Two months / ERERI

20.

Pohled Leviho

,, Erene můžeš si laskavě pohnout ?!" zakřičím přes dveře koupelny.. ,, Už jsem skoro hotov. Jen mi nejde uvázat kravata " houkne na mě. Je mu to ale trvá...

,, Počkej já ti pomůžu."
Než stihne jakkoliv protestovat,rozrazím dveře a vejdu do koupelny. Eren zápasí s kravatou jako o život, ale stejně se mu nepodaří ten šmodrch, co vytvořil , rozvázat.

,, Ukaž "natáhnu k němu ruce, ale on je odšťouchne. ,, Já to ZVLÁDNU. Nepotřebuji pomoc od někoho kdo si ani neumí zapnout košili" vyplázne  na mně jazyk a otočí se ke mně zády.

,,Pche , náhodou dneska jsem to zvládl na jedničku " odfrknu si.
Převrátí nad tím oči a dál se věnuje kravatě. Je tak roztomilý když se rozčiluje !

Naštvaně strhne kravatu a odhodí ji pryč.
,,Ale, ale... Tady se nám někdo vzteká .." zavrním mu do ucha.
Ignoruje moji poznámku a opustí koupelnu. S povzdechem seberu ze země kravatu a vydám se za ním.

Vejdu do obýváku. Eren naštvaně sedí na gauči, ruce má skřížené na prsou a hypnotizuje protější stěnu.

Vidám se přímo k němu.
,, Ale notak.... To tě ta karavta tak naštvala ? Tak já ti ji uvážu" pohladím ho  po tváři.

Už není uražený, jen to hraje na oko. Spratek jeden. Ale je to můj spratek...

Sednu si na něj obkročmo a přehodím mu kolem krku kravatu. Eren na mě překvapeně hledí. Na tváři se mi zjeví úšklebek.
,, Naučím tě to. Pozorně se dívej.
Přeložíš, obtočíš,  znovu přeložíš, podvlečeš a prostrčíš. Jak snadné" dokončím svůj krátký tutoriál.

Sklopí své zelené smaragdy a zahledí se na uzel na kravatě.
Chvíli ho mlčky pozoruje, než svůj pohled upře na mně.
Jeho zamračená tvář se rozzáří.
,,Tak jsme si kvit. Ty už umíš zapnout košili a já uvázat kravatu, asi " uchechtne se.

,, Erene ty jseš fakt číslo " nevěřícně zavrtím hlavou. Opřu své čelo o to jeho a hledím mu do očí. Utápím se v nich...
,, Stejně nemůžu uvěřit, jak jsem mohl skončit s tak drzým, urážlivým a zatraceně sexy spratkem" zamumlám.

,, Nápodobně " zazubí se a tím si ode mně vyslouží pohlavek a hned na to polibek.
Polibek trvá jen krátce.
Odtahnu se a slezu z Erenova klínu.
,, Ale notak. To si to nemohl vydržet ještě chvilku ?" smutně zabrblá.

,, Ne nemohl měli bychom jít "natáhnu k němu ruku a zvednu ho z pohovky.
,, Stejně to mohlo chvíli počkat" naštvaně odfrkne.
,, Čímž dřív půjdeme na večeři, tím dřív si můžeš dát dezert" přivřu oči a olíznu si horní ret.

Eren mě chvíli hypnotizuje pohledem, potom mě chytne za ruku a táhne mě ke dveřím.
,, Neflákej se Levi, ať jsme co nejdříve v restauraci" rychle si nazuje boty a přes ramena hodí kabát.
Uchechtnu se nad jeho jančením a taktéž se obuji.

Zanedlouho už sedíme v autě.

***

Pohled Erena

Právě jsme dorazili do restaurace. Levi vybral stůl úplně v zadu. Hluk lidí by ho obtěžoval. Úplně ho chápu.

Usednu ke stolu a do rukou vezmu jídelní lístek, za který se následně , tak trochu schovám.
Jsem trochu nervózní. Levi má totiž zvláštní náladu. Je na mě moc hodný , ale vidím mu na očích, že ho něco tíží.
Popravdě, myslím si, že za to může to, že je smutný, že nic od mně nedostal. Zatím...

Zpoza lístku sleduji Leviho, jak si prohlíží seznam jídel. Hlavu má podepřenou rukou. Utrápeně si povzdechne. Tak rád bych mu řekl ať nesmutní, že dárek pro něho mám. Ale chci, aby to bylo překvapení.

S povzdechem odložím jídelní lístek a podívám se na černovláska.
,, Copak ?" zeptá se. Jeho pohled stále zůstává přilepený k menu.
,, Ale nic " mírně se pousměju.
,, Erene, nelži mi" zavrčí.

,, Jsem- jsem trochu nervózní " poškrábu se na zátylku.
Levi ke mně zvedne oči.
,, Nemusíš být nervózní. Tady  na nás nikdo nevidí, jsme tu jenom my dva. Chovej se jako doma" vrátí se zpět k menu.

,, Kdybychom večeřeli doma, tak  by to vypadalo trochu jinak " uchechtnu se.
Levi to nekomnetuje. Odloží jídelní lístek a zahledí se na své ruce na stole.

,, Dobrý den už máte objednáno ?" ani nevím jak, zjeví se u nás číšník.
Je to o trochu vyšší mladý muž, může mu být max 28. Musím říct, že je i celkem pěkný, ale na Leviho nemá.

Levi se na mě podívá, já přikývnu a on taky.
,, Co vám mám tedy přinést ?" lišácky se usměje na Leviho.
Hladově si ho prohlíží. Zmrd jeden !
MŮJ Levi!
Už se chystá odpovědět, ale já mu skočím do řeči.

,, Dal bych si pečenou makrelu s americkými bramborami a  salát." nadiktuju mu svoje požadavky. Chlápek zatne ruce v pěst, ale hned vypustí páru.
,, Dobrá " zapíše si moji objednávku.
,, A pro vás ?" otočí se Leviho. Nahodí svůj ,zřejmě ,lovící úšklebek.

,, No... Chtěl bych si dát nějaký steak, ale nemůžu si vybrat. Mohl byste mi poradit ?" poškrábe se černovlásek na hlavě.
,, Ale samozřejmě" usměje se.
Nehorázně mě vytáčí !
Opře se lokty o stůl. Jednu ruku položí Levimu na rameno a druhou si vezme lístek.

Prstem ukazuje na jednotlivé druhy steaků a vysvětluje , čím se liší. ,, Ale řekl bych, že tenhle je nejlepší. Je hodně šťavnatý a velmi chutný. Už od pohledu se mi zbíhají sliny" olízne si rty. Prstem přejede po hřbetu Leviho ruky.

A teď toho mám tak akorát dost !
,, Mohl byste mi laskavě přestat osahávat přítele ?!" prudce se postavím a praštím do stolu.

,, Cože ?! Přítel ? Promiňte. Ale nic jsem neudělal. Nemusíte na mně řvát !" křikne po mně.
,, Tak vy jste nic neudělal ?! Začínáš mě pěkně srát chlape !" vykřikl jsem.

,, Mohli byste se laskavě uklidnit !" vloží se do našeho rozhovoru Levi.
Omluvně se na něho podívám a posadím se.
,, Promiňte pane" omluví se číšník, ale jeho tělo je stále naplé vzteky, stejně jako moje.

,, Vezmu si tedy steak, který jste mi doporučil jako poslední. A k pití bych prosil Rulandské modré. " Levi pokračuje ve své objednávce, jakoby se před chvílí nic nestalo.

,, Jistě" zapíše si. A vydá se pryč od našeho stolu. Ale najednou se u Leviho zastaví a nakloní se k jeho uchu.
Tak on toho nenechá !

,, Máte na lepšího " zašeptá mu do ucha.
Chci něco namítnout, ale pak se zarazím. Odejde.

Ten chlap.... Má pravdu..
Levi má určitě na lepšího. Jsem jen spratek, který přijímá špinavé sázky. Neumím se sám o sebe ani postarat. Nebýt Leviho tak teď žebrám nejde na ulici.

Navíc ani fyzicky nejsem nějak zajímavý. Obyčejné hnědé vlasy, postava tak nějak normální, výška taky normální... Nejsem ničím zajímavým.

Proč se mnou teda ztrácí čas ? Muž jako on může mít kohokoliv, třeba támhle toho. Světlé kratší vlasy, modré oči, vypracované tělo, tetování na předloktí, milý úsměv... 

Určitě by měl u něj šanci....
Možná, možná jsem jen úlet. Sice mi řekl že mě miluje, ale co když je to jen pobláznění....

,, Erene, jseš v pořádku ?"  proberu se zpět do reality.
,, Ehm... Jo  jen... Přemýšlím " odpovím.
,, Nic si z toho chlápka nedělej. Nikdy bych si s ním nic nezačal navíc, už někomu patřím "
Podívám se na černovláska, který se červená od hlavy k patě.

Položí ruku na tu mou a potom ji schová do své dlaně.

,, Miluji tě " zašeptá ,zvedne mou ruku a políbí ji na hřbet.
Musím se červenat jako rajče.

,, Taky tě miluju "