Good Boy

@3@

,,Neříkej, že jsi zapomněla, jakou máš podmínku!?" ozve se za jejími zády dominantní hlas. Eren udělá nepatrný krok v zad. Bál se. Vážně se začal bát. Ne toho dominantního hlasu, ale oné dívky, která ho chtěla praštit.

Dívka jenom tajemnou postavu probodla pohledem. Z peněženky vytáhla několik bankovek. S třísknutím o pult je položila, do ruky vzala jednu knížku a naštvaně odešla z krámku.

Eren nechápal. Vzal bankovky z pultu a začal je skládat do kasy. Ke kase ihned přiběhl Jean, který si začal Erena prohlížet. Když Eren nereagoval na nic, co udělal, tak ho násilím posadil na židličku, která stála kousek od nich.

,,Mohu nějak pomoc?" ozve neznámý chlap, který pořád stál na tom jednom a samém místě. Jean po něm chodil, ne zrovna hezký pohled. Oba dva se začnou na sebe mračit a pomalu i vrčet na sebe.

Přerušilo je až odkašlání. Oba dva se podívali na postarší dámu, která stála vedle muže, který Jeana neskutečně vysíral. V ruce držela knížku pro mladší a vraždila oba pohledem. ,,Chlapci, já vás chápu, že o něho máte oba dva zájem. Ale.. běžte si to řešit jinam." Eren vystřelí do stoje. Jean se na něj nechápavě podívá.

,,Omlouvám se!" omluví se Eren a vezme od ženy knížku kterou namarkuje a řekne její cenu. Žena se mile usměje, zaplatí a s přáním hezkého dne, odejde z krámku.

,,Nemám tě vzít domů?" hodí překvapený pohled po tajemném černovláskovy. Ten se jenom ušklíbne a hodí pobavený výraz po jeho ,,rivalovy". Jean se jenom nepříjemně zašklebí na zpátek.

,,N-ne, to je dobrý." špitne a podívá se jinam, než do jeho chladných bouřkových očí. Cítil, jak se mu žene krev do lící. Trhavě se nadechl a vydechl. Posadil se zpátky na židli a hlavu složí do dlaní. Neznámý muž se rozloučí a odejde z krámku.

Do konce směny se jenom vláčel a reagoval velice pomalu. Pravidelní zákazníci si toho všímali. Byli zvyklí na usměvavého chlapce za kasou. Každý mu věnoval lítostivý pohled, když přišel ke kase a když odcházeli, tak po něm ,,nenápadně" koukli - vůbec se mi nezměnilo.

Přišel konec směny. Odešel poslední zákazník. Eren počítal za kasou vydělané peníze. Jean uklízel knížky v políčkách a občas koukal na svého přítele. Člověk, který by ho viděl poprvé, tak by si řekl, že se tváří úplně normálně, ale člověk, kterýho párkrát viděl, by věděl že s ním něco je.

,,Erene?" ozve se tichým krámkem. Oslovený zvedne zrak od peněz na svého společníka. Zmateně se na něho podívá, když blonďák dlouhou dobu mlčel. Položí bankovky a opře se bokem o pult. Vyšší z nich se obrátí na menšího a prohlédne si ho od hlavy k pasu. ,,Ale nic."

Hnědovlásek si ho nechápavě prohlédne, jako on před malou chvílí. Sám pro sebe kmitne rameny a začne dál připočítávat bankovky - musel začít od začátku, nepamatoval si kde skončil.