Two months / ERERI

26.

Ahojky !
Připravte si kapesníky, jdeme brečet !
Btw média je můj vlastní art.

Praštím sebou na postel a zavřu oči. Z chodby se ozývá jakýsi randál, jehož tvůrce je Levi.
Co tam zase vyvádí ?

Z mého přemýšlení mě vytrhne jakési otření o můj obličej.
Otevřu oči. Vedle mě leží chlupaté klubko.

,, Nazdar Ludwigu.... Co to tam ten páníček zase vyvádí viď" pohladím ho po hřbetu.
Ještě chvíli ho hladím, než si všimnu, že ve dveřích někdo stojí.

Nadzvednu hlavu a podívám se na Leviho, který si mě prohlíží.
Položím hlavu a znovu zavřu oči.
Než se naději, ucítím na sobě tíhu. Pootevřu oči a zahledím se na černovláska, sedící na mně.

Nakloní se ke mně usměje se. Je to tak zvláštní , ale krásné vidět ho, se usmívat. Sice to není široký úsměv , ale i tak mi stačí.
,, Děkuji ti, děkuji , děkuji" zašeptá a obejme mě. Když se na mně položí celou váhou, trochou heknu.

,, Za co mi děkuješ ?" dělám hloupého.
,, Za tu malou potvůrku" nakloní se pro polibek.
Který se samozřejmě neuskuteční, díky Ludwigovi, který ho škrábl do nosu.

,, Jau " vykřikne a rychlostí se posadí.
Potichu se zasměju.
Vyšvihnu se taktéž do sedu. Pofoukám jeho nos a políbím jeho bolístku.
,,Asi se budeme muset líbat , když se nedívá. To víš , je to malé děcko a přijde mu to nechutné "
pokrčím rameny.

Oba stočíme pohled na kotě. Když svou hlavičku otočí od nás pryč, Levi se mi okamžitě natiskne na rty. Když se odtáhne, trochu to mlaskne a já se zachechtám. Jako vždy si vysloužím pohlavek.

Za zvukem , který mi přišel tak ohromě vtipný, se otočila obludka a bylo po srandě.
Docupitá až k nám a vecpe se mezi nás.
Začne se otírat o černovláskovu hruď a nahlas mňoukat.

,, Řekl bych , že má hlad "vezme kotě do náruče a sleze z mého klína. Ale no taaak !
Levi společně s kočkou zmizí a já zůstanu sám na posteli.
Ach jo...
Myslím že začínám pociťovat. mírnou žárlivost vůči té kouli chlupů...

Zvednu se z postele a pomalu se doploužím do kuchyně.
Jsem rád , že jsem mu zvedl náladu. Alespoň nemyslí na ten vyhazov.
Za to já mám teď jiné problémy. Zítra. Zítra to všechno skončí.
Přemýšlel jsem nad tím, že bych mu to měl všechno říct. Ale mám strašný strach. Co když se naštve a vyhodí mě ?
Nechci Leviho opustit.

,, Erene, mohl by si prosimtě uhnout ?" šťouchne mě prstem do boku.
,, Promiň " zamumlám a poposunu se , aby mohl otevřít lednici. Vytáhne láhev mléka a nalije její obsah do misky.

Kolem nohou se mi protáhne kocour a prosebně se zadívá na misku. Černovlásek ji postaví na zem a kocourek k ní docupitá.

Nejprve opatrně smočí jenom jazýček, ale pak už se dá s chutí do mléka
Zaujatě sleduji, jak se láduje mlíkem, než mi zase mysl sklouzne k sázce.

Řeknu mu to. Dneska. Jo dneska. Zvládnu to ! Povzbuzuji se v duchu. Opravdu to zvládnu ? Jo zvládnu !
Seberu všechnu svou odvahu a otočím se za sebe.
Levi, který tam donedávna ještě stál, někam zmizel.

Proč zrovna když seberu všechnu kuráž ???
Zajímalo by mě , kam zase zmizel.
,, Levi ?" křiknu někam do bytu.
,, V obýváku " ozve se.
Bez jakéhokoliv otálení se vydám za hlasem.

,, Jdu si zakouřit. Co si potřeboval ?" vykoukne na mě z poza rohu. ,, Já...." veškerá má odvaha je v tahu.
,, To počká " usměju se.
Levi si mě starostlivě prohlédne, ale potom zapluje na balkón.

Jsem takový zbabělec....
Sednu si do křesla a prsty si zajedu do vlasů.
Měl jsem mu to říct.
Jakmile vyjde tak mu to okamžitě řeknu. Ale nesmím to na něj vybalit, musím z lehka a opatrně. Nechci ho naštvat. Nechci ho ztratit...

Zničeně se sesunu na křesle a přitáhnu si nohy k tělu.
Tohle nezvládnu...

***

,, Tak o čem si chtěl se mnou mluvit ?" zavře za sebou dveře balkónu a sedne si naproti mě na gauč. V krku se mi udělá obrovský knedlík.

,, Musím,... Musím si s tebou o něčem promluvit " vykoktám ze sebe.
,, Jen do toho " pobídna mě.

,, D- dobře. Jen.... Mě nech všechno vysvětlit a prosím, nerozčiluj se. " řeknu aby to dopadlo míň katastrofálně.
Přikývne na souhlas.

Nádech , výdech..... To dáš Erene. Jsi přece chlap !

,, Na začátku tohoto semestru jsem.... Uzavřel sázku " řeknu opatrně.

,, Já vím " zašeptá... Moment. On, on to ví ?
,, Ty, ty víš ,že jsem uzavřel sázku" překvapeně vydechnu.
,, Ano.... Procházel jsem se parkem a zaslechl vás. Proto jsem se ze začátku s tebou nechtěl nijak zaplést. Bohužel... Jsem to nedokázal. Erene, nemám ti to za zlé.."

Na chvíli ztichne. Mezi námi panuje velké nepříjemné ticho.
,, Chci abys věděl, že mé city byly opravdové. Vyhrál si " vydechne a zvedne se k odchodu.

,, Počkej Levi !" vykřiknu. Ne , ne , ne ! Všechno to pochopil špatně !!!
Doběhnu ho a chytím za paži.
Otočím si ho k sobě a přitisknu se na jeho rty. Jejich chuť je hořččí, díky cigaretám, které před chvílí vykouřil.

Odtáhne se ode mně a sklopí zrak.
,, Erene prosím. Nedělej mi to ještě těžší ..." zašeptá.
,, Vůbec si to nepochopil. Kdyby si mě to nechal doříct tak víš, že jsem nevyhrál. Miluji tě ! Nechci tě opustit, rozumíš ?! Nikdy, nikdy bych to....  Neudělal " rozpláču se.

Kolena se mi podlomí a já dopadnou na zem.
Levi stojí jako opařený a zírá na mně. Po tváři se mi kutálejí slzy.
Nechci o něj přijít. Prosím !

Ani nevím jak , ale objevím se v Leviho objetí.
,, Promiň Erene. Už neplakej. " přitiskne si mě k sobě blíž.
Otřu si oči a podívám se na něj.
,, Takže... Budeme pořád spolu ?" fňuknu.

,, Ano budeme. Budeme se spolu válet na gauči a koukat se na strašně špatné seriály, budeme každé ráno jíst spálené tousty a přeslazenou kávu , budeme spolu sledovat na balkoně západy slunce, budeme si navzájem čistit rány, které bude mít na starosti Ludwig a hlavně... Hlavně spolu budeme šukat do konce života " políbí mě na čelo.

Celý zčervenám a potichu se zachychotám se.

,, Nikdy tě neopustím. Do konce života se ti budu lepit na paty. Už se mě nezbavíš" pohladí mě po tváři.

,, Nápodobně " šeptnu a vtáhnu si ho do polibku.
Je to dokonalé, kolem nás vládne úžasné ticho, hořká chuť cigaret se mísí s chutí slaných slz.
Z naší nádherné chvilky nás vyruší tiché mňoukáním u mých nohou.

Odtáhnu se a otočím se k zeleným očím , které si žádaly mou pozornost.
,, Ty nám nedáš chvilku pokoj , viď ? No tak pojď sem, dáme rodinné objetí " vezmu ho do náruče a podívám se na černovláska, který mě s úšklebkem pozoruje.

,, Takže rodinné objetí říkáš " uchechtne se a schová mě společně s kotětem do objetí.
,, Zůstaneme navždy spolu " zamumlám....

Nikdy mě neopouštěj !