Family Problems [ Andy Biersack & Black Veil Brides ] KOREKCE

Seznámení.

Když jsme se od sebe odtáhli, táta měl slzy v očích. Bylo mi ho docela líto, ale i přes to jsem si neodpustila svojí poznámku.

„Jo mimochodem, děkuju moc za odvoz z letiště. Taky máš skvělou přítelkyni, tvoje tričko jí fakt padne." řeknu s ironií v hlase.

„Já se moc omlouvám, úplně jsem na to zapomněl. Moc mě to mrzí, ale jaká přítelkyně?" zeptá se.

„Ty jich máš snad víc?" vypísknu.

„Co? Jo, teda ne!" zdůrazní.

„Kamaráde, ty se v tom ztrácíš." dojde k němu jeden a poplácá ho po rameni.

„Nedělejte si ze mě prdel, já vůbec nevím o jaký přítelkyni mluvíš. O žádný nevím." řekne.

„Já ti jí popíšu ano? Blondýna, tvoje tričko, od pohledu namyšlená kráva. Teď si stačí vybrat z těch několika, který máš." odpovím v klidu a podívám se na něho.

„Už vím o čem mluvila tvoje máma." řekne a pohled mi oplatí.

„No, aspoň vím jak vypadá můj přítel." odvětím a projdu kolem něho.

„Ty máš přítele?!"vykřikne a vypadal, jako by právě ožil.

„Jak to, že se o tom Ella nezmínila?" zamumlá.

„Jak se jmenuje? Kolik mu je? Kde bydlí? Je bohatý? Jak dlouho spolu jste? Jak vypadá?" začal ze sebe chrlit otázky, jednu za druhou.

Začala jsem se smát a on se na mě nechápavě podíval.

„Jsi horší než máma." povím.

„Netahej do toho mámu a povídej." řekl, sednul si na gauč a poklepal na místo vedle sebe.

Zase jsem vybouchla smíchy, při pohledu na něj. Ostatní se začali taky smát. Jen protočil očima, ukázal na mě a pak na místo vedle sebe. Přesunula jsem se vedle něj a kousala se do tváře, abych se zase nezačala smát.

„Tak a teď odpověz." poví.

„Dobře, fajn. Jmenuje se Pan Příšera, jsou mu 2, bydlí se mnou, no není moc bohatý, má jenom to, co mu dám a jsme spolu 2 roky. Dodávám - 2 krásny roky a je to ta nejkrásnější bytost, co jsem kdy viděla." řeknu.

„Víš jak jsem se lekl, že máš doopravdy kluka? A ty máš přitom zvíře." odpoví táta.

„Co? Jak to můžeš říct? Pan Příšera není žádný zvíře. Je velmi důležitá osoba v mém životě." řeknu s hrdostí v hlase.

Táta s kluky se začne smát a přitáhne si mě do náruče.

„Kluka teda doufám nemáš, že ne?" ujistí se.

„Ne." řeknu potichu, protože to je to poslední, o čem bych se chtěla bavit.

„Tak to jsem rád. Jejich jména znáš a nebo je chceš představit?" poví a podívá se na mě, když zjistí, že se dívám na každého člena jeho skupiny a prohlížím si ho.

„Nepamatuju si jejich jména, takže je klidně představ." odpovím, rychle se na něj podívám a pak zpátky na kluka s modrýma očima. Byl fakt strašně hezkej.

„Tak dobře. To je Andy." řekne táta, ale já ho nevnímám a dál se dívám na kluka s modrýma očima.

„Kdo?" proberu se z transu a zatřesu hlavou.

„Ten na, kterýho celou dobu koukáš a usmíváš se na něho." odpoví táta.

Já hned zrudnu a podívám se jinam. Když k němu vrátím pohledem, ten kluk s modrýma očima, neboli Andy, se na mě podívá a usměje se. Fakt díky tati, za to, že jsi mě ztrapnil. Mám chuť tě zabít.