Two months / ERERI

13.

Ahojky ! Zde je další kapitola. Varuji je trochu víc přeslazená. Doufám že nedostanete cukrovku 😛😘

Pootevřu oči. Levi ještě spí.Oči zase zavřu. Tak moment... Když jsem usínal Levi objímal mě a ne já jeho....

To je fuk. Jsem spokojený tak i tak ! Nalepím se víc k Levimu, který blahem zavrním. Zavrtá se mi do hrudi. Poslepu nahmatám jeho hlavu a prsty mu projedu vlasy.  Levi přede jako kočka a já si tuhle chvilku taktéž užívám.

Jenže můj žaludek má jiné plány. Začne mi kručet v břiše a já se zavrtím. ,, Nehybej se " zavrčí černovlásek, který se schovává v mé náruči. ,, Mám hlad " zašeptám mu do ucha.

,,No a ?" řekne bez zájmu a natiskne se ke mně blíž.
Co je dneska vůbec za den ? Nemá dneska Levi službu na policii  ?
,, Nemáš být dneska náhodou v práci ?"zeptám se .

,,Kurva !" vyskočí do sedu. Nechápavě zamrkám a posadím se taky. Levi sáhne po mobilu na skříň a koukne na hodiny.

,, Do prdele !" zanadává znovu. Hodí mobil na postel a vyběhne z postele. Vezmu telefon do rukou a zapnu displej. 9:28 .
Odložím mobil a pozoruju tu podívanou. Levi běhá po celé ložnici. Ze skříně vyháže oblečení. Do rukou vezme bílou košili, černé kalhoty , policejní vestu a opasek.

Rychle se do toho nasouká a zmizí . I přes to , že se mi nechce, vylezu z postele a vydám se pomalým krokem za ním. Bolest už pomalu ustupuje. Zítra budu moc zase normálně chodit.

Vejdu do kuchyně a usadím za stůl. Levi zmatkuje a běhá po celé kuchyni. Občas mu z úst uletí nějaká ta nadávka ale jinak mlčí. Vezme kávovar , který právě oznámil , že už je káva hotová, a vylije celý jeho obsah do termosky.

Do ruky si vezme ještě jablko a zamíří ke vchodovým dveřím. Vyskočím na nohy a rozběhnu se za ním. Levi ke mně stojí zády a obouvá si boty. ,, Kruci " znovu vyletí z jeho úst nadávka. Otočí se na mě a skousne si spodní ret.

Nechápavě nakloním hlavu na stranu. ,, Zvládneš to tu sám ? " starostlivě se mi vpije do očí. Přistoupím k němu blíž a vezmu jeho obličej do dlaní. Nakloním se k jeho obličeji co nejblíž až se dotýkáme špičky nosů.

Opatrně se mu přisaju na rty. Polibek je jemný a procítěný. Trvá sice krátkou chvíli , i tak je neskutečně sladký. Odtahnu se a na tváři se mi vyloudí úsměv.
,, Neboj zvládnu to. Už nejsem malé děcko " protočím očima.

,, Ale spratek budeš pořád" podotkne. ,, A ty se nikdy nenaučíš zapínat košili " uchechtnu se a sjedu pohledem na knoflíky od košile.
Porozepínám mu všechny knoflíky a začnu je znovu zapínat , ale tentokrát aby byly správně zapnuté.

,, Vidíš ? Jednoduché " pousměju se. Levi se na mě zamračí. Co jsem mu udělal ?  Jen jsem mu zapnul správně košili. Co pak ji měl schválně tak debilně zapnutou nebo co ? Z jeho pohledu jsem nervózní a nevím co si mám myslet. Nervozitou si koušu spodní ret. Co jsem udělal špatně ?

,, Provedl jsem něco ?" opatrně se zeptám. Levi mlčí. Jen na mě zírá. Sakra ať toho nechá ! Levi se ke mně začne nebezpečně přibližovat a já couvám. Nebudu lhát , mám strach.

Zády se opřu o zeď a vyděšeně pozoruji jak se přibližuje. Položí mi ruce kolem krku a zadívá se mi do očí. ,, Jak jsem si mohl nechat zamotat hlavu takovým magorem" tiše pronese.

V ten moment se mi rozlije na tváři blažený úsměv. ,, Taky si říkám " provokativně pronesu. Levi se ušklíbne a odtáhne se od mně. Proč ? Ještě chvilku prosím! ,,Musím jít " šeptne a otočí se ke dveřím. ,, Kdy ti skončí služba ?" řeknu než stačí zmizet.