Měl posledních pár metrů, než zastaví před panelákem na okraji města. Padala z něj omítka a člověk se bál okolo něj projít. Vůbec nechápal, jak tu může žít jeho hnědovlásek. Zastaví až před dveřmi u zvonků s jmenovkami. Vyhledá si jmenovku Jaeger. Prst položí na čudlík, ale nezmáčkne ho.
Co když bude spát? Co když ho nebude chtít vidět? Co když mu zničil jeho dětskou a naivní představu?
V dlani drtí uši od plastové tašky. Co si namlouval? Když mu řekne lež, tak mu spadne do náruče? Že si ho bude moci označit? A to jen tak? Zvedlou ruku uvolní a nechá ji spadnout podél těla. Povzdechne si a vydá se na autobusovou zastávku. Měl by stihnout poslední autobus.
Eren ležel v posteli a.. nic nedělal. Neměl sílu. Znova ho chytla bolest hlavy. Jen hlavy, ale celého těla. Zamotá se do peřiny a začne sledovat černou obrazovku notebooku. Kdy se stihl vypnout? Po několika sekundách namáhavého přemýšlení, zavře oči - hnedka usnul.
Další den ráno se cítil o něco lépe. Udělal ranní hygienu, nasnídal se, oblékl do civilního oblečení a odešel do práce. Doma zůstat nemůže. Pořád by myslel na to, co mu řekl Jean.
Přišel ke krámku s kávou v ruce - koupil si ji po cestě. Vytáhne klíče a jeden, z čtyřech klíčů, zasune do klíčové dírky. Otočí jim dvakrát a vstoupí dovnitř. Teplo, prolítne mu myslí.
Kabát pověsí na věšák určený pro zaměstnance. Kafe položí na pult a uklidí bordel, který tu někdo nechal - a ten někdo, byl Jean. Nad vchodovými dveřmi se ozve zvuk zvonku. Eren se podívá ke dveřím.
Mezi dveřmi stál jeho blonďatý spolupracovník s překvapeným výrazem ve tváři. Jako omámený odložil kabát jako Eren a přišel k němu. Zastavil až těsně před ním. Eren se na něj nevinně usmál a nepřerušil oční kontakt.
,,Copak?" zeptá se nechápavě a nakloní hlavu na stranu. Tím mu spadne neposedný pramen vlasů do obličeje. Polkne a zadívá se jinam, jenom aby se nedíval na hnědovláska. ,,Neměl jsi být, náhodou, doma pod peřinou?"
,,Jó, tohlé.." nervózně se poškrábe na zátylku a stočí pohled k výloze. ,,Nemohl jsem být doma sám. Zbláznil bych se." zamumlá popravdě. Jean si jenom promne kořen nosu a povzdechne si.
Včera za ním měl jít a rozmluvit mu to. Věděl to! Tak proč to neudělal? Bál se. Bál se, že ho znova odkopne. I když o tom hnědovlásek se smaragdovýma očima nevěděl, tak ho odkopl tolikrát, že to na prstech nenapočítá.
,,Tak jsi mi měl říct. Na chvilku bych se tam zastavil, po práci." řekne a propálí Erena pohledem, jasně říkající, že měl zůstat pod peřinou. Eren se jenom zasměje a otočí se čelem do obchůdku. Cítil se tu jako doma. Nadechne se nosem a vydechne.
Miluje to tu.
Do obchůdku přijde vedoucí a zle se podívá na Erena. Ten se schová za Jeanova záda a nahodí nevinný výraz. Řekne vše, co řekl Jeanovi a Jean řekne svůj názor. Jeho názor se schodne s názorem pana Pixise. Eren si jenom povzdechne a otočí se zády k nim - naštval se. Nechtějí ho tu!
Uběhlo pár hodin a krámek je zase plný zákazníků. Pravda je, že za pár dní jsou Vánoce a lidé schání dárky na poslední chvíli. Úplně normální. Když nad tím tak přemýšlí, tak by měl taky začít schánět dárky pro rodinu.
Zamyslí se tak moc, až přestane přemýšlet nad tím, co dělá. Zjistí to, až když zabalý knížku. Omluví se a znova zabalí knížku - tentokrát správně. Chlap, který stál před kasou, naproti Erenovy, klepal nohou o zem a ruce měl překřížené na hrudi. Chytil Erena za ruku, když mu podával zabalenou knížku s účtenkou.
,,Chlapečku, nemám čas. A už vůbec nemám čas na to, aby mi nějaká omega, balila knížku dva dny!" zařve na něj. Erenovy se začnou plnit oči slzami. A to jen díky období a díky heatu, který má za pár dní dostat. ,,A omluvu mám kde?!" zařve znova, až se na ně polovina krámku otočí. Přitáhne si ho blíž k obličeji a výhružně se na něj podívá.
Jean si jich všiml pozdě, hlavně byl na druhé straně krámku. Omluvil se postarší dámě a rychlou chůzí se k nim vydá. Šel moc pomalu. Vedle muže, který stál hnědovláska, se postavil neznámý černovlasý muž. Chytil ho za ruku a něco mu řekl. Neslyšel to. Byl moc daleko. Chlap pustil hnědovláska a bez svého nákupu odešel.
---
Za prvé) chci se omluvit za vydání kapitoly tak pozdě večer.
A za druhé) jak si myslíte, že to bude pokračovat?🤔
Jo a jinak..
Přeji hezké sny🤗♥️.
ČTEŠ
Good Boy
RandomVe velkém městě, plus mínus, uprostřed města se nachází malé knihkupectví Titán. I když je malé, tak velmi známé a to jen díky nevinné omeze, která rozdávala radost všem, kdo se objeví u nich v krámku. Jednou se do krámku ,,zatoulá" bohatá rodina, k...