Two months / ERERI

34.

Ahojky ! Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo, ale konečně je tu nová kapitola. Dneska není nic moc, ale pořád lepší než nic. Taky bych vám chtěla říct, že už se blíží pomalu konec. Dávala jsem na instagram příspěvek kde jsem se vás ptala, jestli bude chtít další díl. Myslím , že spousta z vás to ani nezaregistrovala, takže se ptám ještě jednou. Do komentáře mi napište svůj názor. Díky ❤️

Pohled Leviho

,,Ta cesta je snad nekonečná" zabrblá vedle mě Eren a hlavou se opře o okno.
,, To mi povídej" namítnu a dál se soustředím na cestu.
,,Nebude ti vadit, když si zdřímnu ?" vycítím na sobě jeho pohled.

,,Jasně že ne. Máme ještě hodinu. Jen se vyspinkej zlato" naslepo nahmatám jeho stehno. Trochu ho stisknu a potom pohladím.
,, Strašně se mi líbí když mi tak říkáš"

Na chvilku očima sjedu ze silnice a zahledím se do jeho očí.
Oba dva se červenáme.
Znovu se zahledím na silnici a trochu se pousměju.

,,Dobrou" uslyším u svého ucha a následně mi vtiskne malou pusu na tvář.
Eren se schoulí na sedačce a hlavu si opře znovu o okno. Jednou rukou sundám ze sedadla mou mikinu a zakryju ho.
On si ji jen k sobě přitáhne a spokojeně zavrní.

Dobrou noc...

( Pozn. Autora : Tak nějak přemýšlím proč říkáme vždycky dobrou noc když jdeme spát, i když je třeba odpoledne ? Nějak mi to vrtá hlavou... No nic nebudu zdržovat..)

***

Sjedu na okraj silnici a zastavím.
Tady se nevyznám, budu muset vzbudit Erena.
,, Erenku... Vstávej " pohladím ho ve vlasech.
On se jenom zavrtí a dál pochrupává.

,, Erene vstávej, Ludwig nám v zadu zdechnul " řeknu a šťouchnu do něj.
,, Cože ?!" vyjekne a povyskočí na sedadle.
,,Co se mu stalo ?" smutně se na mě podívá.
,,Ale nic. Jen jsem tě potřeboval vzbudit" mávnu nad tím rukou.

Zpraží mě pohledem a potom se ještě pro jistotu podívá dozadu, aby zkontroloval přepravku.
,, Proč jsme zastavili ?" zeptá se a rozhlédne se kolem.

,,Já se tu nevyznám. Navigace mi úplně zblbla a jediný kdo zná cestu si ty. Tak jsem tě musel vzbudit " pokrčím rameny.

,,Ach taaak"

,,Tak kudy ?" zapnu si pás nastartuji znovu auto.
,, Támhle sjeď na vedlejší silnice " ukáže prstem vlevo a já ho slepě následuji.
Po chvíli navigování dojedeme do malého městečka, nebo spíš vesnice.

,,Jsi si jistý že jsme tu správně ?" nadzvendu obočí a prohlížím si okolí.
,,Jop" usměje se a dál sleduje cestu.
,,Myslel jsem si, že tvá sestra bude spíš bydlet v nějakém velkoměstě se svým bohatým přítelem nebo tak" pokrčím rameny.

,,Dřív bydlela , jak říkáš, ve velkoměstě. Ale pak se přestěhovala sem na vesnici. Kvůli hluku. Přítele nemá" vysvětlí mi.
Jen pokývám hlavou a zabočím doprava.

Sjedeme na nějakou bahnitou cestu a já se zašklebím. Moje čisté autíčko !!!
Cesta je tak neudržovaná že to s námi hází sem tam.
Všude samé díry, kameny, výmoly,... Prostě hrůza !

,,Levi zpomal trochu ! S takovou se vybouráme !" vyjekne Eren a chytne se madla na stropě.
,,Ticho spratku ! Jednu nejpomaleji tak jak to nejvíc jde. Myslíš, že si chci zničit auto ?!" křiknu po něm.

,,Fajn, fajn.... Jen buď prosím opatrným " zašeptá a dál se křečovitě drtí madla.
,,Tss" odfrknu si.

Asi po pěti minutách jsme konečně vyjeli z té hrozné cesty a dojeli k malému luxusnímu domku.
,, Tady " strčí přede mě ruku a ukáže na dům.
Odstrčím jeho ruku a jen zavrtím nad jeho dětinskostí hlavou.

Zaparkuji vedle červeného Suzuki a vypnu motor.
Konečně na místě...
Spokojeně vydechnu a odepnu si pás.

Vylezu z auta a nadechnu se čerstvého vzduchu.
Má pravdu. Tady na venkově je ticho a klid.... Úplně chápu, proč se sem jeho sestra přestěhovala.
V mžiku vedle mě stojí Eren.

Chtyne mě za ruku a nadechne se pro větu, ale přeruší ho otevření domovních dveří.
Ze dveří vyjde vyšší dívka s kratšími černými vlasy. Kolem krku má obmotanou červenou šálu a zvláštně si nás prohlíží.
Potom se její úsměv rozšíří a rozejde se k nám.

Tak tohle je ten satan v těle člověka ?
Dívka k nám dojde a přeměří si nás pohledem.
,,Tak jste konečně dorazili " spustí.
,, Ahoj Mikaso, dlouho jsme se neviděli" Eren se přihlouple usměje.

,, Taky tě ráda vidím. Radši nás už konečně představ " převrátí oči v sloup.
Už to asi začínám trochu chápat... To s tím satanem...

Nasadím svůj nečitelný výraz, za který si hned vysloužím od Erena jeho zamračených pohled. Povzdechnu si a mírně se usměju.
Já to tak nenávidím...

,, Mikaso, tohle je můj přítel Levi, Levi tohle je moje hrozná sestra Mikasa " zavtipkuje.
Což se mu ovšem nevyplatí protože si od jeho sestry vyslouží pohlavek. Takže nejsem jediný kdo ho mlátí ? Cítím se o něco líp..

Podám Mikase ruku, ta jí stiskne a mile se na mě usměje.
,,Moc mě těší. Jsem ráda že si to tele někoho našlo. Ale jestli mu něco uděláš máš co dělat se mnou ! " propálí mě pohledem.
Začínám to chápat čím dál tím víc...
,, Já nejsem tele ! Víte co, radši zajdu pro kufry" otráveně se sebere a odejde ke kufru auta.

,,Ehm... Nebojte se. Nemám v plánu mu nějak ublížit" řeknu nervózně. Kde se ta nervozita ve mně bere ? Jsem přece sebejistý muž. Nenechám se zastrašit nějakou ženskou !
,,To bych vám radila !" zabodne do mé hrudi prst a potom ode mě poodstoupí.

Jen nasucho polknu a odejdu pomoc tomu mému trdlu.

***

Položím vedle postele kufr a plácnu sebou vedle Erena na postel.
,,Tohle bude peklo " zašeptá.
,,Taky si říkám" otočím se na bok a zadívám se do jeho očí.
,,Zvládneme to " mírně se usměju a krátce ho políbím.

,, Poslední dobou se nějak často usmíváš. Děje se něco ?" ustaraně si mě prohlédne.
,,Nic se neděje. Jen... Když jsem tě malém ztratil, uvědomil jsem si, jak málo jsem ti opětoval tvou lásku. Vždycky se na mě tak zářivě usmíváš..."
Sakra sakra sakra.... Cítím jak se zase červenám !

,, Ty že mi málo opětuješ lásku ? Zbláznil ses ? Kdo se o mě stará a rozmazluje ? Víš jak mi je trapně když nemůžu dávat to samé i tobě ? " přitáhne si mě k sobě.
,,Já tě nerozmazluju " zabručím a položím si hlavu na jeho hruď.

,,Ale ano. Jenže já s mými financemi  ti to opětovat moc nemůžu"

,,Erene, jsi ještě student, to je pochopitelné " trochu se odtáhnu a zahledím se do těch krásných smaragdových očí.
,, Až vystuduješ zajistím ti místo v policejním sboru. Pak budeš rozmazlovat ty mě" prohrábnu mu neposlušné kaštanové vlasy.

,,Pak ti koupím kaviár a nejdražší šampaňské " uculí se a políbí mě.
Po chvíli se odtáhnu kvůli nedostatkz vzduchu.
,, Prosím... Kup radši whisky " cvrnknu ho do nosu a on se zasměje.

,,Pro tebe cokoliv" špitne a znovu se mi vrhne na mé rty.

,,Vy dva. Oběd !" vtrhne do našeho pokoje Mikasa.
Leknutím skončím na zemi.
Jen zavrtí hlavou a odejde.
Budeme mít někdy chvíli klidu ?