"Bylo nám 15, když jsme ho potkali. Byli jsme v parku a za keřem si zapalovali tajně cigaretu."
"Kdo my?" zeptala jsem se, ale nebyla jsem si jistá, zda to chci vědět.
"Já, Matthew a Sebastian." řekl a já vyskočila ze Sebiho sevření.
"Ne." řekla jsem skoro neslyšně a dívala se mu do očí.
"Ronnie, já už v tom nejedu." argumentoval Sebi, ale já se na něj jen znechuceně dívala.
"Pokračuj Michaele." řekla jsem a při vyslovení jeho jména se mi chtělo zvracet.
"Našel nás tam Josh. Ten Josh. Řekl, že pokud neuděláme to, co po nás bude chtít, řekne to našim rodičům. Bylo nám patnáct, byli jsme hloupí. Souhlasili jsme. Začalo to naší spolužačkou. Museli jsme ji dovést do parku. Nenapadlo nás, co se může stát. Prostě nám řekl, že si musí něco vyřídit. Pak ji odvezl a do hodiny zase přivezl. Když nám řekla, co se stalo, chtěli jsme s tím přestat, ale on řekl, že pokud toho necháme, všem řekne, že jsme ji přivedli, že za to můžeme my, že si vymyslí cokoliv, aby to svedl na nás. Pokračovali jsme. Poté vyhrožoval tak, že si začne dovolovat na naše kamarády a zatáhne je do toho taky. Poté vyhrožoval naší rodinou. Něco se mu dokonce povedlo." zastavil se aby popotáhl, setřel si slzu a zhluboka se nadechl.
"Co? Co se stalo?"
"Ben s Harrym."
"Ne. Kurva vy jeli v něčem, co vedl vrah!"
"Nebyl v tom autě. Jen si to uměl načasovat, a nebyl hloupej. Věděl, že jsme v zatáčce, takže vina nebude na autě, ani na nikom jiným, než na klukách. Byl na druhé straně a volal na ně, aby přeběhli." řekl a popotáhl.
"Jak dlouho.. Jak dlouho jste v tomto jeli?" zeptala jsem se a snažila se dýchat, který mi můj pláč neumožňoval.
"Od patnácti. Až do teď." řekl zahanbeně Matty, jelikož Michael propukl v pláč.
"A ty?" otočila jsem se k Sebastianovi.
"Dva roky. Řekl jsem mu, že mám různé problémy, i zdravotní, dokonce jsem se jednou úmyslně zranil, abych mohl do nemocnice, a nemusel být s ním."
"Oh. Kolik holek jste.. vy víte." řekla jsem a v mém těle se mi navalilo
"27." zašeptal Matthew.
"To nemůžete- to ne. Ne, tohle ne." zasmála jsem se. Takový ten zoufalý smích, kdy zvažujete, jestli blázníte, nebo sníte. Bohužel, myslím, že toto nebylo ani jedno z toho.
"Promiň."
"Cože? Ty. Ty mi říkáš promiň Matthew?! Jsem tvoje nelastní sestra, já vím, ale jsme skoro rodina, jak jsi mi to mohl udělat? A ty. Brala jsem tě za nejlepšího kamaráda. Teď mi to všechno dochází. Proto jsi nechtěl, abych chodila s Michaelem. A Matthew to naopak chtěl, protože věděl, že mě tak dostane k Jos-." nedokázala jsem to jméno vyslovit.
"Mrzí mě to." řekl něžně Sebastian.
"Nemluv na mě." přerušila jsem ho.
"Ronnie prosím, nech mě to vysvětlit. Nejel jsem v tom tak, jak oni."
"Ale byl jsi s nima Sebastiane! Byl jsi součástí tohoto svinstva! Nedokážu se ti podívat do očí."
"To chápu."
"To doufám." zasmála jsem se nad tím, jak ubohý je.
"Ro-" začal Michael, dokud jsem po něm nehodila vražedný pohled.
"Ty se ani neopovažuj brát si mé jméno do pusy! Vymažu tě ze svého života. Jsi ta nejodpornější osoba, kterou jsem kdy potkala, lituju každé chvíle, kterou jsem s tebou strávila. Lituju každé sekundy, kdy jsem mé rty spojila s tvými. Lituju dne, kdy do mého života vstoupil Michael Clifford, Matthew Horsty a Sebastian Flother."
__________________________________________________________________
BOŽE NOVÁ ČÁST NEW LIFE PO ČTVRT ROCE OMG AW AW
(okay asi si věřím když doufám, že to ještě někdo čte :D
Ale bože, nevíte, co to pro mě znamená! :D
Byla bych ráda, abyste mi zanechali komentář, a pokud tu budu dostatek votes a komentů na to, aby mělo cenu pokračovat, tuto story zase začnu psát ☺
Doufám, že se tu najde někdo, kdo by to dál četl :)
Díl je pro CejpLau, jak jste si mohli všimnout ve věnování, díky ní jsem vlastně začala zase psát tuto story :) Děkuju :)
A jinak, co říkáte na tento díl? :)
Love ya, Tina xx

ŞİMDİ OKUDUĞUN
New life
Genç KurguPROLOG "Nechci ji v tomhle domě Jacku." "Co chceš dělat?" "Musí pryč. Nejsem dost silná na to, abych vychovala své dítě s vědomím, že ho nemůžu pořádně uživit." slyšela jsem jak se po této větě rozbrečela. Co to maminka s tatínkem říkají? "J...