,,Levi, jak je to dlouho?" zeptá se Pixis, když se za nima zavřeli dveře. Levi se na něj podívá a porozhlédne se okolo sebe. ,,Nějaký ten pátek, pane učiteli." pousměje se, ale hned nasadí svoji ledovou masku. Jeho úsměv může vidět jen Eren.
,,Jak dlouho už neučíte?" Pixis se zasmál a upravil si papíry na stole. Posadí se za stůl a Levimu ukáže na křeslo před ním. Ten si s radostí posadí do pohodlného křesla. Není to úplně to křeslo, které má ve firmě - ale na křeslo za pár kaček úplně stačí. ,,Skončil jsem rok potom, co jsi šel na střední. Takže nějakých těch deset let to bude určitě." Levi jen přikývne. Poprosí o Erenovi věci a vyčkává. Pixis jen souhlasně zabručí a otevře jeden z mnoha šuplíků u stolu. Na stůl vytáhne všechny věci, které patřily Erenovi a podá je Levimu.
,,Co vlastně děláš, Levi? Pamatuji si tě jako nejchytřejšího žáka ze všechny tříd, tvého ročníku." zasní se Pixis a podívá se na něj s prosbou v očích. Levi si jen povzdechne a řekne: ,,Pracuji ve firmě Ackerman s.r.o., zdědil jsem ji po otci." odpoví a podívá se na čas. Je před půl devátou hodinou ranní a čas vyrazit zpátky domů. Přece jen nechce, aby mu Eren běhal po baráku, když má ležet.
,,Pane učiteli, rád bych si s Vámi popovídal, ale mám doma Erena a není mu zrovna dvakrát dobře a já vážně nechci, aby se mu něco stalo." odbyde ho Levi a vstane z křesla. Pixis překvapeně zamrká. Nechtěl věřit, že má Erena u sebe. Vážně že nechtěl. ,,Jistě.. tak ho pozdravuj a popřej mu brzké uzdravení." vyprovodí ho ke dveřím. Levi se rozloučí a s věcmi pro Erena, odejde z knihkupectví.
,,Myslíte.. myslíte, že si ho označil?" zamumlá Jean a podívá se na něj. Pixis se na něj pootočí, tak aby mu viděl do tváře. Označil jsi ho. Cítil z něj Erenův pach. Neznají se ani den a hnedka si ho označil. Když zapřemýšlí nad minulostí, tak Levi byl sobec. Vždycky jsi vybojoval to co chtěl a získal to co chtěl. Nikdo si s ním nechtěl zahrávat.
,,Podle toho, co se odehrávalo posledních pár dní a taky podle toho, když si přišel pro jeho věci.. tak usuzuju.. že ano. Označil."
Jean zatne pravou dlaň v pěst a druhou zas zmuchlá balící papír. Je nasraný - až moc. Jenže neví na koho je nasraný. Na Erena? Ne, to rozhodně ne! Na pana Ackermana? Možná..? Přebral mu Erena! Nebo.. na sebe? Že to nebyl on, kdo udělal první krok? Ano, to bude ta nejlepší varianta. Může si za to sám.
,,Dneska zavřeme. Dneska nejsi ve své kůži a Eren tu není, aby ti mohl kdyžtak vypomoct," začne Pixis a podívá se po krámku, ,,jen pouklid a pak odejdi domů. Já to tu zamknu." Jean mu kladně odsouhlasí. Pixis se usmál a odešel zpátky do své pracovny. Jean šel po krámku a rovnal knížky v políčkách. Místo toho, aby byl duší u stránek a písmen, tak se myslí toulal u Erena. Co tak může dělat?
Eren ležel v posteli a přetáčel se ze strany na stranu. Nemůže si udělat pohodlí! Někdo mu v posteli chybí. A ne, není to Maya. S povzdechem se naštvaně zabalí do deky a překutálí se na Leviho stranu postele. Voní po nově namleté skořici. Sám pro sebe se usmál. I když nemůže usnout, tak ho Leviho vůně příjemně uklidňuje.
Tedy, až do doby, než mu žaludek udělá několik kotrmelců i s hvězdami. To se vybalí z deky tak moc rychle, až měl problém zaregistrovat jak se vůbec vybalil. Vyběhne z ložnice k rukou na ústech. Teďka co nejrychleji najít koupelnou. Měla by být někde tu na patře. Vběhne do dveří naproti ložnici. Pokoj pro hosty. Tak zkusí dveře na levo - další pokoj pro hosty. Tak jestli teďka nenajde koupelnu se Levimu vyvrací na podlahu. Zkusí štěstí a vběhne do dveří v pravo. Haleluja! Zajásá a přiběhne k míse od záchoda, kde hnedka vyhodí všechno jídlo, které včera jedl.
---
Takže.. ano.. říkala jsem, že o prázdniny budou kapitoly vycházet ob den, což se mi trochu vymklo kontrole.. 😅 to se omlouvám. A teďka se posnažím, slibuji a když ne, tak vezměte pánvičku a m*dni mi ji o hlavu. Děkuji.
A mám omluvenku. Úplněk.
Pro ty, kteří nemají problém spát o úplňku a dny okolo úplňku, to nemůžou chápat a já jim to z celé duše závidím. Možná bych fungovala, ale to vedro k tomu...🤦🏼♀️😅 Mozek prostě vypověděl službu. 🤷🏼♀️😅😂
ČTEŠ
Good Boy
RandomVe velkém městě, plus mínus, uprostřed města se nachází malé knihkupectví Titán. I když je malé, tak velmi známé a to jen díky nevinné omeze, která rozdávala radost všem, kdo se objeví u nich v krámku. Jednou se do krámku ,,zatoulá" bohatá rodina, k...