Promiň! ✔️

❄️29.❄️

Pousmál jsem se – Erwin měl pravdu – tahle se nedívá heterosexuální chlap na mužské tělo. A tak jsem to ještě vylepšil a šel si dát pár bazénů na rozehřátí. I v té chvíli jsem jej nenápadně sledoval, jestli se dívá. Díval se! Stál na kraji bazénu a civěl na mě, jak dítě na dárky pod vánočním stromečkem. Tak tímhle jsem to měl potvrzené! A tím pádem mám šanci – sice mizivou – ale přece jen nejsem na nule. A líbím se mu, líbí se mu mé tělo, to je taky plus. Jenže já potřebuju, aby se mu líbilo i mé srdce a duše a to už úplně jiná liga. Teď sice vím, že kdybych se opravdu snažil, nakonec bych ho do postele dostal, ale já ho chci celého, nechci jen jeho tělo. Chci, aby mě miloval, ne jen nechával se šoustat. Bože, teď přemýšlím jak vlhká třináctka, která slintá na plakátem One Direction nebo BTS. Jenže čím víc nad tím přemýšlím, tím víc zjišťuju, že láska je přirozený stav a jednou za čas do svých spárů dostane i takového ignoranta jako jsem já. Nakonec i Erwin miluje, pro mou smůlu bohužel mě. Aspoň to tvrdí, pravda - způsob jeho lásky je poněkud podivný!

Stejně mi ale zjištění, že je na kluky tak zvedlo náladu, že jsem ho začal provokovat. Nakonec jsme v bazénu blbli jako malí kluci, všechny problémy jsem hodil za hlavu a užíval si jeho zvonivého smíchu, dolíčků ve tvářích, mokrých vlasů a báječného bronzového těla mého profesora. Zapomněl jsem na víkendovou potupu. Svět byl prostě najednou růžový a já se toho pocitu nemohl nabažit.

V tom jsem si ale všiml, že mu ujela noha na okraji bazénu a on se nekontrolovatelně blížil hlavou ke stěně bazénu. Vystřelila mi ruka a já ho zachytil a on setrvačností přistál přímo v mém náručí. Naše oči se střety a celé mé tělo zachvátila horkost, i on byl viditelně touto situací zaskočený a tak jsem ho rychle pustil. Nevěděl jsem si sám se sebou rady a tak jsem raději utekl, tedy odplaval jsem pryč. Neohlížel jsem se, co dělá on. Měl jsem totiž pocit, že se červenám všude. Poprvé jsem cítil jeho téměř nahé tělo na tom svém a bylo to...nádherné. Bylo to jen pár sekund a já zažil ráj! Kam by se mé vnímání posunulo, kdybychom se milovali? Asi bych omdlel slastí, jinak si nedovedu představit. Hlava se mi točí a připadám si hrozně nepatřičně. Kde se ztratil ten drsný kluk, který měl situaci ohledně lásky a šukání vždy pod kontrolou. Pravda – měl jsem raději tvrdý sex, ale nikdy jsem neudělal nic, co by ten druhý nechtěl, nějak podvědomě jsem si vybíral kluky, kterým to nevadilo, a dokonce si to užívali. Ale teď – dal bych království za sladké milování při svíčkách. Hýčkal bych ho, miloval, snesl modré z nebe. Ale podle jeho výrazu, kterým se na mě teď dívá...Mohl by mi ležet u nohou celý svět, ale on jediný by stál s hlavou nahoře a hrdě by se díval do mých oči, kterou jsou vždy o pár centimetrů níž než ty jeho.

Víkend s Erwinem jsem prožil jen ve vzpomínkách na jeho tělo a taky mě hřálo pomyšlení, že mi navrhnul ten večer tykání. Tetelil jsem se blahem, když jsem jej mohl oslovovat jménem. On asi ani netuší, co to pro mě znamená!

🌈🌈🌈

Byl prosinec a začala být pěkná kosa. Mrznul jsem ve své lehké bundě a letních botaskách a on si toho samozřejmě všiml a proto ji jakýsi den rezolutně sdělil, že jdeme nakupovat. Silně jsem protestoval, tohle už je přes čáru, dává mi kapesné na svačinu, platí mi obědy, živí mě, bydlím u něj a ještě mi bude kupovat oblečení? Ne, to je vyloučeno! Už tak mu toho tolik dlužím. Když mě setřel s tím, že bundu a boty budu mít pod stromeček, dostal mě tím tuplem do kolen. Já nemám peníze, nemůžu mu nic koupit! Mávnul nad tím rukou a hučel cosi o vysvědčení, čímž mě dostal do ještě větší deprese. Nicméně když jsem nad tím pak v hodinách přemýšlel, věděl jsem, že to musím přijmout už z toho důvodu, abych celou zimu nechodil s nudlí u nosu.

Když jsem pak vycházel ze školy, už jsem se těšil, nikdy jsem nebyl takto pro sebe nakupovat, naposledy snad s mamkou, jak jsem byl malinký. Kenny mě šatil zásadně ze sekáčů a tím pádem taky mé hadry tak vypadaly. Nikdy jsem se nad tím moc nepozastavoval, ale když jsem viděl stát před školou Erwina, jako vystřiženého z módního časopisu pro mladé milionáře, viděl jsem, jak moc jsme rozdílní. Přesto všechno on ke mně přišel s úsměvem a mě zatrnulo.

„Levi, chtěl bych si s tebou promluvit! Ty naše víkendy – víš, představoval jsem si to trochu jinak, chtěl bych, abychom si to užívali oba dva, abys nebyl tak strašně upjatý a chladný. Vždyť já pro tebe chci to nejlepší!" chytil mě a přitáhl do náručí. Neprotestoval jsem, stejně nemám šanci, je nejmíň o 20 centimetrů vyšší a sílu má jak býk. Nemá cenu se bránit, aby bylo všechno ještě horší. Jen jsem rychle mrkl na kostel, kolik je hodin a uvolnil jsem se, protože jsem věděl, že Eren je ještě určitě na obědě. Nechtěl bych, aby to věděl! Nechci, aby mě viděl v jeho náručí. Propadl bych se hanbou!

Nechal jsem ho, ať mě muchlá, dává sladké pusy, které jsem mu s hořkostí oplácel, a on mě vískal ve vlasech. Dokonalá idylka pro kolemjdoucí, ale ve mně vřela krev zlostí. Jenže, co mám dělat? Kdybych se bránil, ničemu by to nepomohlo, ba naopak všechno by bylo ještě horší. Aspoň, že je něžný! Neviděl jsem v tom žádný podraz, jen jsem si myslel, že chce opravdu mezi námi vylepšit vztahy.

Konečně mě pustil: „Tak v sobotu, zlato!" řekl sladce a neodpustil si pusu na čelo, kterou nesnáším. Holt na ústa by se musel hodně poklonit! Takhle si připadám jako malé dítě! Zuřil jsem! Vnitřně nasraný jsem se otočil a uviděl jsem ublížený pohled zelených očí mého spolubydlícího.

Ale ne! Tohle vidět neměl! Jak dlouho už tuhle scénku pozoruje? V tom mi to docvaklo, Erwin to udělal schválně! Aby si mě pojistil! Aby mě Eren poslal k vodě!