Promiň! ✔️

🌫️12.🌫️

Jeden pátek jsem ho dokonce přistihl, jak pláče.

„Copak se děje, Levi?" zeptal jsem se jej, ale on jen rychle otřel slzy a všechen pláč zapřel, že se nic neděje.

„Pojď se mnou dneska na bazén, uvolníš se, zaplaveš si, uvidíš, bude to fajn. Pokud se bojíš, že tam budou kluci ze třídy, kteří, jak předpokládám, neví, že bydlíš se mnou, nebudu si tě tam vůbec všímat, pokud bys to tak chtěl."

„Ne, to je jedno, oni to všichni ví," řekl smutně.

„Ach tak, takže proto se ti všichni straní..." zauvažoval jsem, „nešikanují tě za to, že ne?"

„Nee," řekl dost nejistě a sklonil hlavu.

Přišel jsem k němu a vzal jeho ruce do svých. Byly příjemně teplé, ale on je bezděčně z těch mých vytrhl, jako bych ho popálil.

„Promiň," stáhl jsem se dál, „nechtěl jsem se tě dotknout, jen tě chci požádat, kdyby se něco dělo, řekni to, ano?"

Pokýval hlavou, ale moc přesvědčivě to nevypadalo. Začal jsem mít obavy, že se něco děje a strach – o něj.

„Tak půjdeš se mnou na ten bazén?" byl bych rád, kdyby souhlasil, aspoň bych se přesvědčil, že nemá žádné podlitiny po případném násilí vůči němu.

Přikývl a smutně se pousmál. Za to já jsem svůj úsměv rozšířil a myslím, že v tu chvíli jsem svítil jako sluníčko.

Na bazéně jsem v první chvíli sondoval, jestli neuvidím někoho ze školy, ale to by byla velká náhoda, protože jsem se vícekrát přesvědčil, že minimálně z jeho třídy na bazén nikdo nechodí, alespoň ne v pátek odpoledne, kdy tam chodím já.

Potom jsem sjel jeho tělo a oddychl jsem si, že nevidím žádné modřiny ani žádné jiné poranění, které by ukazovalo, že ho někdo bije. Nicméně tímto zjištěním nesmím usnout na vavřínech, protože tihle kluci jsou velmi dobří v psychické šikaně a vydírání. Sám jsem se o tom přesvědčil.

Jakmile jsem se ale v tomto směru uklidnil, podíval jsem se na jeho tělo jinýma očima. Těmi, které milují mužská těla. Už jsem si tím zcela jistý, samozřejmě po tom prvotním zážitku musím uznat, že jsem na gay pornu stal tak trochu závislým. Levi si dával velký pozor, aby se přede mnou nepromenádoval polonahý, což mě kolikrát dost mrzelo. Rád bych se kochal jeho perfektním tělem častěji, stejně jako teď.

Pro Krista, měl bych na něj přestat zírat, ať si to nějak blbě nepřebere. To by mi ještě scházelo!

On si mě ale nevšímal, nebo alespoň dělal, že můj zkoumavý pohled nevidí.

Hodil šipku do vody a už si dával pár bazénů. Ten pohled na něj, jak mu hrají svaly, kdykoliv se pohne, plaval fantasticky, měl skvělý styl a já začal pochybovat, jestli někdy neplaval závodně. Neudělal jediný pohyb navíc – byl dokonalý jako delfín. Byl jsem na jednu stranu opravdu šťastný, že se mnou šel, na druhou ale mám dojem, že jestli se ještě chvíli budu zaobírat tím dokonalým tělem, tak se mi postaví, což by nebylo moc optimální vzhledem k mým klasickým plavkám. Raději jsem skočil za ním do vody, dobře si vědom, že pokud mě bude chtít vyzvat na závod, tak zcela určitě prohraju. To ale on neměl v plánu a jen mě provokoval k větší rychlosti. Nakonec jsme blbli jako malí kluci. Honili jsme se, skákali do vody a já se jen modlil, aby na nás nepřilítl plavčík. V jednu chvíli jsme do sebe narazili a to tak, že kdyby mě Levi nestáhl k sobě do náručí, asi bych narazil do stěny bazénu a následně se utopil.

Když jsem ucítil jeho pevné tělo na tom mém, zastavilo se mi srdce a projela mou tak šílená touha, která úplně na pár vteřin ochromila mé tělo, že kdyby mě v příští chvíli nepustil, zcela jistě by se mi postavil a já bych se nejspíš utopil stejně – studem. Ale i on vypadal vykolejeně, odvrátil zrak a rychle plaval pryč.

Je pravda, že jsem nikdy nebyl tak blízko skoro nahému mužskému, v jeho případě chlapeckému tělu blízko. Byl to úžasný pocit a to, že to bylo tělo toho, který ve mně vzbuzuje nejtitěrnější sexuální touhy, to byl teprve bonus. Chvíli jsem tento pocit ještě rozdýchával a nechával mravenčení probíhající mým tělem pomalu odcházet a třepotající křídel v okolí mého podbřišku jsem si neskutečně užíval. Tohle je touha? Opravdu? Jak to potom vypadá při milování s osobou, která ve vás toto vzbuzuje? Jsem zamilovaný, nekontrolovatelně a jednostranně a nemůžu s tím vůbec nic udělat. Toto zjištění mi málem vehnalo slzy do očí. On nikdy nebude mou lásku opětovat a respektovat!

Po tomto zvláštním zážitku jsme se oba rozhodli, že půjdeme domů. Byl jsem rád, protože jsem netušil, jak dlouho se ještě dokážu dívat na jeho krásné tělo, aniž bych se nerozbrečel.

Seděl mlčky na sedadle spolujezdce a vypadal hodně zamlkle. Nechtěl jsem, aby nás výlet na bazén skončil takto, spíš jsem doufal, že nás to více sblíží, protože mám dojem, že si neustále ode mě drží odstup. Já vím, není se čemu divit, jsem jeho učitel, tak co čekám a taky jsem mu stále nenavrhl tykání, což už mě dost otravuje. Možná je to všechno moje chyba, ale stejně mám pocit, že on má až odpor se mě dotknout, Copak jsem mu tak odporný? Tohle pomyšlení hodně bolí, protože já, kdybych mohl, dotýkám se ho neustále. Líbí se mi ten pocit, který mi při každém dotyku projede páteří, ale to zklamání potom, když ucukne jako bych byl malomocný. Bolí to!

Doma jsem se vrhl na přípravu do práce a on se okamžitě zašil do svého pokoje. Na otázku, co chce na večeři, zabrblal, že je mu to jedno a zmizel.

Civěl jsem do počítače a vůbec se nesoustředil na práci, jen jsem přemýšlel, jak naši vzájemnou důvěru nějak prohloubit a rozhodl jsem se, že první a zásadní věc bude, navrhnout mu tykání. Zcela jistě už si to zaslouží a má mou plnou důvěru. Nakonec, zase nejsem tak starý, aby mi musel vykat.