𝙷𝙴 𝙲𝙾𝚄𝙻𝙳 𝙱𝙴 𝙾𝙽𝙻𝚈 𝚈𝙾𝚄𝚁𝚂 /𝒅𝒓𝒂𝒓𝒓𝒚

XLVIII

,,Harry, kámo vstávej!"
Rychle otevřel oči. To jako usnul? Nad ním stál Ron a tvářil se zvláštně.
,,Kolik je, Rone?"snažil se dosáhnout na hůlku.
,,Nevim, to je fuk, ale potřebuju od tebe pomoct."pomalu přestával mluvit tak hlasitě a sebejistě. Teď skoro šeptal a zakoktával se.

Harry vykouzlil Tempus.
,,To se ti povedlo Ronalde..."ukázal na vznášející se šestku a promnul si oči. Momentálně by nejradši přetáhl Rona klackem po hlavě. Chtěl se alespoň jednou normálně vyspat. V posteli, ne na Astronomce. Bez ranní hádky. Prostě jako normální člověk v neděli.

Zrzek to ale absolutně nevnímal a dal se upřeně koukal na Harryho.
,,No?" Harry zvedl hlavu.

,,Rozhodl jsem se, že to dneska Herm řeknu."pravil rozklepaným hlasem.
,,Řeknu jí o Viktorovi. Před hodinou mi totiž přilítla sova a on mě požádal, jestli s nim budu chodit...Víš, už docela dlouho dobu jsme si psali...no...zamilovaný dopisy."
Ron se trochu uchechtl.

,,A...A co já s tím? Nějak nechápu, jak bych ti měl pomoct."
Co po něm Ron chce?

,,No...nemohl bys mi poradit, jak jí to mám říct? Fakt jí nechci ublížit, ale...Viktora mám radši a fakt ho miluju."

Harry zakroutil hlavou. Stejně furt nechápal, jaktože Ron, ten Ron, se kterým kamarádí od prvního ročníku, chodí se světoznámým chytačem.

Zrzavý ale vypadal šťastně, tak ať.

,,No jo, nějak ti pomůžu."
Poklepal vedle sebe, aby se Ron posadil a začali vymýšlet, jak by jí to mohli šetrně vysvětlit.

Asi po půl hodině se vzbudil Neville a odšoural se do koupelny. Ron byl celý bledý, nervózně přelétával očima po ložnici a neustále kouzlil Tempus.
Za pár minut už jemu i Harrymu kručelo v břiše a zelenooký nakonec Rona přemluvil, aby šli na snídani. Říct jí to přece může i po ní.