Two months / ERERI

35.

Čau !
Vítám vás u další kapitoly !
Ne... Tohle zní jak od Youtuberky...
No nic.... Jen jsem vás chtěla informovat, že budou asi už jenom tři nebo čtyři kapitoly. Podle toho jak moc to natáhnu.
Ale už pracuji na druhém dílu, takže nemějte strach 😉
Užijte si kapitolu ❤️

V kuchyni je naprosté ticho.
Nikdo se nemá křeči.
Jediný zvuk, který je slyšet je cinkání příborů o talíře.
Všichni jsou tak napjatí...

,, Takže... Kde pracuješ Levi? "prolomí ticho Mikasa.
,, Dřív jsem pracoval jako profesor na policejní akademii, ale kvůli jistým komplikacím jsem musel odejít. Teď pracuji jako policista" věnuju ji krátký pohled a dál se laduji jídlem.

Musím uznat, že vařit umí !
,,Takže stejně hloupé povolání jaké si zvolil Eren" zakroutí hlavou.
Cože to řekla ? Není nějak moc drzá ?

,,Co prosím ? Vysvětlete mi, co je hloupého, na pomáhání lidem ?" zamračím se na ni.
,, Pomáhání lidem ? Tak vy tomu říkáte, vy policisté ? " uchechtne se.

Klid, hlavně klid... Nejradši bych ji tu vlepil hned na místě !
,,Mohla byste laskavě přestat zesměšňovat mé povolání ?!" zvýším na ni hlas.

,,Jen říkám pravdu " řekne povrchně a falešně se usměje.
,,To by snad stačilo Mikaso" okřikne ji Eren. Cítím jak se mi zlostí vaří krev v žilách.

,, Omlouvám se. Jen... Je to můj osobní názor" zašeptá.
Co to k sakru.... Jak to že se její nálada tak rychle změnila ? To má schizofrenii nebo co ?!

Zbytek oběda probíhal v tichosti...

Pohled Erena

Nechápu o co se Mikasa snaží, ale myslím, že z ní zešílím !
Když jsem ji potom napomenul , už se chovala slušně, ale ten její výlev před tím ?! Když jsem jí řekl, že mám přítele, zněla tak strašně nadšeně, ale teď to spíš vypadá, jakoby mi ho chtěla zakázat, nebo co.

Nechce se mi to líbit. Myslel jsem si, že si s Levim užijeme krásný víkend, ale jak to tak vypadá, Mikasa má jiné plány...

,, Nechtěli byste jít odpoledne do města ? Přijela pouť " špitne vedle mě Mikasa. Nebo taky ne..
Vždycky když ji vynadám tak se potom chová tiše.
,,To zní bezva. Neřekl bych, že do tohodle zapadákova jezdí pouť" uchechtnu se a převezmu si umytý talíř od sestry.

,,Jo jezdí. A není to zapadákov" odeskne a vypne vodu.
Utřu poslední talíř a schovám ho do skříňky.
,,Tak já se půjdu zeptat Leviho" odložím utěrku a vydám se ke schodům do patra.
,,Erene ?" uslyším za sebou.

,,Ano ?" otočím se a posuměju se.
,,Em no... Ještě jendou se omlouvám" řekne potichu.
,,V pohodě" mávnu nad tím rukou, i když v pohodě to určitě nebylo.

Vyběhnu schody a vejdu do pokoje.
,,Ahoj " brouknu se posadím se vedle Leviho a Ludwiga.
Kocourek se na mě zadívá a tiše mňoukne.

,,Myslím, že mě tvá sestra nenávidí" zamumlá. Vezme Ludwiga do náruče a podrbe ho za ušima.
,, Nesnáší ? Ne to ne.... Možná trošku " ukážu prstama malou vzdálenost a hned na to se začnu válet smíchy.

,, Promiň " utřu si malou slzu, která mi při smíchu vyhrkla.
Levi se jen zamračí a otočí se ke mně zády.

,,Hele nic si z toho nedělej. Možná, že tě nemá ráda, ale na ni nezáleží. Hlavní je že já mám rád tebe a ty mě " otočím si ho k sobě.

,,Máš pravdu" povzdechne si a potom mi vtiskne na tvář děckou pusinku. ( Pozn: mám cukrovku !!!)
Musím se červenat.

,,Mikasa říkala, že je tu pouť. Vystřelíš mi růží " nakloním se k němu blíž až se špičky našich nosů skoro dotýkají.
,,Pro mou dámu cokoliv " nakloní se ke mně pro polibek ale já ho odstrčím.

,,Dámu ? Já nejsem v tomhle vztahu holka " zkřížím si ruce na prsou.
,, Já uke nejsem " brání se.
,,Jo to vykládej holubům na střeše. Kdo je vždycky dole ? Krom jedné výjimky.." braním si svoji mužství.

,, Možná jsi v posteli nahoře , ale jinak jsem tu dominantní já" odporuje.
,,Tss. Nejsem žádná ženská !", vykřičnu.
,,Ja vím. Přece jen kdyby si byl, tak s tebou nejsem " uchcechtne se.

,, Pche. Dominantní. Tak mi ukaž jak si dominantní "provokuji ho.
,,Erene neser mě" zavrčí.
,,Ne jen se předveď " pobídnu ho.
,,Tak jak chceš" zvedne se z postele.

Než se zpamatuju, jsem ve vzduchu a vzhůru nohama.
On si mě přehodil přes rameno ?
,, Levi co blázníš ?! Něco si uděláš ! Jsem na tebe příliš těžký" houpu se na jeho rameni.
On si mě jenom nadhodí a vyjde ven z pokoje.

,,Levi !" vyjeknu a buším ho pěstmi do zad.
,,Víš že to vůbec nebolí ?" uchcechtne se.
Sejdeme dolů a Mikasa na nas udiveně zírá.
,,Jdeme na pouť. Kudy to je ? Nebo jdete taky ?" zeptá se Levi.

,,Ehm.... Já.... Půjdu s vámi" řekne nervózně.
,,Mik řekni mu něco ať mě pustí !" kopu nohama do vzduchu.
,,Nic neříkejte, může si za to sám" řekne a pleskne mě přes prdel. Já ho zabiju! Proč zrovna před Mikasou ?!
,,Ty ses zbláznil !" ječím dál.
,,Tak já si jenom skočím pro pár věcí a můžeme vyrazit, nebo... Pouť je na molu. Můžete jít napřed. Eren zná cestu" řekne Mik a zmizí. To je taky Hoodini nebo co ?

,,Tak jdeme" řekne Levi a rozejde se se mnou k domovním dveřím.
,, Počkej , počkej ! Postav mě na zem ať tě můžu navigovat" bouchnu ho do zad.
,, Pěkný pokus " znovu mě poplácá po zadku a vyjde ven.

,,Do prava" zabrblám.
,, Vidíš jak je hodný " tentokrát mě po zadku pohladí.
,,Mohl bys laskavě přestat osahávat můj zadek ?!"

,, Jakoby ti to vadilo" štípne mě do něj.
,, Vadí ! " naštvaně vyjeknu.
Dojdeme k molu.
Je tu tílko lidí !
A snad skoro všichni nám věnují pozornost.
,,Levi prosím postav mě. Všichni se koukají" zamumlám.

,,No a ? Jen zavádí " pokračuje dál mezi davem.
Kdybych nevisel hlavou dolů, celkem bych si to užíval. Všechnu tu vůni různých jídel.. Cukrová vata, popcor, koblihy.... Mňam zbíhají se mi sliny !

,, Koupíš mi vatu ?" zatahám ho za tričko.
,,Potom, teď jdu pro něco jiného" odpálkuje mě.
Najednou se ocitnu zase na zemi a hlavou vzhůru. Všechna krev, která se mi nahrnula do hlavy se mi vrátí zase zpátky do těla.

Hurá !
Otočím se na Leviho pousměju se. ,, Děkuji "
,, Za co ? " zatváří se nechápavě.
,,Za to, že jsi mě poslechl a postavil mě zpět na zem" usměju se.
,,Jo tohle, já tě ale postavil, protože by se mi s tebou špatně střílelo " řekne a převezme si od nějakého chlápka zbraň.

,, Střílelo ?!" vystrašeně couvnu o krok dozadu.
,,Chtěl si vystřelit růží ne ?" nabije zbraň a zamíří.
Aha... Až teď si všimnu plyšáků a růží.
Úlevně si oddechnu.
Můj černovlásek vystřelí a zanedlouho mám v ruce bílou papírovou růži.

,,Je krásná " usměju se a dám mu pusu na tvář.
,, Není " zavrtí hlavou.
,, Jak to, že není ?" smutně se mu zahledím do očí. Kdybych byl pes tak smutně sklopím uši...
,,Na tvou krásu nemá"
Jeho šedomodré oči se zalesknou a já mám pocit, že se mi za chvíli podkomí kolena...

,, Přestaň mi lichotit nebo se z tebe rozteču" zčervenám do tmavého odstínu červené.
Levi se jen uchechtne, chytne mě za ruku a vydá se se mnou dál prozkoumávat pouť.

Už jsem vám řekl, že ho miluji ?