Two months / ERERI

5.

,, Mám rande !" přiběhnu k Arminovi. Armin jen obrátí oči v sloup. ,, Fakt? A jestli pak nejdeš náhodou s panem Ackermanem ? " řekne nezaujatě. ,,Notak , vždyť jsem ti říkal , že je to poslední. Pak si najdu vážný vztah . Tak už mě přestaň ignorovat!" zakňučím. ,, Ty tvoje sliby.... Kolikrát si tohle už řekl ? "Slibuji"- nikdy jsi nic nedodržel. Dodržel si jen maximálně podmínky té tvé blbé hry" zamračí se.

,, Armine ! Prosím! Tohle je OPRAVDU poslední ! Přísahám na svou smrt!" vykřiknu. Zastoupím mu cestu. Přece teď nemůžu přijít o mého jediného kamaráda! ,, Tohle je vážné prohlášení. Sám dobře víš , že to nedokážeš. Nevíš totiž jak takový normální vztah vypadá" poznamená . Obejde mě a pokračuje dál v cestě.

,, Armine !" zakřičím. ,, Notak stůj !" znovu zaječím , ale na konci se mi hlas zlomí. ,, Vrátím se, až tě uvidím šťastného stát vedle své drahé polovičky. Do té doby tě nechci vidět. Ne takového, který si ničí zbytečně život" otočí se na mě. ,, Je to pro tvé dobro " smutně se usměje a zmizí.

To není možné ! Armin je můj jediný kamarád! Nemůžu teď o něj přijít ! Nemůžu být zase sám...Armine...
Proč ? Víš dobře , že bez tebe tenhle svět nezvládnu ! Je na mě příliš krutý! Zniceně se složil na zem. Do očí se mi derou slzy , ale hned je zaženu zpět.

Nesmím tu brečet jako malé mimino. To zvládnu. Jednou už jsem byl sám takže to nebude nic nového pro Erena Jaegere. Jenže na Armina jsem si tak nesmírně zvykl že to teď bez něho nezvládnu ! Nechci o něj přijít !

Možná bych tu sázku měl odmítnout. Jenže tolik peněz , jako 500 dolarů, opravdu nemám. Musím to dodělat pak s tím přestanu. Ne že bych chtěl, ale pro jediného kamaráda to udělám!

,, Nevíš totiž jak takový normální vztah vypadá."

Že nevím ? Všechno to je o držení za ruce, chodění na rande a všechno se to neobejde bez polibků. Co je na tom tak těžkého ? Nic co bych nezvládl. Udělám tenhle job a najdu si přítele !

Jenže bez Armina to nepůjde. On byl má jediná podpora. Bez něj zase spadnu dolů. Dolů mezi všechen ten sajrajt.

Blbost ! Nesmíš myslet tak pesimisticky Erene ! To zvládneš. Teď půjdeš pěkně na další dvě povinné přednášky. Ze zbytku se uliješ a půjdeš pěkně za panem profesorem do kabinetu. Udivuje mě to ale vůbec na něj nemám náladu.

Se sklopenými očima se zvednu z chodníku a zamířím do jedné z blízkých budov. Vejdu do vnitř a sednu si na své obvyklé místo. Všechno je jako vždy. Jen místo vedle mě je prázdné... Bez Armina to bude peklo !

***
Po blbých přednáškách...

Musím opravdu za ním ? Nemohl bych jít na kolej a jít se vyplakat do polštáře, že mě nikdo nemá rád a že jsem zbytečná bytost na tomhle světě ? Ne ? Opravdu ne ? Dobře.... Tak to budu muset holt přetrpět.

Jako tělo bez duše se doploužím ke kabinetu Leviho a zaklepu. „ Moment" ozve se zpoza dveří. Uslyším velký rámus a na to pád. ,,Jau " zakřičí. Následují nadávky. Co tam vyvádí ? Ještě aby se zmrzačil. Pomalu otevřu dveře. Uvnitř najdu Leviho zasypaného hromadou knížek.

,,Říkal jsem moment" zabručí a sundá si knihu z hlavy. ,, Promiňte, slyšel jsem , křik tak jsem otevřel. Myslel jsem, že se vám stalo něco vážného" řeknu na svou obhajobu. Levi ze sebe setřese pár knih a postaví se. Pečlivě si srovná svou čistě bílou košili a prohrabne si své lesklé černé vlasy.

I když mám náladu pod psa, nemůžu se ubránit hříšným myšlenkám. Opráší si ještě kalhoty a následně si dřepne k tomu nadělení. ,, Budeš tu jen tak stát nebo mi pomůžeš ?" zavrčí na mě. ,, No jo " zabrblám a s otráveným obličejem si kleknu na zem. Levi posbírá pár knížek a pak si zpátky stoupne.

Vyhrabe z hromady malé schůdky a postaví je před sebe. Vystoupá až na poslední schod a začne řadit knížky zpátky do poličky. Když už má prázdné ruce podám mu další. Knih nám začne ubývat až nám zbyde jen malá hromádka.

Podám Levimu poslední tři knížky a s úlevou si oddechnu. Levi si stoupne na špičky a snaží se dát knihy až do horní police. Najednou ztratí stabilitu a přepadne do zadu. Nebýt mě tak se valí zase na zemi. ,,Jste v pořádku ?" vylekaně se zeptám. Levi v mé náruči ani nedýchá.

Zadívám se mu do očí jeho. Je to poprvé v životě co mi prozrazují něco víc než jen to, že mě hodlá zabít. Jeho zorničky jsou stáhlé jako zorničky vyplašené lesní zvěři. Jako kdybych jeho uzavřenost rozpustil. Pomalu ho postavím na zem. Stále sleduji jeho oči. Pořád jsou tak vystrašené.

,,Pane Ackermane, jste v pohodě ?" znovu se ho pokouším vzbudit z tranzu. Zajímal by mě , co ho tak vylekalo. Ten pád ? Každý párkrát spadne. Tak proč by z toho měl být tak vystrašený ?

Levi párkrát zamrká. Jeho oči znovu naberou ledový lesk. ,, Ehm, jo jsem . ... Děkuji" zmateně odpoví. Zavrtí hlavou jako kdyby chtěl z hlavy vyhnat děsivou myšlenku a zhluboka se nadechne. Rázem se vrátíš starý dobrý Levi. ,, No, posaď se " pobídne mě . Sednu si na malou pohovku a profesor hned vedle mě.

,, Přemýšlel jsem nad tím nápadem s trenérem a... Možná bychom to mohli zkusit" odpoví nezaujatě. Vytáhne ze šuplíku od stolu krabičku cigaret a zapálí si. Vyfoukne dým který mi zahalí celý obličej a já se rozkašlu na celé kolo. Dělá to schválně ten bastard ? Levi si přitáhne k sobě popelník s nápisem :,, Jsem malý, nevrlý a sexy polda !" a položí si ho na stehno.

Hmm... výstižný popelníček. Odfouknu ze sebe dým a protřu si oči. ,, Opravdu ?" rozzářím se. ,,Ano, ale nebude to jen tak zadarmo" podívá se na mě jakoby to byla samozřejmost. To jsem mohl tušit... ,,A co za to budete chtít ? " podepřu si hlavu rukou a podívám se mu hluboko do očí.

,,Díval jsem se na seznam tvých přednášek, a podle všeho máš zítra volno. Takže zítra ve čtyři odpoledne se sejdeme v nedalekém baru U Zlaté Mony. Tam se dohodneme" dokouří cigaretu a odhodí ji do popelníku. ,,Takže vy mě zvete na rande ?  To je od vás milé! Víte, tohle bude moje první " nadšeně vyskočím ( musí mě mít už po krk z těch mích blbých poznámek).

,, Cože ? Zbláznil ses ?! Na žádné rande nejdeme. Jagere , ty mě tak nehorázně vytáčíš ! Zítra ve čtyři v baru a teď už padej ty zmetku !" vyhodí mě ven. Dveře za mnou zlostně zabouchne. Co ho tak naštvalo ? Řekl jsem snad něco špatně ? Copak mi nejdeme na rande ?