Good Boy

@9@

,,Vždy o mně nevíte nic. Jak se jmenuju, narození, mé záliby... Prostě nic." špitne. Vadí mu být v přítomnosti černovlasého muže. Černovlásek se uchechtne.

,,Eren Jaeger. Věk dvaadvacet. Narozen třicátého března a tvé záliby jsou.. čtení knih a filmy. Vím vše, co potřebuji."

Eren otevře překvapeně oči a podívá se černovláskovy do očí. Snažil se najít jakýkoliv náznak, že si dělá srandu. Nic nenašel. Škubne sebou, odpoutá se a naštvaně se opře o dveře auta. ,,Baví Vás to? Baví Vás si o mně zjišťovat informace za mými zády? Radši bych bral, kdyby jste se o mě zajímali z očí do očí! Tváří tvář!" vykřikne své emoce, které v něm bublaly.

Černovlásek nechtěl na sobě dávat znát jakékoliv emoce, ale nepovedlo se mu to. Zděšeně se podívá do jeho smaragdových očí, kde viděl strach a naštvanost. Než stihl cokoliv říct, tak Eren vystoupil z auta a naštvaně třískne dveřmi. Kdyby třísknul trochu víc, tak by sklo vypadlo.

Zadíval se na to, jak se zabalil do kabátu a jak mizí v jedné uličce pro pěší. Naštvaně praští do volantu. Nastartuje a velikánskou rychlostí se vydá domů.

Eren se zabalil do kabátu a zašel do jedné uličky. Nevěděl kam zašel, ale potřeboval se ztratit pohledu černovláska. Koukal po krámcích, které se v uličce ukrývaly před světem. Kavárna, antikvariát poté několik zavřených krámků. Povzdechne si a zabalí se více do kabátu. Šálu, rukavice a kulicha mu nechal v knihkupectví. Mrzne!

Ošije se zimou. Rukou zašmátrá v kapse, jestli tam nenajde pár drobných na kafe. Cinkání drobných se ozvalo tichou uličkou. S nadějí je všechny vytáhl a podíval se, kolik má. Má přesně na autobus - doufal v to. Od centra k sobě domů to má dál a jak zná městkou dopravu, tak čím delší cesta, tím dražší jízdné. Odfrkne si a vyjde z uličky.

Je v centru. Všude samé odchody a restaurace. Plno lidí a dopravních prostředků. Zděsí se. Pohledem vyhledá zastávku. Měl co dělat. Přes tunu lidí, viděl úplné houby. Snažil se dostat ke kraji chodníku, kde by mohl zahlédnout zastávku. Nebo náznak, že poblíž nějaká je. Vůbec nic.

Tak se zkusí někoho zeptat. Určitě mu někdo pomůže. Udělal pár kroků do prava a zastavil prvního člověka, který byl nejblíž. ,,Kde tu najdu zastávku?" Vysoký muž ho jen propálí pohled a strčí do něj, aby mu přestal překážet v cestě. Eren zaklopýtá  a jednou nohou slítne z chodníku. Štěstí že chytl rovnováhu a stihl vyskočit na chodník. Malém ho přejelo auto! Netroubil, nebrzdil. Řidič nebral ohled na své okolí. Eren zklamaně sklopí hlavu. Proč si myslel, že mu někdo pomůže? Hlavně, proč by mu měli pomáhat? Vždyť ho neznají

Černovlásek přejížděl přes centrum, když zahlédl Erena, jak jen tak tak vylezl na chodník. Zamyslí se, jak se tam dostal. Ulička do které zašel měla být slepá. Zalezl do jiné? Dávalo by to smysl. Zajede na parkoviště. Vypne motor a několik minut sedí za volantem. Přemlouval se.

Má pro něj dojít? Má se začít o něj zajímat osobně? Měl by, pokud na něj chce zapůsobit. Nebo může počkat, až bude mít heat a označit si ho, ale to by nenáviděl ještě víc, než teď. Je rozhodnut!

Dojde pro něj.