Otočila jsem se k odchodu, ale chytil mě za zápěstí a přitáhl mě k sobě. Panikařila jsem.
„Vím, že lžeš," řekl a jeho oči mi viděly až do duše.
„Nemám ponětí, o čem mluvíš," řekla jsem, pokoušela jsem se bránit.
„Možná jsi všechny obelhala, ale ne...
Věděl to a byl naštvaný. Nemohla jsem déle zůstat. Nechtěla jsem ublížit někomu dalšímu a nenáviděla jsem se za to, že jsem Liamovi lhala.
„Pak mě pusť. Nechci, aby ses cítil naštvaně," brečela jsem.
Myslela jsem to vážně.
„Ne, to-," řekl frustrovaně a pustil mě, přičemž si rukou zajel do vlasů.
Držela jsem se kliky, byla jsem připravená odejít, ale frustrace v jeho obličeji mě mátla.
Proč?
„Liame, nemusíš se chovat-," začala jsem, ale přerušil mě svými rty.
Dveře se zavřely, když jsem do nich narazila, chvíli se ani jeden z nás nehnul.
Všechno to bylo moc rychlé, točila se mi hlava a chvíli mi trvalo, než mi došlo, co se stalo.
O můj Bože.
Byla jsem políbena.
Nechala jsem pootevřené rty a pak jsem je znovu zavřela, udělal to samé a další věc, co jsem věděla, byla, že jsme se velmi vášnivě líbali.
Nechala jsem ruce vylétnout k jeho krku a cítila jsem jeho teplou paži kolem svého pasu, když mě přitáhl hlouběji do polibku. Rukou mě držel za tvář a cítila jsem ohňostroje, když mi strčil jazyk do pusy.
Připadalo mi to tak správné. Tady jsem patřila. Patřila jsem do jeho náruče, ne Adrianovy!
Adrian... Ale ne... Zase jsem lhala.
Něžně jsem se odtáhla a těžce jsem dýchala, když si opřel čelo o mé a propletl naše ruce.
„Liame." Zalapala jsem po dechu a podíval se na mě.
Nikdy jsem se necítila tak ztracená, dokud jsem se nepodívala do jeho hlubokých hnědých očí.
„Já-." Zalapala jsem po dechu.
„Stačí to, abych ti dokázal, že tě nenenávidím?" zeptal se jemně.
Znovu se mi naplnily oči a pokroutila jsem hlavou, nebyla jsem schopná pobrat to, co se stalo.
Slíbal mi slzy a pak mi něžně prstem zvedl obličej.
„Je mi to jedno. Je mi jedno, co jsi, počítá se to, kdo jsi, a pro mě jsi mimořádná dívka, kterou jsem potkal," řekl.
„Prosím, neříkej to, víš, že jsem ti lhala," brečela jsem, ale zastavil mě další pusou.
Tahle byla pronikavější, než ta první a zůstala jsem bez dechu.
„Víš, že jestli to budeš pořád říkat, mohl bych si to užít," řekl s přitroublým výrazem a zahihňala jsem se.
Zastrčil mi pramínek vlasů za ucho a mohla jsem cítit, jak mi srdce v hrudi uhánělo, stejně jako to jeho.
Položila jsem mu ruku na tvář a natiskl se na ni.
„O čem přemýšlíš?" zeptal se.
„Jestli je to sen nebo skutečnost," zamumlala jsem.
„To mi řekni ty," řekl a znovu se sklonil, ale tentokrát jsem ho porazila a natiskla jsem rty na jeho a usmál se do polibku.
„Liame! Byly to hodiny-," zaječel Harry a otevřel dveře, aby nás našel zaklenuté do sebe.
Ztuhnul a zamrkal na nás.
Liam převrátil oči a zavřel dveře.
„No už bylo na čase!" zaječel z druhé strany a zahihňala jsem se, když Liam pokroutil hlavou.
„Běž, máš interview," řekla jsem a odtlačila jsem ho něžně, ale nepustil mě.
„Ale já nechci jít." Našpulil rty a zasmála jsem se.
„Budu přímo tady," ujistila jsem ho a usmál se. „Ou, přišel jsi na opravu, že?" řekla jsem a rychle jsem vytáhla štětce.
Když jsem otevřela make up, cítila jsem, jak se ruka obtočila kolem mého pasu, a natáhl ke mně hlavu.
„Omlouvám se zato, jak jsem se dneska choval-," začal, ale umlčela jsem ho polibkem a uchechtl se.
„Mohla bych si to taky užít," řekla jsem a zasmál se.
Rychle jsem ho poupravila a pak jsem ho poslala pryč s hodně přemlouváním.
Jak jsem seděla sama v šatně, nemohla jsem si pomoct a přemýšlela jsem o tom, co se stalo.
Usmála jsem se a zasmála jsem se sama sobě, přistihla jsem se, jak jsem se červenala. Mohla jsem být zamilovaná?
Miloval mě dost nato, aby mě takhle líbal? Nebo to byla jen přetvářka? Povzdechla jsem si a zajela jsem si rukou do vlasů.
Ať to bylo cokoli... musela jsem Liamovi říct o Adrianovi.
Nechtěla jsem mu znovu ublížit.
Liam
Po zbytek interview jsem měl neuvěřitelně dobrou náladu a Harry byl jediný, kdo o tom věděl.
Pořád vypadal trochu ohromeně.
„Co je to za tajné úsměvy?" zeptal se Niall, když jsme odešli.
„Ale nic," řekl jsem.
„Uh, huh," řekl Harry.
Kluci si vyměnili zmatené pohledy a pak se podívali na Harryho.
„Šel na make up, ale místo toho se šmajchloval," řekl Harry a zírali na mě.
„S kým?!"
„Jak?!"
„Ale ticho, říkáte to, jako bych si najal děvku," zamumlal jsem.
„No tak kdo to byl?" zeptal se Zayn.
Dveře od šatny se otevřely, než jsme k nim došli, a objevila se Elizabeth.
Začervenala se, když mě uviděla, a usmál jsem se na ni.
„Ahoj," řekla a usmála se na mě.
„Ahoj," řekl jsem.
„Jdu do auta," řekla.
„Taky jdu," řekl jsem a chytil jsem ji za ruku, což vedlo k tomu, že všem spadly brady.
„Náš taťka konečně dospěl!" vyjekl Louis a převrátil jsem oči, když zase začali zpívat tu písničku z Popelky.
Elizabeth se smála.
„Je to sladké," řekla.
„Nepodporuj je," řekl jsem a pokroutila hlavou, když jsme šli ven.
Ale hádám, že jsme neměli šťastný konec jako v pohádkách.
„Liame." Zalapala Elizabeth po dechu a chytila se mě za paži.
Byli jsme obklopeni ječícími fanoušky a novináři. A soudě jejich výrazu nikdo nebyl šťastný... no, zahrnovalo to i fotografy.
Začali fotit jako by na tom závisel jejich život.
__________
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
