67. Ztracen

1.4K 145 36
                                    

Jsem mrtvý?

Co se děje?

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Co se děje?





Jako bych najednou cítil, jak mi celé tělo těžkne. Na tváři mě šimrají hřejivé sluneční paprsky. Štípe mě koleno. Obklopuje mě vůně vysušené mořské soli. Nohy mi omýlají poklidné chladivé vlnky.

Všechny tyto drobné vjemy naznačují jedinou věc.

Probouzím se?

Vyčerpání mi nedovoluje sebemenší pohyb. Nedokážu ani otevřít oči. Ale... Ale já potřebuju vstát! Potřebuju vidět Taehyunga. Musím ho najít!!!

Proč mě vlastní tělo neposlouchá?!

Všímám si toho povědomého pocitu drobných potůčků, které mi smáčejí kůži. Brečím.

Taehyungu...

Kde jsi?




Zvládnu to. Musím. Na teď.

Tři.

Dva.

Jedna.

Teď.

S vypětím všech sil se mi konečně daří odlepit od sebe víčka. Setkávám se s výhledem, který mě příliš nepřekvapuje. Moře. Moře. Moře. Písek. Moře. Moře. Moře. Pláž. Moře. Moře. Moře. Ostrov. Moře. Moře. Moře.

Kdykoliv jindy bych řekl, že se jedná o dokonalou ukázku velkolepých krás přírody. Ale teď se mi tahle přehnaně estetická romantická scenérie hnusí víc než cokoliv na světě. Nenávidím ji! Chci pryč.

Nemůžu zastavit pláč. Jsem tu sám. Úplně sám. Ani stopa po letadle, civilizaci, Taehyungovi.

Snažím se ze své ležící pozice podívat po okolí. Daleko nedohlédnu. Do očí mě praští zář čehosi křiklavě oranžového. A pak si to uvědomím. Mám na sobě záchrannou vestu. Tae, ty... Ty jsi to dokázal.

Konečně ve mně vysvitne naděje.

Jestliže mě zachránil, tak... Tak tu někde přece musí být! Jak bych se sám ve stavu bezvědomí dopravil na pevninu? Samozřejmě, že mi Tae pomohl! Dostali jsme se sem spolu a teď určitě sedí opodál a čeká, až se probudím, aby mě překvapil. Usměje se, políbí mě na čelo a půjdeme chytat ryby. Další den si postavíme vor, na kterém odplujeme domů a budeme zase šťastní. Protože společně překonáme jakoukoliv překážku.








Nebo...

Nebo se pro mě obětoval a položil za mě svůj život?

Všechno, co kolem sebe vidím, mluví jasně. Tak moc si přeju, abych se mýlil. Nemůžu se smířit s realitou.

Nechci to přijmout. Nemůžu to přijmout.

Taehyung se mnou není.

instagromance | vkook | texting √√Kde žijí příběhy. Začni objevovat