Two months / ERERI

22.

Pondělí 16:02

Z bedlivého pozorování telky mě vyruší zvonek.
Kdo to může být ?
Jediný kdo má přijít, je Levi a ten snad klíče má. Nebo ne ?
Líně se zvednu z pohovky a zamířím ke vchodovým dveřím.

Už chci otevřít , ale zadrhnu se.
Nahlédnu přes kukátko ven na chodbu.
Co je to za chlapa ? Moment... Není to ten chlápek z baru ? Will... William se myslím jmenoval. Co tu chce ?

Nechápavě zakroutím hlavou a odemknu.

,, Brej" pozdravím.
Will ,nebo jak se vůbec jmenuje, si mě chvíli s úžasem prohlíží, než se zpamatuje.
,, Oh, nazdar. Přišel jsem za Levim"  zeširoka se usměje.
,, Ještě není doma. Ale za chvíli přijde. Chcete jít dál ?" slušně se zeptám.

Ne že bych o jeho přítomnost stál ba naopak. Ale je to slušnost a navíc, není to můj byt.
,, Jo to by šlo " přikývne a projde kolem mě dovnitř.

Počkám až si sundá kabát, potom ho zavedu do kuchyně, kde si následně sedneme. Panuje mezi námi ticho

,, Promiň já.. zapomněl jsem tvé jméno " konečně ho prolomí.
,, Eren. Eren Jeager" odpovím.
,, Eren... Já jsem William, jestli si nepamatuješ " představí se již po druhé.
,, Já vím"
Zase to trapné ticho.

,, Takže... Ty bydlíš s Levim ? Jak dlouho ?" pronese zatím co si prohlíží kuchyňskou linku.
,, Moc dlouho ne. Asi pár týdnů. "
pokrčím rameny.

,, Aha. Chápu. Ale je to celkem zvláštní... Jak to mezi vámi vlastně je ?" ušklíbne se.
Začínají mě štvát jeho otázky. Jak  mám sakra odpovědět !?!
,, No... " začnu i když vlastně nevím jak pokračovat.

,, Levi je můj profesor a dobrý přítel. Neprávem mě vyhodili z koleje a on mi nabídl, že můžu u něj nějakou dobu zůstat " odpovím první věc která mě napadne. A vlastně, z jedné části je to pravda.

William už se chystá něco říct , ale je přerušen otevřením vchodových dveří.

,, Erenku ! Jsem doma ! Jak to že mě nevítáš s polibkem u dveří ?" ozve se zahulákání z chodby.
A sakra !
,, Takže... Dobrý přítel " zasměje se Will.
Dělám že ho neslyším a vydám se za Levim. Tak tohle bude ještě něco.

Pohled Leviho

S vystrašeným pohledem ke mně docupitá Eren. Děje se něco ?
,, Copak se děje Erenku ?" obejmu ho a dám mu pusu na tvář.
Ale on se z mého sevření vykroutí a dál na mě civí s tím jeho zděšeným pohledem.

,, Co je ?" zamračím se.
,, Je tu.... William " zašeptá.
Cože ?! Co tu sakra chce ??
,, Cože ?! " vykřiknu a hned na to si přikryju ústa.
,,Jo"
,, A co chce ?"
,, Nevím. Ale měl dost otázek " pokrčí rameny.
,, Jaké otázky ? " nechápavě svraštím čelo.

,, No... Nejdřív ho zajímalo, co dělám u tebe v bytě. A pak to bylo čím dál tím horší " řekne stále polohlasem.
,, A co si mu na to odpověděl ?"
,, Že jsi můj dobrý přítel, jenže tahle představa byla hned roztrhána, jakmile si zařval Erenku a cosi o polibku. Jo na to bych malém zapomněl.. "než to stihnu všechno vstřebat, letmo mě políbí a omluvně se usměje.

,, Tak pojď " chytne mě za ruku a táhne mě do kuchyně.

,, Ahoj Levi " rozzáří se Will. Vypadá to, že mě rád vidí. Což se nedá říct o mně.
,, Nazdar " řeknu ledově.
,, Ledový a nepřístupný. Jako vždy. Prozraď mi to tajemství, kterým sis ho získal " šťouchne do Erena.

Zavrčím a přitáhnu si Erenka k sobě.
,,Co potřebuješ ?" podrážděně se zeptám.
,, Co potřebuji ? Aaale. Nic, jen jsem šel kolem tak jsem se chtěl zastavit, zeptat se jak se máš...." usměje se.

Ta jeho dobrota mě vytáčí. Vím že to nemyslí nijak zle, ale je ten poslední člověk , kterého bych teď chtěl vidět.

,, Mám se fajn. Teď zase můžeš jít"

,, No tak, nemusíš být tak zlý, jen chtěl vědět jak se má jeho kamarád. " propálí mě Eren pohledem.
,, Nedáte si kávu ?" usměje se.
,, Jo to bych si dal " úsměv mu opětuje.

Mě snad z nich jebne ! Počkám než mu Eren udělá kávu a pak ho odtáhnu na chodbu.

,, Erene proč si mu nabízel tu kávu ?! Nechci aby se tu ještě zdržoval !" vrčím.
,, Já vím, jen mi to přišlo neslušné. Dá si kávu a pak ho vykopneme " mrkne na mě. Přikývnu na souhlas.

Nějak se mi to nechce líbit. Jen tak by se nezastavil , navíc je tu nebezpečné riziko, že by mohl Erenovi něco říct o našem předešlém vztahu.

,, Erene " chytnu ho za rukáv když se chce vrátit do kuchyně.

,, Kdyby , kdyby Will řekl něco ošklivého, prosím neber to vážně" zašeptám.
,, Neboj " pohladí mě po tváři a usměje se. Achh jak já toho spratka zbožňuju...

Vrátíme se zpět a zaplujeme za stůl.
,, Díky za tu kávu , je moc dobrá " kývne k mému zlatíčku. Zlatíčku ? To už je trochu moc ne ?!
Co to se mnou zase je...?

Pohled Erena

,, Takže Erene, řekni mi něco o sobě. Moc toho o tobě nevím " promluví na mě William.
,,Něco o mně... No... Chodím na zdejší policejní akademii... Pracuji v pizzerii" nevím co mám říct.
,, A co rodina ?"

Rodina... V krku se mi udělá obrovský knedlík. Nechci o tom mluvit , nebudu o tom mluvit !
,, To by snad stačilo ne ?" prolomí ticho Levi. Na stehně ucítil jeho ruku.

,, Takže rodina je pro tebe taky tabu ? Levi taky o ní nemluví. Víš že .."

,, Přestaň mě srát Williame !!!" černovlásek bouchne do stolu.

Jejda teď je to trochu menší dilema, oba dva mají černé vlasy...

Oprava : MŮJ černovlásek bouchne do stolu.

,, Nekřič na mě Rivaii ! " vykřikne náš podivný host.
Rivai ? Kdo je sakra Rivai ?!

,, Říkal jsem ti, ať mi tak neříkáš !"

,, Pardon já na to zapomněl. Ale víš co? Je mi to jedno ! Erene , jestli pak si to věděl , co ?" zaměří svůj pohled na mě.

Nejsem schopný odpověď...
Nechápu to. Levi je nejmenuje Levi ?

,, Vypadni z mého bytu !"  vykřikne.

,, Já... Ho vyprovodím " zvednu se společně s Williamem.
Opouštíme kuchyň. Vlastně ani nevím proč mám potřebu jít s ním.
,, Omlouvám se. Nevím co to do něj vjelo " snažím se nějak omluvit Leviho vyvádění , ale moc se mi to nedaří. V hlavě mám obrovský zmatek.

Otevřu dveře, William vyjde ven, ale hned na prahu se zastaví.
,, Erene MY nejsme přátelé ! Ty jsi můj nepřítel. Sebral si mi to nejdražší a já teď zničím všechno tobě ! Už mohl být můj ! Už byl tak zoufalý, ale pak se objeví jakýsi spratek a vše je v prdeli ! Takže si moc nemysli , že tenhle vztah dlouho vydrží. Jsi je záchrana před osamělým životem.

Nic o něm nevíš. Nic , za to já vím vše ! Beztak ani nevíš, že přesně za měsíc, přesně na den má narozeniny " procedí mezi zuby.

Stojím jako tvrdé Y. William odejde. Ještě chvíli stojím v otevřených dveřích a hledím do prázdna. On má pravdu. Nic o něm nevím a on zase neví nic o mně...