Liga Výjimečných

Plán

Čekalo mě další klasické ráno. Ráno, kdy se probudím a kouknu na Talii, která bude nejspíš ještě spát. Ráno, kdy se s pohledem do zrcadla leknu sama sebe a svých rozčepýřených černých vlasů.

Nakonec tohle ráno ale nebylo úplně stejné. Ano, všechno tohle se stalo, ale dnešek byl jiný. Přijel totiž někdo nový. Ale ne jeden nový výjimečný, ani dva, ale rovnou tři. Myslíme si, že tuší, že už jim nevěříme a tak zrychlili proces. Navíc přijeli krásně popořadě. Jako první dorazila Grace, která ovládá sny. Poté přiletěl z Norska Sebastian, který je extrémně učenlivý a hned s námi navázal konverzaci v našich rodných jazycích. Nakonec jsme uvítali Bijana z Afriky, který ovládá telekinezi. Pořád jsme všechny opakovali dokola a slušně souhlasili s našimi „instruktory". Nastala ale noc a my se rozhodli, zasvětit je do toho, jak to doopravdy je.

„Grace mohla bys prosím ovládnout jejich sny tak, aby se rozhodně nechtěli vzbudit?" požádal ji George.
„Ehmm... ano, ale..." nechápala to.
„Vše ti pak vysvětlíme," uklidnila ji Talia nejen slovy, ale i svou schopností a stejně tak i ostatní.
„Dobře," souhlasila Grace tak trochu omámeně.
Grace se vkradla na kraj pokoje, dveře byli pootevřené. Za chvíli se vrátila a byla z ní cítit nedočkavost. Řekli jsme jim úplně všechno. Jen poslouchali, zírali s otevřenou pusou. Byli jsme jednak rádi, že jsme to ze sebe konečně dostali a také, že nám všichni rozumí. Mysleli jsme, že Bijan nebude umět anglicky, ale ukázalo se, že je z Jižní Afriky a mluví rodilou angličtinou.
„Já vám věřím," řekl nakonec Sebastian.
„Já taky, ten týpek, se kterým jsem přiletěl, je jak z jiný planety, fakt podivín a to říká kluk, co ovládá telekinezi," přidal se k nám Bijan.
Všichni hodili pohledy na Grace. Vypadala trochu nejistě.
„Jo, máte pravdu," překvapila nás její reakce.
„Ten chlap se mi nezdál, trochu jsem se ho bála, a tak jsem nahlédla do jeho snu," odmlčela se, nejspíš pro dramatizaci „bylo to příšerné."
„Co se mu zdálo?" koukali jsme na ni.
„Zdálo se mu, jak ovládli svět a lidé byli otroci. Také v tom snu ovládal telekinezi a čtení myšlenek. Když si o něm někdo myslel něco špatného, zbil ho."
„A proč jsi nám tedy nevěřila?" napadlo mě.
„Veřila, jen už jsem nechtěla znova vstoupit do jeho snu, což je potřebné pro to, abych ho změnila a nebo vytvořila úplně nový."
„Ach jo, promiň," ozvala se Talia.
„To je v pořádku. Každý musí zapojit svou schopnost."
„Ale ovládnout svět chtějí přece stíny nebo ne?" přemýšlel nahlas Bijan.
„A co když oni jsou stíny?" vyslovila jsem něco, čeho jsme se všichni obávali.

Všichni jen tiše seděli a v jejich očích byl strach.
„Nalákali nás do pasti," odpověděl mi na to Sebastian.
„A nejhorší je, že o nich nic nevíme, protože všechno o stínech nám řekli oni," uvědomila si Grace.
„Musíme mít plán," řekl Bijan a připadalo mi, jako by nám všem četl myšlenky. Hah, já vím, nepovedený vtípek.
„Až tady budeme všichni, musíme utéct."
„A jak to chceš udělat, Alex? Nepustí nás. Nejspíš nás pozabíjí hned, jak poslední z nás vstoupí do dveří tohoto domu," nesouhlasil se mnou Sebastian. Sebastian je z nás nejchytřejší a věřím, že má pravdu.
„Pak tedy poslední člověk nesmí překročit práh domu," napadlo mě.
„Jak to chceš udělat?" ptal se hned George.
„Poletíme jim naproti!"
George ale byl proti: „To je absurdní. Všimnou si, že chybíme a půjdou nám hned po stopách. Jsem si jistej, že o tom, že nás dokáží vycítit nelhali, jinak by nás nenašli."
„Nemůžeš jim vymazat paměť, aby si mysleli, že nás ještě nenašli?" napadlo Sebastiana.
„Ehmm...já nevím. Vždycky jsem mazal jen vzpomínky pár minut staré. Jsme tady už 12 dní!"
„Pamatuješ na ty úrovně schopností?" zeptala jsem se.
„Jo, jasně. Jsme všichni na druhé úrovni."
„Tak tohle bude třeba úroveň tři, ale dokážeš to!"
„Dostat se na jinou úroveň potrvá," namítl George.
„Má pravdu, ale můžeme je nějak zmást a rychle utéct," posoudil to nakonec Sebastian.
„Ale ještě chvíli počkáme, ať je přivedou přímo k nám," ozval se Bijan „bude to snadnější než procestovat půlku světa."
Všichni souhlasili, vrátili jsme se zpátky do postelí a pokoušeli se usnout, nebylo to však snadné.