ℱꭿℒℒℰℕ ꭿℕꮆℰℒ

11. Kapitola

„Takže vy dva se znáte, to je skvělé! Já jsem Hizashi Yamada, jeho spolubydlící!"

Pohled třetí osoby:
„Ano ano! Jsem Aizawova spolužačka, Emi Fukukado. Moc ráda tě poznávám!" Potřásli si rukama na seznámení. Aizawa to jen sledoval z prostředka místnosti, a litoval toho, že řekl Yamadovi aby šel otevřít.
„Takže jsme na stejné ubytovně! No není to skvělé??" Vyjíkla nadšeně zelenovláska a zasmála se. Hizashi přikývl.
„Um, nechceš jít dovnitř a popovídat si?" Andílek po něm hodil vražedný pohled, ale blonďákovi jako by to bylo úplně ukradené.
„To je dobrý nápad! Ráda se s vámi lépe poznám!" Z dívky vyzařovala čistá radost, stejně jako z Hizashiho. Shoutu z toho skoro začínali pálit oči jak moc to bylo vidět. Nevěděl jak se s tímhle má vypořádat, tak se rozhodl je jednoduše ignorovat.

„Yamado, kam jsem hodil triko?" Zeptal se po chvíli koukání bezradně po místnosti. Zmiňovaný přerušit na chvíli konverzaci s dívkou a otočil se k němu.
„Ty nevíš kam jsi ho hodil??"
„Kdybych to věděl tak se asi neptám." Hizashi si povzdechl.
„Řekl bych že bude někde u postele." Aizawa kývl a šel k ní. Hned jak tam přišel, uviděl své černé tričko, ale když ho chtěl zvednout a oblíknout na sebe, přemohla ho lenost a plácl sebou do postele.

„Sho! Noták! Je tady návštěva! Spal jsi dost!" Hizashi přišel nespokojeně k posteli a zatřásl s ním. S Černovláskem to ale ani nehlo a jen zamručel do polštáře.
„Alespoň oblíknout ses mohl!"
„Dej mi svátek..."
„Já ti dám svátek! Byli andělé vždycky tak líní nebo jsi výjimka??" Snažil se ho stále vytáhnout z postele, jenže mu to nijak zvlášť nešlo. Byl k ní jako přirostlí!

Najednou uslyšeli smích. Oba dva se otočili na smějící se Emi. Její smích byl celkem nakažliví. Hizashi to tím pádem také nevydržel a začal se smát též. Aizawa na ně dva jen koukal jak na blázny.

„Tobě se také zdá jeho jméno jako pro anděla?" Zeptala se Emi, co se trochu uklidnili.
„Jak jsi na to přišla?" Položil otázku pro změnu Hizashi.
„No, při tahání Aizawi z postele jsi řekl "Byli andělé vždycky tak líný nebo jsi výjimka??" Tak mě to jen napadlo."
„Ou," Blonďáček si uvědomil co udělal za chybu a omluvně se podíval na Aizawu který na něj ne moc nadšeně koukal.

Emi v tu chvíli moc nevěděla co se děje. Pak ale její pohled upoutaly dvě obrovské jizvy na zádech Andílka. Trochu se zděsila. Byly to sice jen jizvy, ale obrovské a vypadalo to na hluboké rány.
„A co je s těma jizvama?" Optala se zvědavě aby zakrylo značné zděšení.
„Ty s tím nemaj nic společného." Aizawa se posadil a nasadil si na sebe tričko co se válelo na zemi.
„A přestaň na mě furt vejrat, je to otravný." Řekl nepříjemně.
„Ale notak Ai Ai, jsi moc pohledný na to abych po tobě nevejrala!" Odpověděla dívka vesele, vylezla na postel a obejmula ho zezadu.

„Emi, zlez ze mě." Snažil se jí od sebe marně dostat černovlásek.
„Až budeme starší vezmeme se." Řekla najednou rozhodně zelenovláska. Aizawa otočil hlavu na stranu a znechuceně se na ní podíval.
„Ne. To by nefungovalo."
„Tak ten byl dobrej Ai!" Začala se smát.
„To nebyl vtip.."

Hizashi tuhle celou situaci sledoval s úsměvem na tváři. Byli ve škole jednou, a Shouta má už nápadnici. To bylo rychlé. Už na základce byl u holek celkem oblíbený, ale nikdy o to nestál. Všechno co v životě chtěl, je být s Hizashim. Je to jediný člověk na kterém mu záleželo. Nikdy by nedopustil aby se mu něco stalo. Takhle to bylo ale i na Yamadově straně.
Hizashi ví co si Aizawa zažil a kolik bolesti musel snést. Proto ho chce ochránit před vším.
Aizawa zase nechce, aby se stalo něco podobného Hizashimu, jako jemu když spadl z nebe.

Oba byli rozhodnutí toho druhého chránit.
A to dělalo jejich pouti ještě pevnější.

„Hele, já už budu muset jít, děkuji za pokec hoši!" Řekla Fukukage když se trochu uklidnila a podívala se na čas.
„Tak dobře, měj se!" Rozloučil se Yamada, a Aizawa nepříjemně dodal.
„Už se nevracej.." Dívka jako by to neslyšela došla ke dveřím ze kterých než vyšla, musela něco připomenout.

„A ta svatba bude Ai! Jednou určitě!"

Zdravím! Je tady další kapitola. Dopředu se vám chci omluvit za né moc velkou aktivitu v následujících nevím kolika týdnech. Budu bez mobilu a nevím kdy ho dostanu zpátky. Budu se snažit fungovat přes tablet, ale je to těžší než přes mobil. Takže aktivita kterou jsou teď trochu aktivovala bohužel klesne.
Moc se vám za to omlouvám.
Doufám že se kapitola líbila a zase u další!

~Jūki