Family Problems [ Andy Biersack & Black Veil Brides ] KOREKCE

Útěk. (X)

Ležela jsem v posteli a usilovně jsem se snažila přijít na to, jak obalamutit svojí „ochranku" Markus se tu neukázal už pár dní a já mu za to byla vděčná. Stejně moc dobře vím, že mě sleduje přes ty hloupý kamery. Zajímalo by mě jestli tedy ví,že jsem rozbila pár kamer v obýváku a v kuchyni. A jestli to doopravdy ví, proč se tu už neobjevil a neseřval mě? Třeba se mu něco stalo a za to bych byla nesmírně ráda. Hrozně moc jsem chtěla pryč a ať jsem se snažila jakkoliv nikde jsem nenašla žádný únik. Chybělo mi světlo a čerstvý vzduch. Chybělo mi i to, co nemám vůbec ráda, například vaření. Tady jsem nemohla dělat absolutně nic, možná tak sledovat televizi, ale i ta mě začala nudit. Můj pokus s tričkami selhal a já už neměla žádný plán. Dokonce jsem se pokusila opravdu najít něco,čím bych se mohla zabít,anebo aspoň ublížit,aby mě při nejhorším dovezl do nemocnice a já bych jim to  mohla všechno říct. Všimla jsem si hodin na stěně, který značili kolik času ještě zbývá do toho,než přijde jeden z „ochranky" a donese mi jídlo.

Už jenom 30 minut.

Hodiny pomalu odbíhali, vstala jsem z postele a zkusila svůj poslední pokus dostat se pryč. Navlíkla jsem si na sebe 10 triček a měla jsem dost velký problém se v nich hýbat. Nervózně jsem přecházela po pokoji,jako zvíře zavřený kleci a sledovala jsem hodiny,který pomalu odpočítávali určený čas.

Za nedlouho jsem uslyšela kroky,který se blížili ke dveřím.

„Nazdárek." Poví Ben.

„Čau." Odpovím.

Ben dojde k posteli a položí mi na ní mojí večeři.

„Kde je vůbec Markus?" Zeptám se.

„Copak už ti chybí?"

„Ne jen mě zajímá jestli není náhodou mrtvý."

„Chtěla bys,aby byl mrtvý?"

„Ani nevíš,jak moc bych si to přála." Odpovím a zakousnu se do chleba.

„Proč ho,tak nesnášíš?"

„Mám kvůli němu zkaženou minulost a taky budoucnost."

„Jak to?"

„Dost pochybuju,že by si to chtěl slyšet."

„Ale jo chtěl."

„Když mi bylo 16 bydlela jsem s ním."

„A?" Promluví.

„Byla jsem s ním těhotná, jednoho dne přišel domů, seřval mě za to,že jsem neuklidila a zmlátil mě. Kvůli němu jsem potratila a nemůžu mít děti." Řeknu a znovu se zakousnu do chleba, abych se nerozbrečela.

„Ah to jsem nevěděl to je mi líto."

„Nemusí není to tvoje věc."

„Ale přesto si myslím, že Markus není zas,tak špatný." Řekne.

Na sucho jsem se zasmála.

„Ani nevíš jak moc je špatný. Znám ho nejlíp ze všech a moc dobře vím, co všechno dokáže."

„Ale záleží mu na tobě."

„To sice může, ale já k němu nic necítím."

„Proč ne? Třeba, kdyby si mu řekla, že ano bylo by to lepší a nemusela by si tady být zavřená."

„Radši tady budu zavřená, než mu lhát o tomhle."

„Zní to jako, kdyby si už někoho měla?" Zeptá se.

Jeho otázka mě zarazila, zahleděla jsem se mu do očí a na vteřinu mi přišli stejný, jako má Andy.

„Nikoho nemám." Zamumlám.