𝙷𝙴 𝙲𝙾𝚄𝙻𝙳 𝙱𝙴 𝙾𝙽𝙻𝚈 𝚈𝙾𝚄𝚁𝚂 /𝒅𝒓𝒂𝒓𝒓𝒚

XXXVI

Probudily ho sluneční paprsky. Protáhl se, aby uvolnil ztuhlé svaly, přecejenom, spaní na dlažbě není nic nejlepšího, v pohybu ho ale zarazilo něčí tělo.

Před očima se mu začaly zobrazovat vzpomínky na minulý večer. Nic se nepřihodilo, jen se líbali, ale i tak to bylo moc hezké.
Věděl, že na to nikdy nezapomene.

Jednu chvíli zaváhal, jestli mu zas Harry nevyčte události včerejška, ale hned se zas uklidnil, když se černovláskova ruka posunula a uvěznila tak Draca v pevném objetí. Přitulil se víc k Harrymu a zabořil nos do tmavých rozcuchaných vlasů. Nasával tu skvostnou vůni. Broskve.

Byl si jistý, že si vypěstoval na broskvích averzi, které se jen tak nezbaví.

,,Dobře ráno, lásko."probudil ho z myšlenek rozespalý hlas. Hned jak si uvědomil, jak ho Harry oslovil, rozbušelo se mu srdce. Krásný pocit. Takový nápor krásných věcí asi jeho duše nevydrží.

,,Jak žes mi to řekl?"
Podíval se zkoumavě na černovlasého, který se vznášel v oparu nejistoty, že zase něco pokazil. Dracovi to došlo a tak ho políbil na nos, usmál se a lehl si mu na ramena.
,,Promerlina, neboj."uchechtl se a víc se k Harrymu přisunul, aby mu mohl věnovat pár motýlích polibků na krk.

Harry vzdychl, protože se na něj najednou nahrnulo víc pocitů, než ve třetím úkolů v Turnaji. Každým pohybem a slovem Draco dokazoval, že si ho Harry zaslouží a že je ten nejlepší partner, kterého může Nebelvír objevit.

,,Už jsem se bál."
,,Já vím."

Jen tak tam seděli, zapleteni do sebe a občas se obdarovali krátkým polibkem. Ani jeden nevěděl, jak dlouho tam sedí, ale po několika minutách příjemného šimrání v břiše se Draco postavil, za ruce vytáhl nahoru i Harryho a obejmul ho.

,,Už půjdu, Pansy se po mně bude shánět."
,,Dobře."usmál se Harry a vtiskl Dracovi poslední polibek na čelo.

,,Moc se mi to líbilo, nechtěl bys dneska někam zajít? Jestli máš teda čas."
Váhavě se podíval na blonďáka, který nadšeně kýval hlavou.

,,Byl bych rád. Co třeba dneska ve tři u jezera? Mohl bych přinést něco z kuchyně."
Mrkl na svého společníka a vydal se po schodech za ním. Samozřejmě si nedokázal odepřít pohled na nebelvírovy hýždě.

V tom se musí vidět každý, kdo chodí po schodech za někým, kdo se mu líbí.