~ Jungkook's POV is baaaack~
Neměl jsem se nechat přemluvit na tříměsíční pobyt v Americe. A už vůbec jsem neměl přijmout nabídku toho zatraceného teplého fotografa.
Budeme tě fotit pro Lidl, říkali. Bude to sranda, říkali.
Haha.
Nemohlo mě potkat nic horšího než zase vidět člověka, co mi zničil život. Už nikomu nevěřím, neumím se zamilovat a prakticky nedokážu být šťastný.
Naopak Taehyung... Jenom z pomyšlení na to jméno se mi zvedá žaludek-
Naopak on vypadal, jako by ho ty dva roky vůbec nezměnily. Závidím mu, že se mu na mě podařilo zapomenout. Škoda, že já na něj se slzami v očích vzpomínal každý večer.
Někdy si přeju být tak lhostejný a bezcitný jako on. Žádné srdce, žádné starosti.
Ale jednu věc musím uznat, nakopl mě něco se sebou dělat. Vztek jsem si vybíjel v posilovně a místo plýtvání času s lidmi jsem se intenzivně věnoval hudbě, díky které už mě pár nadšenců v Koreji zná. Šel jsem si za svými cíli a doufal, že jakmile na sebe začnu být hrdý, zbavím se toho smutku, co mě vnitřně užíral. Nefungovalo to. Budu se muset snažit víc.
A to se mi nikdy nepovede, pokud se mi budou myšlenky pořád vracet k němu.
A bohužel, jak jsem taky mohl čekat, ignoroval moje varování a dnes zase přišel do studia Lidl fotografa.
Stejně jako já. :<
Takže teď musím sedět u stolu naproti jemu a trpět pohledem na to, jak mu to nechutně sluší. Vesmír mě nenávidí.
„Takže, zlatíčka. Já myslím, že se ty fotečky moc povedly. Koukněte, jak se to všechno k sobě stylově a formátově hodí,” promluví najednou fotograf a s úsměvem mi podává pracovní verzi letáku.
...
...
„Taky se vám to líbí tak moc jako mně? Zítra už by to mohlo jít do tisku vy se stanete tvářemi příštího asijského týdne,” raduje se s malými srdíčky v očích fotograf, jehož jméno si pořád nepamatuju... Sorry jako, ale mám spoustu horších starostí!
Třeba Taehyunga, který si katalog se zájmem prohlíží a prstem přejíždí po mém obličeji na jedné z fotek. Možná si myslí, že to nevidím ale to nic nemění na faktu, že mě tím nesnesitelně provokuje. Proč by něco takového dělal?
Fotograf se zvedá a odchází nám uvařit kávu. Taehyung okamžitě využívá situace, opět bere leták do ruky a... a začíná mě odtrhávat z naší společné fotky! To mnou vážně tak pohrdá, že mě se sebou nemůže nechat ani na blbým papíru, který už nikdy neuvidí?! Doteď jsem si myslel, že náš vztah ztroskotal na tom, že já chtěl něco vážného a on jenom jednorázovou zábavu. Nenapadlo mě, že se mu přímo hnusím!
Ne. Tohle nezvládnu. Myslel jsem si, že už jsem silnější a nikdo mě nemůže takhle rozhodit. Opak se ukázal pravdou.
Nedovolím, aby se mnou ten hnusák cloumal. Už nikdy. „Jdu domů. Slíbil jsem svojí holce, že si uděláme hezký večer,” oznámím s předstíraným klidem a stoupám si. V momentě, kdy už se ale otáčím k odchodu, koutkem oka zahlédnu něco, co si okamžitě získá mojí pozornost. Taehyung odtrženou část fotografie s mojí podobiznou opatrně, s pro něj tak neobvyklou jemností přehýbá a schovává ji do kapsy svého saka.
Neměl bych se tím tak zabývat a přikládat tomu přehnaný význam, ale usmál se. Tedy spíš než o úsměv se jednalo o lehký náznak. O pouhé drobouké gesto a přesto ve mně vzbudilo tolik zmatku.
Ne, Taehyungu. Tohle nedělej. Vím, že mě nemáš rád, tak ve mně po všem tom utrpení nevyvolávej falešné naděje.
Všechno si usnadníme, když se i nadále budeme jednoduše nenávidět.
ČTEŠ
instagromance | vkook | texting √√
FanfictionJungkook vlastní meme stránku na Instagramu, kde si anonymně získal tisíce fanoušků. Přijde ale den, kdy se rozhodne sdílet svoji fotografii a od té doby mu začnou chodit podivné zprávy od neznámého ctitele.