Láska kafem ředěná ✔

EPILOG

„Nicku, ty šedé, nebo ty žluté?" Dávám si před sebe šaty a čekám, jak Nick rozhodne.

„Zlato, i kdybys šla nahá, tak ti to bude slušet."

„A ty chceš, abych šla nahá před všechny ty hosty?" Odhazuji obě ramínka na postel a omotávám Nickovi paže kolem ramen. Jeho oči se usmívají a ruce chytají za boky, kde příjemně hřejí.

„Ne, to ani náhodou."

Zašeptá těsně u mých rtů a hned na to políbí. Až moc se mi to líbí, ale taky vím, že už nemáme čas. A ví to i Nick. Dá mi ještě tři, čtyři polibky, pohladí po zádech a poté popožene s oblékáním. Jenže stále nevím, jaké šaty si vzít na sebe. Zkouším před zrcadlem zase ty dvoje, co jsem odhodila na postel a jsem bezradná.

„Vezmi si tyhle." Podává mi Nick bílé šaty s vlčími máky a sobě vytahuje červené polo triko. S úsměvem pokrčím rameny, vezmu šaty a vklouznu do nich. Ještě nestačím ani poprosit o pomoc se zipem a Nick už ho zapíná. Nahoře mi nejdříve odhrne vlasy, dá polibek na šíji a pak zip dopne. Srovnám pas, uhladím sukni, porovnám Nickovi límeček, vydechnu a jsem připravená jít dolů. Až sem nahoru je slyšet, že zábava už začala.

„Tak, jdeme" chytám Nicka za ruku a společně zdoláváme první schody.

Jen co se ukážeme ve dveřích, kavárnou se ozve pískot, potlesk, burácení, zkrátka co kdo umí. Musím se smát. Když si vzpomenu na dobu před rokem, kdeže by mě napadlo, že to dopadne takhle dobře. Že s kavárnou získám nejen svou lásku, ale i prima přátele, kteří i přes všechny těžkosti, které mě za ten rok potkaly, drží při mně. A dnes mi to přišli dokázat.

Kavárna slaví první narozeniny a právě se rozjíždí pořádný mejdan. Ben s Morrisem se ujali přípravy kávy, Yusi a Fred na sebe natáhli legrační stejnokroje servírek a obsluhují a já mám za úkol nic nedělat a užívat si. Myslím, že to nebude tak těžké.

Gigi s nádhernou růžovou sukýnkou a dvěma culíky, jako Pipi dlouhá punčocha, mě chytá za ruku, táhne k mému stolu a já táhnu Nicka. Sedáme na připravená místa, kde už na nás čeká dort a Morris oznamuje, že kafe už se nese. Myslím, že mi dneska od smíchu popraskají koutky rtů. Vůbec jsem to nečekala. Všechno tohle je totiž výmysl mého milého a bandy okolo. Všechno zorganizovali, pozvali spoustu lidí, i z mé původní práce a mám takový pocit, že jsem úplně vzadu zahlédla i pana Crandella.

Balonky, konfety, lampiony, hýří to tu barvami.

„Molly, gratuluju!" Přisedá na chvilku Erin. Bože, jak dlouho jsem ji neviděla? Vždycky když jsem si slíbila, že se s ní sejdu, něco do toho vlezlo. A teď tu sedí naproti mně a povídá a povídá. Vůbec se nezměnila. Řeč padla i na Fürsta, který je od mého odchodu jak vyměněný i na mou novou nástupkyni, která ani po roce nestíhá.

Po Erin přišel Yusi, Morris a tak se to tu střídá celé odpoledne i podvečer. Moc mě těší, že se na chviličku ukázali i mí stálí zákazníci. To oni totiž dělají kavárnu kavárnou. Ne já, ale oni a proto sem ráda, že je mám. Tak jako Nicka. Je to báječný chlap, který mě požádal o ruku, a já na to kývla. Na mém prsteníčku se třpytí zásnubní prsten, datum svatby je za dva měsíce.

„Nicku?" Chytám ho za ruku v momentě, kdy prochází kolem stolu.

„Pojď se mnou" vstávám a ukazuju na dveře do zázemí. Zase na mě tak legračně mrkne, ruku položí kolem mého pasu a než se nadějeme, stojíme za dveřmi. Není tu nejtišeji, hluk z kavárny je stále slyšet dost a dost, ale na informaci, kterou mu chci říct, je to ideální.

Týden přemýšlím, dumám, ale nakonec jsem se včera rozhodla, že takhle to bude nejjednodušší. Stavím Nicka naproti sobě. Zhluboka vydechnu, což mu vykouzlí na tváři úsměv a pro jistotu pokládám dlaně na jeho široká ramena. Beru to jako kotvu mou, i jeho, kdyby ho moje zpráva sebrala víc, než očekávám.

„Molly, začínáš mě děsit."

„Proto se mi směješ? Aby tě ten smích za chvíli nepřešel zlato." Promáčknu mu ramena, usměju se a pořádně nadechnu.

„Nicku... jsem těhotná."

KONEC 😉

************************************************************************

Tak, jsme na konci 😉
Děkuji za Vaši přízeň, hlásky, hvězdičky.

Mám Vás ráda! 💋