Eren seděl v autě a čekal. Levi je v jednom z obřích obchodů s nábytkem. Nekoukal kam zašel. Jen ho políbil na rty, když odcházel. Nechal mu hrát rádio, ale jaksi ho neposlouchal. Nechtěl na něj reagovat. Držel si břicho a koukal z okna jak tělo bez duše. Vždy když někdo prošel okolo auta, tak po sedačce sklouznul níž a níž.
Nechce být spatřen ostatními lidmi. Vypadá hrozně. Vlasy rozcuchané do všech stran, pod očima černé kruhy a obličej v zelené barvě. Je rád, že ho Levi nevzal sebou. Takhle si aspoň trochu odpočine. I s dětmi.
Zavře oči a zaposlouchá se do tichého rádia, kde mu hráli Hallelujah od Leonarda Cohena. Miluje tu písničku. Z tichého pobrukování si začne tiše zpívat. Hlavu opře o sedačku a podívá se na strop auta. Jen malinko pootevírá rty, aby aspoň trochu byla slyšet slova, která z úst vychází. Nevědomky se usměje a koukne z okna.
Zahlédl Leviho, jak nasraně kráčí k autu s telefonem u ucha. Něco řekne a poté poslouchá co mu říká osoba na druhé straně telefonu. Naštvaně rozhodí volnou rukou a otočí se k Erenovi zády. I přes zavřené dveře ho slyšel jak křičí do telefonu.
Lidé ho radši obcházeli velikánským obloukem. Pokukovali po něm a někdo sem tam zavrtěl hlavou. Matky nebo tátové svým dětem zakrývali uši a rychlejší chůzí je vedli do obchodu.
Levi naštvaně típne hovor se strýcem. Kdyby mohl, tak s telefonem praští o zem. Mobil schová do kapsy od kabátu a vydá se k autu. Eren seděl v autě jak hromádka neštěstí i když měl úsměv na tváři. Koukal na něj a Eren koukal na něho. Pohyboval rty, jak kdyby něco říkal. Zamračí se a obejde auto.
Sedne si za volant a ještě než nastartuje, tak políbí Erena na rty. Miluje jeho rty chutnající po šťavnatých jahodách. Jazykem se mu dostane do úst, kde chvíli zůstal. Vedli souboj jazyků. Oba dva věděli do je ten dominantní, kdo má navrch, ale Eren se jen tak lehce nedá.
,,Měli bychom vyrazit." zamumlá poraženecky Eren a prsty si projede vlasy. Levi se usměje a nastartuje auto. Vyjede z parkoviště. Narovná si zpětné zrcátko a ruku si položí na stehno hnědovlasého chlapce, které začne hladit a sem tam stehno zmáčkne. Eren vždy slastí zavrněl a Levi si slastné zvuky užíval.
Když dorazili domů, tak Levi šel zkontrolovat všechny tašky. Zná svou matkou. Prošel jak své tak i Erenovy tašky - krom jedné. Tu mu Eren sebral těsně před nosem. Levi zavraždí pohledem hnědovláska. Ten se jenom nevinně usmějě a tašku přitiskne na hruď.
,,Je to tvůj dárek. A já nechci, aby jsi ho viděl."
Levi jen kývne a nechá Erena, aby si odnesl tašky. Taky by je měl někam schovat, minimálně tašky, kde má dárky pro Erena. Koupil vše, co Erena byť jen trošičku zaujalo. Od kosmetiky až po elektroniku.
Otevře tašku s šaty pro Erenovu matku. Byly tam. Vytáhne je a prohlédne si je. Jsou v pořádku. Nikdy nejsou roztrženy, žádný flek či dírka. Oddechl si. Jsou v naprostém pořádku. Složí šaty a dá je zpátky do tašky.
,,Své tašky jsem dal do ložnice pro návštěvu. Tak jen tak, aby jsi tam nelezl."
Tak... A teďka tašky musí schovat Levi. Pro něj to nebude oříšek, ale ještě musí hlídat zvonek. Dneska mu mají přivést nové dveře, které mu i za příplatek namontují. Hezké, ne?

ČTEŠ
Good Boy
De TodoVe velkém městě, plus mínus, uprostřed města se nachází malé knihkupectví Titán. I když je malé, tak velmi známé a to jen díky nevinné omeze, která rozdávala radost všem, kdo se objeví u nich v krámku. Jednou se do krámku ,,zatoulá" bohatá rodina, k...