Two months / ERERI

32.

,, Ta kočka musí z domu " řeknu hned jak vejdu do kuchyně.
,, Cože ?" otočí se na mně Levi, pořád ještě jenom v trenkách.
,, Že musí z domu" zopakuji a naštvaně si založím ruce na prsou.

,, Tak to ani náhodou. Navíc... Pokud vím, to ty si ji sem přinesl" zamračí se.
,, Jo přinesl. Chtěl jsem ti udělat radost. Nevěděl jsem ale , že od toho dne si už nikdy nezapícháme !" křiknu.
,, Aha. Takže je to všechno moje vina jo ? Víš, co Erene ? Jdi do prdele. Je to jenom kotě. Bože tak mělo hlad. Až budeš mít ty hlad a já budu mít něco na práci , tak se na tebe taky vykašlu !" vyjekne.

,, Neřekl jsem, že je to tvoje vina. Jen mě sere, že dáváš přednost kočce přede mnou !" naštvaně praštím pěstí do kuchyňské linky.
,, Kurva drát Erene, je to ještě malé děcko ! To mu musíš dát přednost před sexem !" rozhodí rukama do stran.

,, Fajn ! Tak až po mně budeš něco chtít tak za mnou nelez, Taťko !" naposledy na něj zařvu a odpochoduju pryč.
Takhle mě srát ! Co si myslí, že je ?!
Všechno ve mně vře.
Co to do mně vjelo ? Tolik vzteku ? Možná jsem na něj neměl tolik křičet....

Ne ! To jako budeš mít výčitky pokaždé, co na něj zvýšíš hlas, ty bábovko ?! Proč se sakra dohaduji sám se sebou ?!
Frustrován si zajedu rukama do vlasů.
Ach jo...
Radši půjdu spát...

Vejdu do ložnice. Rozhlédnu se kolem sebe. Kdepak mám asi mobil. Tady je nepořádek. Myslím, že zítra dostane Levi uklízecí záchvat. Brrr nechci se toho účastnit...

Nechám být mobil mobilem a zalezu pod peřinu. Zhasnu lampičku a zavřu oči.
Myslím , že jsem to opravdu přehnal. Ale nechám mu to pěkně sežrat. Nebudu pořád ustupovat !

Zanedlouho ucítím , jak se matrace prohne vedle mě. Otočím se k osobě zády.
,, Erene.... Přece se na mě nebudeš zlobit kvůli takové malichernosti" uslyším za sebou.
Ale budu !
Přetáhnu si peřinu přes hlavu a ignoruji jeho poznámku.

,, Erene..."
Ucítím na svém boku dotek.
Odstrčím jeho ruku a posunu se víc na kraj postele.
,, Omlouvám se"
Znovu se dotkne mé holé kůže.
Opět odstrčím jeho ruku.
Už toho mám dost !
Jak se mám asi tak na něj zlobit, když se mě dotýká ? Jeho doteky....

Kurva soustřeď se Erene !
Zvednu se z postele. Pod paži si dám polštář a deku.
,, To si snad ze mně dělá srandu..." uslyším za sebou hlas.
Zavřu dveře a vydám se do obýváku.

Ustelu si na gauči a ulehnu. Tohle bude zajímavá noc...

***
Odhodím ze sebe deku a posadím se. Na hlas zívnu a protáhnu si bolavá záda.
Proč jsem jen na ten gauč nevyhodil Leviho ?
Záda mě bolí, jakoby mě přes ně někdo v noci přetáhl.

Chvíli unaveně před sebe zíram , než se trochu proberu.
Zvednu se vydám se dát si něco k snědku.
Vytáhnu ze skříňky cereálie a nasypu je do misky. Zaliju je mlékem a posadím se za stůl.

On ještě spí ?
Podívám se na hodiny.
Jo taaak ještě pět minut.
Za chvíli se rozrazí dveře a v kuchyni s objeví.... Levi. Kdo jiný asi...
Pod očima má hrozné kruhy.
Košili má ZASE zaplou nakřivo. Jeho vlasy jsou rozházené všude možně, ale i tak jsou POŘÁD rozdělené na pěšinku. Jak to sakra dělá ?!?!
To je teda pohled, to vám povím.

Zapne kávovar a nachystá si do hrnečku kávu.
Tak moc mě vytáčí ta košile !!
Ale musím se držet. Pořád jsem na něj naštvaný.
Když kávovar oznámí, že je káva hotová, nalije ji do hrnku, a sedne si naproti mně.

Když jeho oči zabloudí k těm mým, chvíli do nich hledím, než uhnu pohledem.
,, Takže mi ještě odpuštěno nebylo.." povzdechne si a upije ze svého hrnku.

Ne nebylo... Ehm... Jo, bylo... ale chci aby si věděl jak se cítím já.
,, Takže... Ty chceš abych se opravdu Ludwiga zbavil ?"
zvedne ke mně oči.
Málem mi zaskočí cereálie.
,, Tak jsem to nemyslel" zašeptám.

Vždyť je to náš člen rodiny...

,,Hmm" zabručí.
Vypije kávu a zvedne se.
,, Tak já půjdu "
Taktéž se postavím.
S tou košilí ho tam nepustím.
,, Počkej" obejdu stůl a vrhnu se na knoflíky.
Levi se uchechtne a nechá mě dodělat svou práci.

,, Ale nemysli si. Pořád se zlobím" odstoupím od něj. Chvíli si ještě hledíme do očí, než se Levi otočí a zmizí.
Posadím se ke stolu a zahledím se na svou poloprázdnou misku.
To už jsem trochu přehnal ne ?
Nemůžu ho pustit do práce, když má výčitky. Beztak by se nesoustředil a ještě by ho mohl někdo zastřelit.

Na co to zase myslím !?
Ale i tak... Měl bych mu odpustit a PŘEDEVŠÍM se omluvit.
Rychle se rozběhnu ke vchodovým dveřím.
Sakra už odešel !
Odemknu a výletním ven. Seběhnu všechny schody a vyběhnu na ulici.

Levi zrovna odemyká auto.
,, Levi !" vykřiknu.
Otočí se na mě a vykulí oči.
,, Panebože Erene co tu děláš ?!" křikne.
Přiběhnu k němu a vtáhnu si ho do objetí.
,, Erene, ty ses musel dočista zbláznit. Vždyť máš na sobě jenom boxerky" zašeptá.

,, To je fuk. Omlouvám se " zesílím se objetí.
,, Cože ?"
,, Omlouvám se.. žárlil jsem na blbé kotě.... Jen jsem si s tebou chtěl užít chvilku " vychrlím ze sebe.
,, No dobře. Omluva se přijímá, ale teď už mazej domů spratku. Všichni se koukají " odtáhne se a rozhlédne se kolem sebe.

Opravdu nám každý na ulici věnuje pozornost.
,, Vadí ti, že mně očumuje někdo jiný než ty ?" ušklíbnu se.
,, Jo a teď už padej" krátce mě políbí.
,, Fajn" usměju se na něj a otočím se k odchodu.

*Plesk *

Na zadku mi přistane jeho dlaň.
Pootočím na něj hlavu.
On si olízne horní ret a zapluje do auto.

...

Vejdu do bytu. Zavřu za sebou dveře a svezu se po nich až dolů.
Červenám se snad všude.
Takže teď mě vidělo nejmíň padesát lidí v trenkách.
Super...
Ale co. Nemám se za co stydět..

Zvednu se ze studené země a zamířím do kuchyně. Koutkem oka si všimnu Ludwiga, jak smutně sedí u prázdné misky.

,, Jasně... Zapomněl na snídani. Myslím , že bych tě měl krmit radši já " zabrblám si "pod vousy".
Vytáhnu ze skříňky konzervu a vyprázdním její obsah do misky.
Kocourek spokojeně mňoukne a dá se do jídla.

,, Ale nemysli si, že ti bylo odpuštěno. S tebou si to vyřídím později " opřu se o ledničku a dál pozoruji tu kouli chlupů.

Tohle bude ještě oříšek...