Přešla jsem ke svoji velké, měkké posteli s nebesy a koukla se na otevřené tlusté knihy. Pamatuji si, jak jsem si je sem ten den donesla z knihovny paláce a nevěděla, kterou si mám přečíst dříve. Otočila jsem se zády k zeleně povlečené posteli a přešla k ozdobnému stolu s deskou z černého mramoru.
Svou roztřesenou rukou jsem přejela po zlatém držadle dýky od Lokiho. Oči mě začaly štípat a zalily se mi slzami. Strašně se mi po Lokim stýská. Kdybych tady byla, mohla bych Lokimu vymluvit ten útok na Midgard a on by teď nehnil ve vězení. Dýku jsem si zastrčila za kalhoty, abych ji měla vždy s sebou. Proč to vůbec Loki udělal? Vždyť mohl být následníkem Asgardského trůnu.
"Proč Loku zaútočil na Midgard?" Nedalo mi to a musela jsem se zaptat. Prostě mi to nedávalo smysl. Loki, kterého jsem znala by tohle neudělal. Sice si mi často stěžoval, že je neustále ve stínu svého staršího bratra, ale že by pro upoutání pozornosti zašel až tak daleko?
"Zjistil, že je adoptovaný. Je to syn Laufeye. Otec ho přinesl z Jötunheimu po velké bitvě." Páni, tak tohle jsem doopravdy nečekala. Tímhle vším si Loki musel projít a já jsem tu pro něj nebyla.
"Takže mu Odin dával falešné naděje, že se může Asgardským králem?" Rozhořčeně jsem se zamračila.
"Ano, a proto chtěla ovládnout Zemi." Teď už tomu rozumím. Ani si nedokážu představit, jak musel trpět. Takovou bolest si nikdo nezaslouží. Nikdo si nezaslouží žít celý svůj život ve lži.
"Měli bychom jít." Jó, Thor má pravdu. Nádech, výdech. Musím se postavit tomu páprdovi, a potom zajdu za Lokim. Vyšli jsme z mého starého pokoje plného krásných, ale i těch špatných vzpomínek a opět jsme se vydali do spletitých chodeb paláce. Tak jo, žádná nervozita.
Hlavu jsem pozvedla o kus výše a na svou bledou tvář jsem nasadila sebevědomý výraz. Mě krátké rozpačité kroky jsem přeměnila na jisté a dlouhé. Nebudu se přece bát nějakého starého dědka. Všechno to s ním vyřeším, možná mu nakopi tu jeho smradlavou prdel, zajdu za Lokim a vrátím se domů za svým Pietrem a za mou novou rodinou.
Zastavili jsme se před mohutnými zlatými dveřmi do sálu, kde je trůn na kterém trůní Odin. Thor se na mě tázavě podíval. Zhluboka jsem se nadechla a pomalu přikývla. Thor položil svou velkou ruku na zlatou kliku a pomalu ji stlačil.
Omlouvám se, že je dneska kapitola tak krátká, ale pokusím se přes týden vydat ještě další😏
ČTEŠ
Neznámá||Avengers FF||
FanfictionZ čista jasna se objeví na jí neznámé planetě. Neví kdo či co je zač. Nezná svůj původ či svou minulost. Musí se naučit žít s nevědomostí. Je všem i sobě neznámá. Možný výskyt vulgarismů 😇 Omlouvám se za nepravidelné vydávání kapitol🥴 Občas se ob...
