Good Boy

@38@

,,Řekl jsi mi o rodičích, ale o bratrovi nepadlo ani slovo." zavrčel černovlásek a znova zatřásl s hnědovláskem. Neví jak se má cítit. Ano, bavili se o rodině - o Erenově rodině, ale o bratrovi se nezmínil. Bude muset znova do centra, aby pro Erenova bratra koupil dárek. ,,Musím znova do centra." ,,Hele, zdá se mi..." Eren obejme Leviho okolo krku, ,,že rozmazluješ moje rodiče, mého bratra místo toho aby si rozmazloval mě a malé." naštvaně nafoukne tváře. Levi ho podrbe na zádech a zvedne se. Koukal na nafouklé tváře a zamračený obličej hnědovláska.

Jak jen to dělá, že vždycky je tak roztomilý, když je naštvaný?

,,Neboj se. Tebe i dětičky budu rozmazlovat jak jen nejvíc to půjde. I když budou dospělé." nevědomky se usměje. ,,Počkej na Vánoce." špitne tajemně a odejde z koupelny. Nechá tam Erena samotného s myšlenkami, na které si sám nedokáže odpovědět.

Po opláchnutí pusy a chytré sprchy se Eren vydal zpátky do ložnice. Rozplácl se na Levim, který ležel přes celou postel na zádech. Usínal - znova. A při blízkosti své omegy, usínal ještě rychleji. Obejme Erena okolo pasu, nos zaboří do vlasů svého hnědovláska, lépe se s ním uvelebí a usne. Kdo by neusnul v půl páté ráno...

Eren po celou dobu byl vzhůru a přemýšlel nad tím, jestli má dávat vůbec něco Zekemu - bratrovi. Přes celý rok se ozvali tomu druhému, když slavil buďto narozeniny či svátek. Nemluvili spolu. Nikdy k sobě nenašli tu cestu. Možná to bylo tím, že Zeke je tak trochu... Nevlastní bratr, nebo vlastní...? Tátu mají stejného, ale matky rozlišné. Zekeho matka zemřela při požáru, který vypukl v centrum. Je to tak osmnáct let zpátky, pokud dobře počítá. Povzdechne si, zavře oči, ale spánek nikde.

Vyprostí se z Leviho objetí a vydá se do kuchyně. Začíná mít hlad. Zamračí se nad čistotou, která v kuchyni vládla nad špínou. Není na tohle to zvyklí! Ne že by měl doba vrstvu prachu, to ne, ale u umyvadla vždycky stál jeho hrníček na ranní kafe. Vždycky si ho ráno umyl a pil z něj své milované ranní kafe.

Ve skříňce vedle lednice vytáhne Nutellu a v ledničce sáhne po skleněný nádobě, ve které by správně měli být zavařené okurky. Když je nenahmatá v první poličce, tak sáhne do druhé. Zase nic. Sehne se a očima projede všechny poličky.

Okurky nikde.

,,Ne! Nemohly mi dojít okurky!" vykřikne tiše do ledničky a zavře ji. Tak... Co teď. K snídani si chtěl dát svojí lahůdku, to mu nevyšlo. Asi si najde novou kombinaci. Nutella a... A... Olivi! Ty v ledničce viděl. Znova otevře lednici, vytáhne olivi a už si to pádí do obýváku na gauč. Pustí si televizi, kde dávají jakou si pohádku a namočí olivu do Nutelly.

Nejlepší kombinace na světě! Za to by mohl dostat Nobelu cenu.