Z čista jasna se objeví na jí neznámé planetě. Neví kdo či co je zač. Nezná svůj původ či svou minulost. Musí se naučit žít s nevědomostí. Je všem i sobě neznámá.
Možný výskyt vulgarismů 😇
Omlouvám se za nepravidelné vydávání kapitol🥴
Občas se ob...
"Co když se ti něco stane? Já bych to nepřežil." Sklopil hlavu.
"Budu na sebe dávat pozor, Pietro. A navíc tam se mnou bude Thor." Položila jsem mu ruku na hlavu a uklidnila ho. Je sladké, jak se o mě bojí.
"Slibuješ?" Pohlédl mi starostlivě do očí. Jeho oči jsou tak nádherné. Stále si nemůžu zvyknout na to, že jsme konečně spolu. Dokonce jsem zapomněla na Petera a na to, že ho vlastně podvádím. Kdyby vás to zajímalo, tak jediný kdo o nás ví je Wanda. Jako Pietrova sestra měla právo to vědět a vzala to dobře. A myslím, že Bucky něco tuší.
"Slibuju." Usmála jsem se.
"Dobře." Zašeptal. Jeho starostlivá tvář alespoň trochu povolila a na tváři se mu také objevil úsměv.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Začal se ke mně přibližovat a jemně mě políbí na rty. Stále je to jako poprvé, ikdyž to bylo jen dva dny zpátky. Cítila jsem to známé šimrání v podbříšku. Mám takový pocit, že Pietro bude to jediné, co mi bude na Asgardu chybět. Za krk jsem si ho přitáhla blíže a tím prohloubila polibek.
"Hope?!" A sakra. Rychle jsem se od Pietra odtrhla a otočila se ke dveřím. Stál tam se slzami v očích a nevěřícně se na mě díval.
"P-petere?" Otočila jsem se na Pietra, který Petera probodával pohledem. Naznačila jsem mu, aby nás nechal na chvíli osamotě. Nejdřív nechtěl, sle po chvíli teda neochotně prošel okolo Petera.
"Nech mě ti to vysvětlit." Pete přikývl a sedl si na mou postel. Sedla jsem si vedle něj a chvíli jsem přemýšlela, co mu mám říct. Myslela jsem si, že to nebude tak těžké, ale teď, když tu vedle něj sedím, jako by mi došla slova.
"Já nevím jak začít, když jsi odešel, trávila jsem hodně času s Pietrem. Nevím, jak se to stalo, ale prostě jsem v jeho přítomnosti vždy byla nesvá, při trapné situaci jsem zčervenala a při každém pohledu jsem měla motýlky v břiše. Nevěděla jsem co mám dělat, ale uvědomila jsem si, že tě nemiluji. Asi jsem ti jen byla vděčná za to, co jsi pro mě udělal a tak jsem ti to chtěla splatit. A pak mi jedna osoba poradila, abych se řídila srdcem. A už asi víš, koho jsem si vybrala. Mám tě strašně moc ráda, ale nemiluji tě. Chtěla bych s tebou stále kamatádit, ale pochopím, když už se mnou nebudeš chtít mít nic společného. Moc mě to mrzí Pete, nechtěla jsem ti ublížit." Sklopila jsem pohled.
"Dobře...chápu to. Nezlobím se na tebe, ale potřebuju čas." Zvedl se a odešel.
Trochu "drama"😅😂 Teď máme prázdniny, takže přes týden můžete očekávat kapitolu😁
