Two months / ERERI

2.

Erenův pov.

*po přednášce*

Přednáška byla nudná a unavující. Jediné co mě drželo ve střehu byl náš sexy profesor. Sral jsem na to co říkal. Celou dobu jsem zkoumal všechny části jeho těla. Každý detail jsem si uchovával do mé mysli, jako do nějakého archu.

Ale teď se přesuňme do přítomnosti. Momentálně mířím do parku společně s Arminem v zádech. Vím, že nemá rád když tyhle ty sázky přijímám, ale mě je to víte kde...

,,Přijmeš ji ? Tu sázku ?" doběhne mě. ,, Už jsem ji někdy nepřijal ?" odpovím mu otázkou. ,,Měl by sis radši najít pořádný vztah. " ,, Možná někdy jindy. Ale ne teď. Navíc ty peníze potřebuji." pokrčím rameny. ,, Erene, už jsem ti milionkrát říkal, že ti klidně půjčím. Nemusíš se k penězům dostat touhle cestou" povzdechne si. ,, Armine víš, že si nechci od nikoho půjčovat. Nechci se zadlužit. Musím si vydělat sám !" hlas mi chraptí. Nenávidím tyhle ty jeho kecy...

,, Mě to nemusíš vracet i kdybys sis půjčil milion, který bych ti stejně nedal protože ho sám postrádám. Dobře beru že si chceš vydělat sám, ale musí to být takhle ? Ano chodíš pracovat do Pizzerie ale ten plat je sakra mizerný. Najdi si pořádnou práci a neber tyhle stupidní a především dětinské sázky. Jednou to bude sázka , aby ses vyspal s se mnou, nebo ještě hůř s Jeanem a co potom? Nebudeš to chtít udělat. Jenže všichni tě budou mít za sraba. Radím ti , udělej to teď než dojde k tomu nejhoršímu" promlouvá mi dál do duši.

,,Možná bych si měl najít lepší práci. I děvky v klubu vydělávají víc. Fajn... Tohle je poslední jo ?" povzdechnu si. Jednou mě přivedeš do hrobu Armine !

,, Vidím , že sis přišel pro další sázku " ušklíbne se Jean když dorazíme namísto. Za Jeanem stojí jeho obvyklá parta. Jak se s ním mohou bavit takoví lidé ? Zejména Marco. Je to snad nejhodnější člověk kterého znám. Nechápu to. ,, Dobře, přejdeme k věci. Dostaneš 500 babek (dolarů) když ji splníš. Prostě jako vždy, trochu si pohrej s jeho city, ojeď ho a pak si sním dělej co chceš. Třeba si z něho udělej svoji děvku. Nebo spíš toužíš po vážném vztahu ?" ušklíbne se.

,, Hah, já a vážný vztah ? Jde vidět , že mě pořádně neznáš" vysměji se mu. Vážně, žádný vztah nehledám. Vyhovuje mi to, tak jak to je.Zatím. Jen Armin je proti. Proto mu slibuji tyhle kecy. On sám ví, že jsou to lži, ale nechává to tak. ,, Jseš si tím jistý ? Co když se do své oběti zamiluješ, hm? Odkopneš ho z těžkým srdcem ?" zachechtá se. ,, Pche to určitě, žádný vztah nebude." propaluji ho pohledem. Ty jeho vtipy mě "fakt " zajímají....

,, Jak chceš,takže ti přidám ještě jeden úkol. Jeho city, ošukat a ODKOPNOUT. Máš na to všechno dva měsíce. Bereš to ?" tázavě na mě hledí. ,, Beru" odpovím a na potvrzení si s ním plácnu.

,, Doufám, že víš kdo je tvůj cíl" ušklíbne se. ,, Hádám , že mám doučování Sebeobrany s panem profesorem Ackermanem ?" zatvářím se nevinně a ukazováčkem si přejedu přes spodní ret. ,, Takže to víš" zákeřně se usměje.

***

Leviho pov.

Usadím se na lavičku v parku. Nechci být zavřený v nějakém kabinetě.

Co si ten spratek Jaeger o sobě myslí ? Zřejmě pořádně neví co znamená jméno Levi Ackerman. Je jako malé děcko . Musí pořád otravovat ! Tu ránu do hlavy si zasloužil. Mě nikdo srát nebude! Bože proč jsem sem vůbec nastoupil ? Akorát si zničím svoje nervy nějakým spratkem. Když nad tím tak uvažuji, celkem pěkným spratkem... Arggg musím tyhle myšlenky vyhnat z hlavy.

Proč někdo jako já mám trčet tady ?Kdyby Erwin nebyl můj dobrý přítel vůbec bych to nebral. Několikrát mi pomohl z nouze a dluhy se mají splácet, ne?Erwine nikdy ti to neodpustím! Zatáhnout mě znovu na vysokou školu. Hned po tom co z ní vylezu sám...

Chtěl jsem být v pohotovosti, ne učit spratky sebeobranu podle těhle nesmyslných osnov. Co to jako je? ,, Nebrat nikdy studenty do akce" pěkná sračka. Já jsem byl v praxi několikrát v opravdové akci. Tohle je totální kravina ! Asi si budu muset upravit studijní plán podle svého, nebo se tihle parchanti nic nenaučí . A tohle další kravina...,, Vždy používat při praxi REPLIKY ,ne pravé zbraně" . Je mi fuk jestli si něco udělají. Budou používat pravé věci, žádné repliky !

Panebože ještě 10 minut a začíná mi to peklo. Měl bych se alespoň najíst. Od rána jsem nic nejedl... Do prdele zapomněl jsem si skočit do obchodu pro jídlo ! Tohle se může stát jenom mě.. ,,Můžu si přisednout pane profesore ? Ale jistě že můžu" nečeká na odpověď a už si sedá. Jak se tu objevil? ,, Jaegere, pokud sis si nevšiml, já tu pracuji" zavrčím na něho.

,, Ale všiml, jenže vypadáte utrápeně a navíc hladově. Nedáte si ?" začne mi máchat sendvičem před obličejem. Bez váhání mu ho vytrhnu z ruky a zakousnu se do něj. Jak věděl , že mám hlad? Možná to nabude zas takový poděs jak jsem si myslel... ,, Vidím že vám chutná ! No pro příště když si zapomenete svačinu, tamhle je automat" ukáže na automat schovaný téměř za rohem. Hmm dobrý vědět...

,, Hele a co třeba poděkovat , hm ? Kde je vaše slušné vychování " stoupne si přede mně. Podrážděně se mu zadívám do očí.. Má štěstí , že nemám místo očí nože! ,, Sklapni nebo ti dám pohlavek ještě jednou" zavrčím. ,, Budu to brát jako děkuji. Jo a ještě tohle, neběl by ste nosit tak uplé džíny. Mohlo by to studentky pohoršovat. Nebo i studenty ?No nic.. Tak na praktické !" vesele na mě zakřičí a odejde.

Kdybych neuměl ovládat svoje emoce, asi bych zůstal na něho hledět s otevřenou pusou. Těsné džíny ? Tak ty se mi díváš na zadek jo ? Abych ti nenaplácal..... Kruci napadají mě moc hříšné myšlenky.... Myslel jsem , že jsem se už přes to přenesl. Zřejmě to byla jenom domněnka. No nic. Měl bych se připravit na hodinu.