𝙷𝙴 𝙲𝙾𝚄𝙻𝙳 𝙱𝙴 𝙾𝙽𝙻𝚈 𝚈𝙾𝚄𝚁𝚂 /𝒅𝒓𝒂𝒓𝒓𝒚

XXV

Achjo.
Jak dlouho bude muset takhle ležet? Buď má Harry kocovinu jak kráva, nebo prostě dospává ta léta u Dursleyových.
Povzdechl si. Už ležel v téhle poloze přes půl hodiny - to byl jen jeho odhad, protože ani na hůlku nedosáhl.

Po pár minutách se začal vrtět, jeho močový měchýř o sobě dal vědět.
To snad ne.
Cítil, že už to dlouho nevydrží. Naštěstí si černovlasý povzdechl a protáhl se. Nebo na neštěstí?
Otevřel oči a následně je vykulil, když si všiml Draca, který na něj hleděl zvláštním pohledem.

,,Co...Co ta - tady děláš?"vykoktal ze sebe a s pohoršením zjišťoval, že jsou oba nazí.
,,Tak ty nevíš?"vykřikl Draco a přitáhl si peřinu co nejblíž k tělu.
,,Ty jsi se se mnou vyspal?"
Napadlo nakonec Harryho a po tváři se mu rozlil úsměv.

Draco ztuhl. Proč se usmívá? To to bylo tak hezký? Posadil se, aby dosáhl na hůlku a pomocí Accia přivolal svoje oblečení. Došlo mu, že je něco špatně, a tak bude nejlepší zmizet.

,,Promiň."řekl Nebelvír a zadíval se do šedivých očí.
,,Za co se kurva omlouváš?!" Draco pustil své nervy.

Nic nechápal.
Jak to, že se probudil v nebelvírské společenské místnosti? Proč zmeškal svoje poprvé, když si dál jen pár skleniček? Proč se mu Harry omlouvá? Proč je mu špatně?

,,Fakt se ti omlouvám."
Černovlasý se pořád koukal do Dracových očí.
,,Vsadil jsem se."
,,O co?"zeptal se blonďák roztřeseným hlasem.
,,O to, že se vyspím s klukem z jiné koleje. Nic k tobě necítím. Tohle všechno bylo falešný. Seamus mi teď dluží dvacet galeonů."
Vyznělo to, jako by byl na sebe pyšný.

Draco najednou všechno chápal. Jak na něj Finnigan čuměl. Jak se do něj Harry najednou zamiloval. Nic nejde hned. Všechno se děje časem. Tedy až na zničení života. To se může stát během jedné noci.