New life

8 - Party

Zazvonil zvonek a mně došlo, že to bude Michael. Vzala jsem si kabelku, do ní hodila jen mobil, klíče, obula converse, a šla za ním. Měl tričko Blink182 a k tomu uplé rifle.

"Ahoj Mikey."

"Zdravím, krásko." řekl nacož jsem zčervenala.

"Ehm, tak jedem?"

"Jo jasně."

Čekala jsem, že mi třeba otevře dveře, ale ne, to je prostě Mikey, kterého už jsem aspoň z malé části poznala.

"Na co čekáš?" zasmál se.

"Na nic, vždyť už jdu." řekla jsem na obranu, ikdyž moc nevsázím na to, že to pomohlo.

Otevřela jsem si tedy dveře sama, a nasedla do vyhřátého auta. Mělo pohodlné sedačky z černé kůže. No, asi si žije.

Nenápadně jsem se na něho dívala, ale bez odezvy. Sakra proč jsem jezdila?!

"Kam vlastně chodíš na školu?" zkusila jsem navázat téma.

"Na stejnou jak Matthew. Tam budeš taky chodit ne?"

"Jo, nejspíš jo, ještě jsme o tom s Peterem a Rose-Mary nemluvili."

"Jak jim říkáš?"

"No, s novou mámou a tátem. Po devíti letech nepoužívání tohoto oslovení, by ti to taky nešlo skoro vyslovit. A jde o to, že ty lidi skoro neznám."

"Jo, chápu tě." řekl celkem zaskočený mojí odpovědí.

"Ehm.." načala jsem větu, a pak jsem si uvědomila, že ani nevím, co chci říct. Logika level Ronnie.

"No.. a.. jak se ti tu zatím líbí?"

"Ty se mi líbíš." řeklo mi podvědomí v hlavě. Jako bych to nevěděla.

"Jo, je to tu fajn."

"Až poznáš místní party, budeš to tu milovat." usmál se. Oh bože ten úsměv.

"Za jak dlouho tam budeme?" změnila jsem téma, protože vím, že nejsem tento typ. No, nebo spíš takhle, abych t vysvětlila pořádně. Vyrůstala jsem v děcáku. To jako vysvětlení stačí ne? A taky sice vypadám jako bad girl, ale nejsem. Někde uvnitř jsem prostě hodná holka, co se nedokáže přizpůsobit mému looku.

"Pár bloků odsud už to je."

"A u koho to vlastně je?" zeptala jsem se, aby "konverzace" neuhasla.

"U kámoše. Je punker."

"Super." odsekla jsem. Ale jsem ráda, že je punker. Ikdyž vedle Michaela se asi blbě skrz mé oblečení cítit nebudu.

Zbytek cesty, což zahrnovalo asi pět minut, proběhl bez jediného slova.

"Jsme tu krásko." řekl vítěznoslavně a mně z toho oslovení naskočila husí kůže.

"Konečně." napůl jsem se zasmála.

Dům byl velký, zevnitř prosvítaly skrz okna barevná světélka a já rozmýšlela, jestli vůbec překročit práh u dveří.

"Co tu tak stojíš? Jdeme ne?" zasmál se Michael a já udělala krok za ním.

"Jo už jdu." řekla jsem. Moje první party v mém životě. Teda, jednu jsem viděla v americkým filmu. Dobře, aspoň uvidím názornou ukázku mezi filmem a realitou.

Zmáčkla jsem kliku a s Mikeym za zády vlezla dovnitř.

Všichni tu tancovali, lepili se na sebe, olizovali se (což bylo dost nechutný) a drželi kelímky s alkoholem v ruce.