V noci mě probudily hlasy, věděla jsem moc dobře odkud jdou, proto jsem potichu otevřela dveře, sešla pár schodů a posadila se na ně. Vím, že poslouchat je neslušný, ale stejně se bavily o mně.
„Ani nevíš, jak mě to bolí i za ni, co všechno si musela vytrpět a já si klidně žiju poklidný život!" poví známý hlas.
„Nevěděl jsi to." odpoví někdo.
„Ale i tak, neviděli jsme se rok a půl a já se vůbec o ní nezajímal! Vždyť jsem její otec a jako otec jsem selhal." zlomil se mu hlas a já slyšela vzlyk.Bolelo mě ho takhle slyšet, přesně kvůli tomu jsem to nechtěla říkat, viděla jsem kvůli tomu mámu se zhroutit a brečet a teď by to mělo ještě postihnout tátu? Slzy se mi draly do očí a já se kousala do tváře, abych nevydala žádný vzlyk. Vstala jsem ze schodů a zalezla jsem do svého pokoje.
-
Přetočila jsem v posteli a otevřela jsem oči, vzala jsem mobil a podívala jsem se, kolik je hodin displej mi osvítil obličej a já musela přivřít oči, 8:30, odhodila jsem deku a vstala jsem. Stejně jsem věděla, že už neusnu, přešla jsem k oknu a protáhla jsem se. To, co jsem viděla, mi vyrazilo dech, sněžilo! Doopravdický sníh v Californii!Přeběhla jsem ke skříni, oblíkla jsem si jeansy, tričko a mikinu. Proběhla sem do pokoje táty a otevřela jsem dveře. Táta poklidně spal rozvalený přes celou postel, vyskočila jsem na postel a začala jsem na ní skákat.
„Vstávej!" zakřičím.Jenom něco zamumlá a přetočí se zády ke mně.
„Dělej tati, vstávej! Sněží!" vypísknu a začnu víc skákat na posteli.
„To v prosinci bývá, a teď mě nech spát." odpoví.
„Ne dělej vstávej, půjdeme postavit sněhuláka! Znám skvělý místo." řeknu.
„Je ti 19 Rebecco." poví.
„No a co, dělej." kopla jsem do něho, ale nereagoval.
Fajn, řekl si o to, schody jsem brala po dvou a otevřela jsem okno v kuchyni, nabrala jsem hrstku sněhu a rychle jsem vyběhla zpátky za tátou. Stoupla jsem si na postel, naklonila se nad něho a pustila jsem sníh.
„Co to do prdele je!" prudce se zvedne do sedu a oklepe se.
„Tomuhle se tatínku říká sníh." povím a sníh, který roztál na vodu, jsem mu stříkla do obličeje.
„A teď, když si vzhůru, tak se obleč, jdeme ven." řeknu a slezu z postele.
„Tak běž vzbudit kluky." poví.
„Cože? Oni jsou tady?" řeknu překvapeně.
„Spali tady." odpoví.
„Tím líp." zamumlám.Otevřela jsem dveře do pokoje pro hosty a naskytl se mi pohled na svlečený hrudníky Ashleyho a Andyho, jak se objímají, musela jsem se zasmát, protože vypadali roztomile, a zároveň jak romantický pár.Stoupla jsem si doprostřed pokoje a nadechla jsem se.„Vstávejte! Nestíháte koncert, začíná za 20 minut!" zakřičím.Oba dva sebou trhnou, přičemž Ashley spadne z postele, Andy vyskočí a začne pobíhat po pokoji, když si mě všimne zastaví se a divně se na mě podívá, potom přejde ke svému telefonu a něco tam namačká.
„Ty mrcho, vždyť je jenom 9:00! Navíc dneska koncert nemáme." Řekne.
„To mě vůbec nezajímá, za 3 minuty dole v kuchyni." Povím a vyjdu z pokoje.
„A opovažte se jít zase spát, potom nastane plán B, který se vám nebude líbit." dodám ještě a seběhnu schody dolů. Vůbec jsem si nevšimla, že CC a Jinxx leželi v obýváku. Ze skříně v kuchyni jsem vytáhla hrnec, vzala jsem vařečku a přešla jsem do obýváku. Začala jsem do toho mlátit a přitom křičet vstávejte.
ČTEŠ
Family Problems [ Andy Biersack & Black Veil Brides ] KOREKCE
FanfictionCo je směšné? Všechno, pokud se to děje někomu jinému. - Voltaire / TEAM RANDY / Andy Biersack & Rebecca Pitts ( copyright: @TheCruella ) 2014-2015 Varování: vulgarismy a špatný humor. PRVNÍ ZVEŘEJNĚNÝ PŘÍBĚH ZDE NA WATTPADU, BER...
![Family Problems [ Andy Biersack & Black Veil Brides ] KOREKCE](https://img.wattpad.com/cover/26889157-64-k72644.jpg)