Nemožné!
Ne. Ne. Ne! Prostě ne!
Nemůže to být pravda. Prostě ne!
Dost vylekaně seděl na sedačce spolujezdce. Levi ještě něco řešil ve vnitř s doktorkou. A on.. on seděl schoulený do klubíčka na sedačce neschopný slova, natož pohybu. Přehrával si doktorova slova pořád dokola. Jednu a tu samou větu.
,,Gratuluji, budete rodiči."
Nechce mít dítě. Nebo... Jo chce. Ale ne tak brzo. Vždyť mu je dvaadvacet let. Je ještě mladý. Hlavně nic neví o mateřství. Neví, jak se co dělá. Jak bude kojit. Jak porodí. Jak se o to dítě bude starat! A nejvíc se bojí bolesti.
Dveře ze strany řidiče, se otevřou a někdo si sedne. Eren se tam podívá. Bojí se toho, že ho někdo odveze někam do neznáma, kde ho nikdo nikdy nenajde. Super, teďka začínám být paranoidní, prolítne mu myšlenkami. Za volantem seděl Levi a naštvaně držel volat - až mu bělaly klouby.
,,L-levi?" špitne Eren a položí mu ruku na rameno. Ten jen sebou škubne a nevěnoval žádnou pozornost hnědovláskovy, vedle něj. Eren ho jen podrbe na rameni a podívá se před sebe.
,,Vadí ti to?" špitne znovu a sklopí hlavu k nohám. Ruce položí k druhé ruce, ke kolenům. Zesmutní. Vadí mu to.
,,Ne! Vůbec mi to nevadí. Ba naopak. Jsem neskutečně rád!" otočí se na něj. Eren na jeho pohyb nereagoval. Levi ho chytí za ruce. ,,Erene, ani nevíš jak moc jsem rád, že budu mít rodinu." Eren mu zmáčkne ruce v jeho dlaních a podívá se na něj. V jeho očích se dalo vyčíst jen jedno.
Radost.
Když dorazí domů, tak Levi začne dělat oběd. A chtě nechtě i s Erenem. Několikrát se snažil Erena odstrčit od linky ke stolu. Vůbec ho neposlouchal. Dělal si své. Když krájel papriku, tak se málem podřezal - což ho také neodradilo. Prostě chtěl Levimu pomoct, tak mu pomáhal. Nic s ním nehlo a Levi se s tím smířil.
Po obědě Levi začal dělat něco do práce. I když má ,,dovolebou", tak stejně něco udělá. Nechce mít toho moc, až přijde. A Eren... Eren seděl na gauči a koukal na televizi. Jednou za čas pohladil Mayu, která se mu uvelebila v klíně. Maya si užívala jeho přítomnost.
Oblíbila si ho.
Nudil se. Chce mít u sebe Leviho. Ale když se přiblíží k jeho kanceláři, tak ho Levi vyžene zpátky do obýváku k televizi. Jako... Miluje ho, až moc ho miluje, ale za tohle ho nenávidí. Když dělá práci, tak si ho nevšímá a on zrovna chce, ať si ho všímá. Hrůza s nim.
---
Takže... Chci se omluvit, že kapitola je krátká a ke všemu o ničem.. ale jsem v ,,náladě" (tím pádem mi stačí jedna/dvě skleničky šampaňského a jsem v pytli. Takže se nedivte - je prostě krátká.)
Aaaaaaa....
Do konce týdne nebudou vycházet kapitoly... Heh... Jedu s tátou pod širák... Heh... Takže... Asi... Tak... Heh...
ŽÁDNÁ PÁNVIČKA!
ČTEŠ
Good Boy
RandomVe velkém městě, plus mínus, uprostřed města se nachází malé knihkupectví Titán. I když je malé, tak velmi známé a to jen díky nevinné omeze, která rozdávala radost všem, kdo se objeví u nich v krámku. Jednou se do krámku ,,zatoulá" bohatá rodina, k...