsme z nemocnice, když jsme všichni čtyři došli na parkoviště k našemu autu. Táta dal moje věci do kufru a ze zadu vyndal Alexovu sedačku, abych si mohla sednout k Sebastiánovi.Skoro celou cestu jsme si povídali,když jsme asi po hodině dojeli domů, jen jsem se Sebastiánem rozloučilaa dala malou pusu.