New life

22 - Christmas

Vzbudily mě zvuky z kuchyně, kam jsem hned po probuzení přišla.

"Veselé Vánoce Ronnie!" začali se přeřvávat Rose-Mary s Peterem.

"Vám taky." řekla jsem bez emocí.

"No tak, je štědrý den."

"Já vím, ale já nemám ani jeden důvod se smát. Možná tak, že poprvé oslavuju vánoce s rodinou, a ne v děcáku." odsekla jsem.

"Ronnie, buď milá. My víme, že to máš těžký skrz Sebiho, ale zkus to." řekli.

"Nojo."

"Pojď se nasnídat." usmála se máma v pokusu o zachvání rodinné atmosféry.

"Co máme dobrýho?" řekla jsem milým tónem, ačkoliv bez úsměvu. Šla jsem k máme, která stála u sporáku a natáhla se k pánvičce, abych si mohla uždibnout kousek palačinky. Trochu jsem to nedomyslela, protože...

"Veronnico Adrianne Blues!!!" zařvala Rose-Mary. Zděšeně jsem se na ni podívala, když mi to došlo. Debilní obvaz!

"Já-já.. vyvětlím to."

"No to bych si prosila!" zařvala máma, vzala si moji ruku a začala si prohlížet její vnitřní stranu, kde mohla vidět pouze červené čáry.

"Já.. prostě jsem to nezvládla."

"Ty se u nás nemáš dobře?!" zařvala, ikdyž v jejich očích byl vidět smutek, stejně tak, jako šel slyšet v jejím hlase.

"Mám, ale Sebastian.."

"Mě nezajímá Sebastian!"

"Mami ty jsi ho srazila!"

"To snad nemyslíš vážně Veronnico! Taky se to mohlo stát nám, tvým rodičům!"

"Já vím, ale to tě to nezajímá?!" řvala jsem už i já.

"Zajímáš mě ty, stejně jako tátu!"

"Snažíte se hrát na moje rodiče, ale proč, když stejně nejsem vaše?!" zoufale jsem zařvala a odběhla do pokoje.

Dobře, první Vánoce v rodině a já už to kazím. Rozhodnu se nechat uvolnit atmosféru a jít zatím dát dárky Mikeymu a... Sebimu..

So, pobrala jsem dva zabalené dárky a prvně šla k Michaelovi.

"Ronnie!" řekl až podezřele moc nadšeně a obejmul mě. Byla jsem ráda, že se ke mně takto chová, asi mě má fakt rád. Doufám..

"Ahoj Michaele." usmála jsem se.

"Jsem tak rád, že jsi v pořádku!" dal mi pusu.

"Proč bych neměla?" zasmála jsem se.

"Ehm, to je jedno ne?"

"Když myslíš. Přinesla jsem ti dárek." řekla jsem a on nechal otevřené dveře, někam odešel a vrátil se zpátky s balíčkem v ruce.

"Nemusel jsi nic kupovat." řekla jsem, ale on na to nereagoval.

"Musel. Veselé Vánoce!" obejmul mě a dal mi dárek.

"Veselé Vánoce." zopakovala jsem a dala mu dárek.

"Ty první." zasmála jsem se. Začal trhat balící papír. 

"To je nádherný Ronnie!" řekl a musím říct, že vážně vypadal nadšeně. Usmíval se jako sluníčko, pak mě objal, dal mi pusu, která se potom proměnila v jednu dlouhou.

"Děkuju moc." usmál se.

"Neděkuj."

"A teď můj dárek. Ale zavři oči, ať je to efektivnější." řekl, čímž mě rozesmál. Udělala jsem tak, jak řekl. Zavřela jsem oči a čekala, co nastane.

Najednou jsem ucítila něco lehce studeného na mém krku.

"Tadáááá!" řekl víteznoslavně. Podívala jsem se na svůj krk. Byl to řetízek s přívěskem M, kolem kterého byl znak nekonečna.

"To je.. to je nádherný Mikey, já tomu nemůžu uvěřit, je to úplně překrásný, nečekala jsem, že bys mi dal něco, jako je to-" plácala jsem a přerušil mě polibkem.

"Moc mluvíš." on řekl a umál se. Zčervenala jsem, nacož se zasmál.

"Mikey. jestli ti to nebude vadit, půjdu ještě dát dárky ostatním." řekla jsem a přitom zkoumala svoje boty.

"Nebude, zlato." pohladil mě a následně na to dal pusu.

"Veselé Vánoce." řekla jsem.

"Veselé Vánoce." zopakoval a já v klidu odešla.

Šla jsem až k domu, kde bydlí Sebastian. Otevřela jeho máma.

"Dobrý den, paní Flotherová, je tu Sebastian?"

"Vždyť víš, že ztratil paměť Ronnie.." řekla a následně popotáhla, aby zadržela pláč.

"Povídali jsme si, ví o mně, aspoň obrazně. A já mu přinesla dárek." řekla jsem.

"Pojď dál." přikývla.

"Děkuji." řekla jsem mile.

Zaklepala jsem na dveře.

"Ano." zavolal někdo zevnitř.

"Ahoj, donesla jsem ti dárek."

"Ahoj Ronnie." usmál se. Choval se ke mně téměř jak k cizí, ale i přesto jsem věděla, že mu ten dárek chci dát. Nemůžu se mu divit, a taky se nedivím.

"Tady." řekla jsem a podala mu dva balíčky. Prvně rozbalil beaty a strašně moc mi začal děkovat.

"Už neděkuj a rozbaluj i druhý dárek." popohnala jsem ho. Zasmáli jsme se.

"Nojo." vybalil DVD v obalu s naší fotkou.

"Pust si to až odejdu." řekla jsem, a vážně jsem to tak myslela. Bude to tak lepší, myslím.

"Taky mám pro tebe dárek."

"Ty pro mě máš dárek?" řekla jsem  zaskočeně.

"Jo, našel jsem obálku s písní a bylo tam napsaný pro Ronnie, takže nejspíš moje staré já ti mělo v plánu dát dárek, tak toto poslání splním." zasmál se. Sakra Sebi, žádné tvé staré já není! Je jen tvé já, nic jinýho!

"Zahraješ mi ji?" zeptala jsem se.

"Jo. Zkoušel jsem hrát na kytaru, když jsi mi řekla, že na ni umím hrát. Zjistil jsem, že to je jedna z věcí, které jsem nezapomněl." přikývnul.

__________________________________________________

Hi guys, soooo I have new chapter:3

Snad se bude líbit. Co si myslíte, že bude mít Sebi pro Ronnie?^^ (jasně, že píseň, ale jakou)

A co říkáte a Michaela s Ronnie?^^

k 8K bude překvapení, snad se bude líbit:)

Well, stop writing, and let's posting!

Love ya guys, Tina xx