Family Problems [ Andy Biersack & Black Veil Brides ] KOREKCE

Provokace. (X)

 Uběhlo několik dní a já strávila většinu dne na policejní stanice, kde mě vyslýchali a chtěli vědět úplně všechno. Sepsala jsem, tam zprávu a musím počkat další dny, kdy mi dají vědět o tom, kdy předstoupím před soud.

Dny, který jsem netrávila na policajtech jsem se snažila trávit s rodinou, po menší dohodě s mámou, která nebyla vůbec nadšená z toho všeho a nechtěla mě opustit, jsem jí nakonec přemluvila.

Zrovna jsme jeli z letiště společně s tátou, který mě momentálně vezl za Andym. Náš vztah pokud se to dá, tak nazvat je dost na dobré úrovni už se ani tolik nehádáme, spíš si jen vyměňujeme názory, ačkoliv spolu nechodíme, ale i tak mám pocit, že mezi námi něco je.

„Podívej se na toho 4 nohýho psa." Zabručí táta a zastaví.

„Tati." Povzdechnu si.

„Můžeš přestat říkat té nebohé stařence s chodítkem 4 nohý pes?" Zeptám se.

„Ne nemůžu, vždyť se na ní podívej, jak se valí." Odpoví.

„Tati i ty budeš jednou starý nebo spíš už seš." Řeknu si spíš pro sebe, ale jsem si jistá, že mě slyšel.

O tom jestli to slyšel mě hned přesvědčil, když sundal svojí ruku z řadicí páky a bouchnul mě do ramene.

„Au přestaň mě mlátit." Vykřiknu a chytnu se za rameno.

„To je domácí násilí!" Řeknu.

„Jsme snad doma, aby to bylo domácí násilí?" Zeptá se.

„No nejsme, tak je to auto násilí." Odpovím.

„To jako myslíš automatický násilí?" Otočí se na mě.

Nadechnu se, že něco řeknu, ale i hned mi skočí do řeči.

„Tím pádem máš pravdu, auto násilí mě vždycky chytne, když seš poblíž." Poví.

Zamračím se a odfrknu.

-

Auto zastavilo před velmi známým domem. Natáhla jsem se pro tašku, kterou jsem měla položenou na zadním sedadle a rozloučila jsem se s tátou, který mě informoval o tom, že nebudeme dělat žádný prasečinky, každých 10 minut nám bude volat, abychom nestačili prožít orgasmus a když jsem mu pověděla, že orgasmus můžu prožít i během 2 minut jeho výraz se okamžitě změnil a málem mě nechtěl pustit z auta. Po slíbení všech možných slibů mě konečně pustil a já mohla jít v klidu k Andymu.

U těch slibů, co jsem měla tátovi slíbit, byl i bod „Neotěhotním s Andym, jinak se dám na jeptiškovskou dráhu" během toho co jsem šla, ke dveřím k Andymu domu jsem měla dost času přemýšlet, jak něco takovýho mohlo tátu napadnout no, a došla jsem k závěru, že to vědět radši ani nechci.

Otevřela jsem dveře a do nosu mě udeřila vůně špaget. Tašku jsem hodila na pohovku a šla jsem do kuchyně. Bokem jsem se opřela o rám dveří a sledovala Andyho, jak se soustředí na vaření. To bylo asi poprvé, co jsem ho viděla vařit, na sobě měl uvázanou zástěru a už mu jen stačila bílá čepice, aby z něj byl hotový kuchař. V kuchyni se pohyboval, jako kdyby tam vládl a zkušeně házel do hrnce ingredience. Zastyděla jsem se, když jsem si uvědomila, že jediný co umím uvařit já je čaj.

„Budeš, tam stát ještě dlouho?" Vyruší mě jeho hluboký hlas.

Trhnu sebou a usměju se, když vidím, jak mě pozoruje.

„Ráda sleduju lidi při práci."

„No nemělo by to být spíš opačně? Ženy patří do kuchyně a chlapy se mají jenom dívat?" Poví.