Zakázané ovoce

Kapitola XV

Rok 2017
Madison se už zabydlela. Na první pohled se zdála jako protivná a bezcitná mrcha, ale nakonec se ukázalo, že je úplně v pohodě a že je vlastně i dost milá. Teda když chce. Trávila jsem s ní spoustu času a začínala jsem ji mít radši než Mallory. Mallory totiž byla oblíbenkyní všech učitelek. Ne, že by to tak nebylo i předtím, ale teď to bylo fakt extrémní. Jednou jsme byly s Myrtle venku, sbíraly jsme bylinky na ratatouille, a v lese jsme našly mrtvou srnku. Asi ji zabil medvěd, protože byla celá poškrábaná. Mallory nejen, že vyléčila ty rány, ona je zvrátila. Srnka v mžiku stála na nohou a odběhla, jako kdyby se nic nestalo. Sama Myrtle řekla, že takovou magii ještě nikdy neviděla. Což bylo sice vážně super, ale všichni to podle mě až moc řešily. Všichni pořád Mallory chválily a říkaly jí, jak je dobrá. A já jí to přeju, ale připadá mi, že je kvůli tomuhle všemu teď taková pyšná a že už se baví skoro jen se Zoe, Myrtle a Cordelií. No, takže já se teď bavím hlavně s Madison.

„Nechcete jít večer do nějakého baru?" navrhla Madison. „Jasně, proč ne," souhlasila jsem. I některé další čarodějky se k nám přidaly. „Mallory, nechceš jít taky?" zeptala jsem se. „Ne, díky. Já radši zůstanu tady a budu trénovat svoji magii. Beztak si myslím, že by slečna Cordelie nechtěla, abychom chodily do baru," řekla Mallory. „Jasně," protočila jsem jen oči. Ach jo, z Mallory se fakt začíná stávat miláček učitelek...

Lehce jsem se nalíčila, své dlouhé hnědé vlnité vlasy jsem si nechala volně rozpuštěné. Na sebe jsem si vzala krátké černé šaty na tělo. Hned, jak jsme vešly do baru, objednaly jsme si pití. Já si dala Cuba libre. Madison s námi chvíli seděla a pak odešla s nějakým klukem. Zůstala jsem tam tedy s ostatními holkami.

Po nějaké době, co jsme strávily v baru k nám přišel neznámý muž. Nebo spíš mladík. Měl na sobě oblek, ale takový zvláštní, žádný podobný jsem předtím neviděla. Přišlo mi to roztomilý, protože oblek lidi v dnešní době do baru fakt nenosí. Ale jemu to slušelo. A ne jen to. Byl v tom vážně sexy. „Jmenuji se Michael Langdon," představil se.

Současnost
„Nerad to přiznávám, ale okouzlila jsi mě natolik, že jsem se rozhodl vás sledovat. Arielovi jsem řekl, že chci nějakou dobu strávit sám v přírodě, abych se dostatečně připravil na zkoušku, takže mě nechal odejít. Přijely jste do vaší akademie, kam jsem se neodvažoval přiblížit, natož tam vstoupit. A tak mi nezbývalo nic jiného, než se držet stranou a čekat, až někam půjdete. Naštěstí jsem nečekal příliš dlouho. Po třech dnech ses s Madison a partou holek vydala do města. Šly jste do baru. Usmíval jsem se, když jsem to zjistil. Chvíli jsem se potuloval po městě, abych do baru nevešel ve stejný čas jako vy, protože to by bylo zvláštní.

Vešel jsem dovnitř a okamžitě k vám zamířil. Madison tam už nebyla, takže mě nikdo z vás neznal, což mi vlastně docela vyhovovalo. Vy jste nevěděly, že jsem čaroděj, a já "nevěděl", že jste čarodějnice. Opět ti to velmi slušelo. Měla jsi rozpuštěné vlasy a krátké černé šaty na tělo. Upřímně, docela jsem z tebe šílel, ale podařilo se mi zachovat si klidný obličej. Představil jsem se a první, kdo reagoval, jsi byla ty. To bylo sladký. Ale pak se na mě bohužel sesypaly všechny tvoje kamarádky. Viděl jsem na tobě, že to, že nevěnuju pozornost tobě, tě štve. Víš, řekl bych, že tvé pravé já a tvoje já pod kouzlem identity jsou si docela podobné. Ty bez kouzla identity jsi samozřejmě věděla, že jsi čarodějka. A taky jsi víc porušovala pravidla a neřešila tolik, co je dobré a co špatné. Byla jsi drzá a vznětlivá, ale pokorná, když to bylo opravdu potřeba. A byla jsi sebevědomější. Když jsi něco chtěla, šla sis za tím. Ale to se netýkalo mužů. Oni museli bojovat o tebe. Ty ses nikdy nijak nesnažila. A ani jsi nemusela. Bylo mi jasné, že když se budu bavit s tvými kamarádkami, nebudeš o mě mít zájem. A proto jsem po nějaké době řekl, že už musím jít.

Jak jsem správně předpokládal, přestalo vás to tam beze mě bavit a rozhodly jste se, že půjdete pryč. Stál jsem za rohem a pozoroval, jak tvé kamarádky odcházejí. Ale ty jsi mezi nima nebyla. Z baru jsi vyšla až později. Hned, jak se za tebou zavřely dveře, vyšel jsem, chytl tě za ruku a odtáhl za roh. Už jsem se nedokázal ovládat, a tak jsem tě přirazil ke zdi. „Co to děláš?!" vyjekla jsi. Přiblížil jsem se svými ústy k tvému uchu a zašeptal: „Jsi tak kurevsky nádherná, že bych tě nejradši na místě ojel." „C-cože?" zakoktala jsi. Usmál jsem se na tebe ďábelským úsměvem. „Slyšelas," hlesl jsem. Pokusila ses mě odstrčit. To mě překvapilo, ale okamžitě jsem tě přitlačil zpátky ke zdi. „To bych nedělal," zavrčel jsem. Viděl jsem na tobě, že se mě začínáš bát. To jsem nechtěl. Sladce jsem se na tebe usmál a políbil tě. Můj polibek tě dostal do kolen. Byl krásný a dlouhý. A najednou jsem cítil, že ses mi plně poddala." 

Pardon, že přidávám tak pozdě, nestíhám 😬