Family Problems [ Andy Biersack & Black Veil Brides ] KOREKCE

Kamery. (X)

Probudila jsem se v něčem měkkým. Otevřela jsem oči a rozhlídla jsem se kolem. Nacházela jsem se ve svým pokoji. Vyskočila jsem z postele a rozhlídla jsem se kolem sebe, ano byl to můj pokoj. Přeběhla jsem ke své skříně a otevřela jí, vyhrabala jsem nějaký oblečení a oblíkla si ho.

Radostně jsem vyběhla z pokoje a zastavila jsem se v pohybu, když jsem se ocitla v dost známe kuchyni, kterou jsme měli společnou s Markusem.

„Co to sakra?" Řeknu a otočím se kolem své osy.

Pomalu dojdu do obýváku a uvidím tu starou pohovku. Dojdu zpátky do „svého" pokoje. Vypadalo to úplně stejně jako u táty. Až na jednu výjimku, nebyli tady okna. Rozeběhla jsem se zpátky do kuchyně a ani tam nebyli okna. Byla jsem tady jako ve vězení. Prohledala jsem každou místnost všechno to vypadalo stejně jako v bytě, když jsem bydlela s Markusem až na můj pokoj.

„Ne to mi neříkej,že jsem v Anglii." Začnu panikařit a hledat jakýkoliv unik.

Prošla jsem kolem televize a ihned jsem se zastavila. Na zdi vysela kamera, a když jsem se rozhlídla pořádně kolem sebe všude byly kamery.

„Pane bože." Vydechnu.

V obýváku byly 4 kamery, každá v jednom rohu. V kuchyni byli dvě, ve svém pokoji jsem měla 3 a dokonce i v koupelně byla kamera. Nikde nebyli žádný okna,abych nevěděla, kde jsem a taky tady nebyli žádné dveře pryč. 

„Tohle je jenom sen." Zašeptám.

„Prosím ať je to jen sen!" Zakřičím.

Sjedu po zdi ve svém pokoji a schoulím se do klubíčka, slzy mi začnou téct po tvářích.

Na jednou jsem slyšela cvaknutí a poté kroky. Zvedla jsem hlavu ze svýho klína a podívala jsem se na dveře, které se během chvilky otevřeli.

„Tak už se zabydluješ?" Promluví.

„ Jdi k čertu." Vyprsknu a víc se schoulím do klubíčka.

„Ale no, tak snažil jsem se,abys tady byla jako doma. Dokonce tu máš i to samé oblečení."

„Řekla jsem, aby si šel k čertu."

Jeho oči automaticky ztmavnou a vražedně se na mě zahledí.

„Asi bych ti měl připomenout pravidla."

„Nechceš mě rovnou zabít?" Zeptám se a nakloním hlavu na jednu stranu.

„Proč bych to dělal."

„Udělal by si tu nejlepší věc, aspoň bych měla už klid." Odpovím.

„Nechci tě zabít."

„Možná,že ne teď,ale budeš mě chtít zabít,tak jako si to chtěl udělat už předtím."

„Nikdy jsem tě nechtěl zabít."

„Opravdu? A proč si mě teda mlátil, házel ze schodů a probodl nožem?" Vyprsknu.

„Nedala si mi možnost."

„Jo tu ti nedám ani teď, buď mě zabiješ ty anebo se zabiju sama."

„Neboj i na to jsem myslel, není tady nic, čím by sis mohla ublížit."

„Nenávidím tě." Řeknu.

„Ale no, tak zlato tak silný slova? Neměla by si je nejdřív zvážit, než je vypustíš z úst?"

„Zvážila jsem to nemusíš mít strach. Nenávidím tě už od prvního okamžiku, co jsem se k tobě nastěhovala."