Jungkook vlastní meme stránku na Instagramu, kde si anonymně získal tisíce fanoušků.
Přijde ale den, kdy se rozhodne sdílet svoji fotografii a od té doby mu začnou chodit podivné zprávy od neznámého ctitele.
„Co se zlobíš, miláčku? Našel jsem nám nové kamarády,” pokračuje Taehyung, kterému nedochází, že žádné jeho žvásty slyšet opravdu nepotřebuju. „Fakt cool týpci. Tohle je Baekhyun, vedle stojí Chanyeol, tady máme Sehuna a-”
Aniž bych ho to nechal dopovědět, zacpu si uši a otráveně se k němu otočím zády. Snad konečně pochopí, že mě žádné vysvětlování nezajímá. Mám toho vážně dost.
Ne, že by se mi chtělo umřít v divočině, ale přesto... Být na ostrově jenom s Taehyungem mělo jisté jedinečné romantické kouzlo. Narozdíl od tohohle zaplivaného hnusného baru, kam mi "moje úžasná láska" zdrhla a vyměnila mě za trochu alkoholu.
No dobře, toho alkoholu bylo očividně o něco víc než trochu.
Zničeho nic cítím, jak mě Imvák zezadu objal a položil si hlavu na moje rameno. „Oni mají vlastní loďku, víš? A slíbili, že když vypiju víc než všech devět kluků dohromady, tak mi jí dají...” vysvětluje a posmutněle mě hladí po tváři.
To, že se opil, aby nás odsud dostal a teď toho lituje nemění nic na tom, jak hloupě a nezodpovědně se choval. Proč se vůbec pouští do něčeho, na co nemá?
Amatér.
Až vystřízliví, pořádně to odnese.
Ale teď mu ukážu, jak se to dělá~
Namířím si to k pultu, odkud odstrčím barmana a zaberu jeho místo.
Hned vidím, jak se zvedá a chystá se rozpoutat rvačku, ale jakmile se mi zadívá do očí, užasle pronese: „Vy jste ten z toho Lidlu? Já vás tak miluju... Dneska máte všechno jako pozornost podniku.” Přijde ke mně a začne po mém boku nalévat do skleniček, které si odhodlaně beru a přikládám ke rtům.
Piju rychleji, než on nalévá. Přicházím tomu na chuť. Jsem k nezastavení.
Když ve mně zmizí celkem tři lahve vodky, pět Jägermeisterů, dva litry whiskey, nějaká ta tequila a samozřejmě Fernet, Becherovka i zelená, jeden z těch záhadných kluků po mně uznale hodí klíče od lodi.
Nečekal jsem, že je překonám tak snadno. Vždyť se mi ještě ani nemotá hlava a teprve teď mě to začalo bavit.
Usměju se a beru za ruku svého kluka, který se nejspíš opije i trochou džusu a odtáhnu ho na pláž, kde už na nás čeká malá plachetnička. Nebojte, naštěstí má i motorový pohon.
Taehyunga hážu na palubu a sám si sedám ke kormidlu. „Mnm... Ty umíš řídit loď, cukřenko?” ptá se mě a u toho si mne bolavé čelo.
Já nesouhlasně zavrtím hlavou, ale víc se tím nezabývám a nastartuju plavidlo, které směruju k břehům naší nádherné rodné země.
Teda aspoň doufám.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
