The Switch Up // l.p. (CZECH TRANSLATION)

Kapitola 5

Elizabeth

Cítila jsem ten vřelý pocit, který máte, když jste natěšení a tak... Ten Liam Payne se mnou něco udělal... Bylo to, jako bych byla okouzlená!

Počkat.

Já, Elizabeth Whitová, se fakt do někoho zamilovala?

Nah.

Musí to být proto, že je jiný a má kouzelný přízvuk a krásné oči, to... Zatraceně!

Dobře, holka, hlavně v klidu! Ani ho neznáš.

Mohl to být nějaký sociopat nebo něco... nebo možná nějaký úchyl.

Nad tou myšlenkou jsem se otřásla.

Ale něco na něm mě přimělo si myslet, že jsem ho někde předtím viděla... Ale kde?

Vrátila jsem se na zem, když jsem uslyšela ohlášení mého letu. Ah, ať to byl kdokoli nebo cokoli, nebylo to tak, že by na tom závisel můj život nebo tahle dovolená.

Zvedla jsem tašku a šla jsem přímo k terminálu...

Ten lepkavý pocit byl nahrazen motýlky v břiše.

Londýne, už jedu!

Liam

Vrátil jsem se ke klukům a byli překvapení, že nenašli můj monokl.

„Jak?" zeptal se Zayn.

„Potkal jsem na záchodě holku," řekl jsem.

„Šel jsi na dámské záchody? A to si říkáš, že jsi korektní!" zaječel Louis a převrátil jsem oči.

„Lou, nebyly to dámské záchody, byly to společné umývárny," řekl jsem.

„Zapomeňte na to, řekni mi o té holce!" vyjekl netrpělivě Harry.

„No, er, ošetřila mi monokla a pak to zakryla make upem," řekl jsem a všichni se na mě usmívali jako banda bláznů.

„Byla pěkná?" zeptal se Niall.

„Asi," řekl jsem a poškrábal jsem se na temeni hlavy.

„Asi? Co to je za odpověď?!" zeptal se Harry s divným výrazem.

„Dobře, fajn, byla pěkná!" vyjel jsem a stal jsem se obětí pískání a líbacích zvuků.

„Byla to Directionerka?" zeptal se Niall a všichni se na mě dychtivě podívali.

„Vůbec nevěděla, co jsem zač," řekl jsem a zamračili se.

„Hele! Takže to znamená, že jsi prostě nějaký chlap! Bude nadějná," vyjekl Zayn a všichni přikývli.

„Jaké bylo její jméno?" zeptal se Harry a všichni poslouchali.

„Nevím."

Zírali na mě, jako bych mluvil latinsky.

„Co?!" zeptal jsem se zmateně.

„Ou, máš se ještě co učit," řekl Louis se zamračením, když kolem mě přehodil paži, ale setřásl jsem ji.

„Nemám se co učit, zeptal jsem se jí na jméno, ale neřekla mi ho," řekl jsem, snažil jsem se bránit.

„Máme tady Popelku!" zahalekal Harry a praštil mě do zad.

„Nic nemáme. Nevím, jestli ji ještě někdy uvidím," zamumlal jsem a zamračili se.

„Ach, Liame. Možná jednou svou Popelku najdeš," řekl Niall a ostatní přikývli.