New life

11 - Second party

"Tak jsme tu!" zavolal Matty, jelikož jsme na party přišli o hodinu dřív, abychom Mikeymu pomohli s přípravou.

"Máte něco?"

"Jaggera, Jacka, Zelenou, Vodku, Jelzina, Slivku a vodárku."

"Hov*o! Vy máte i tu vodárku?! Bože jsi ten nejlepší kámoš!" radoval se Michael. Bože co na tom vidí? A stejně jsem ju sehnala já, ale nebudu se ozývat.

"Vlastně jsem to nezařídil já. Jen jsem zabavil naše a Ronnie to vzala z garáže." řekl Matthew za mě. Michael se na mě díval. Šel ke mně. Nechoď sem! řekla jsem mu telepaticky. Vždy mi naskáče husí kůže. Byl nebezpečně blízko mě.

"Jsi úžasná Ronn, děkuju. Strašně děkuju Ronnie!" řekl a já cítila jeho dech v mém obličeji.

"Nic to nebylo."

"Chceš nějaký love?" zeptal se. Jo chci. Ale ne love ve smyslu, ve kterým jsi to řekl. Nechci peníze.

"Prosim tě Mikey, nechci žádný peníze."

"Tak ti to splatím jinak." řekl a mrkl na mě. Já tam stála jak zkamenělá a přemýšlela, jesti spím, sním, nebo jestli je to realita. Každopádně ipřesto, že třetí možnost byla nejmíň reálná, byla to pravda. Michaele Gordone Clifforde, nevěděla jsem, že dokážeš zabíjet lidi slovy, dokonce jen pohledy.

"Pomůžete mi to tu nachystat?"

"Jo jasně."

"Matthew, tak jdi prosím nahoru, mám tam bar, naskládej tam prosím kelímky a chlast." poprosil ho, no, spíš přikázal, a Matty udělal tak, jak Mikey řekl. Asi se ho lidi fakt bojí.

"A ty kotě nikam nechoď." řekl a já se na jeho povel zastavila, když jsem se chystala jít s Mikeym.

"Hm, cože?" zeptala jsem se, ne protože jsem ho neslyšela, ale protože jsem nepochopila tu větu.

"Ptáš se proč? Víš. Všímám si, jak po mně pokukuješ, jak se na mě díváš, když já na tebe ne, jak se usmíváš, když na tebe mrknu, nebo hodím hezkej pohled, jak dostaneš husí kůži při každým mím doteku.." zastavil se v proslovu a já bych se nejradši propadla do země.

"Michaele, já..."

"Nic neříkej. Mám.. mám to stejně. Vždy když se podívám do tvých očí, myslím, že v nich zabloudím." řekl a já nemohla uvěřit svým uším. Byl ode mne asi 2 centimetry. A v tu chvíli, tu mezeru prolomil. Naše rty se spojily, a já v sobě takvýto pocit ještě nikdy neměla. Já. Už. Nejsem. Ta. Nepolíbená.!!

"Jsi úžasná." řekl, chytl mě za ruku a šel se mnou do kuchyně. Políbil mě, a když jsem otevřela oči, viděla jsem před námi Matthewa, který na nás zíral jako na boha.

"Ehm.." začal.

"Už to mám." řekl a já zčervenala. Díval se na Michaela a posílal mu nechápavé pohledy.

Nějak jsem to neřešila. Užívala jsem si to, jak jsem šťastná.

Za chvilku začali přicházet první 'hosti'. Než jsem se tu stačila porozhlédnout, bylo tu snad 100 lidí. Tak tohle bude ještě ve velkým. Přišel za mnou Mikey a jen jsme si tak povídali. Zachvilku Michael upřel zrak ke dveřím a když jsem se podívala jeho směrem, zjistila jsem, že viděl vcházet blondýnu. Počkat, počkat. To je ta blondýna, co ho tenkrát políbila!

Jakmile ji zaregistroval, ihned mě políbil. Normálně bych se odtáhla a zeptala se ho, co to jako bylo, ale na to, abych byla schopná tuto chvilku přerušit, jsem si to až moc užívala. Tak jsem to prostě nechala být.