Zakázané ovoce

Kapitola XVI

„Zajel jsem ti rukou pod šaty. Zasténala jsi. „Neboj, nebude to bolet, koťátko," zašeptal jsem. „Možná trochu," dodal jsem s úšklebkem později. Začal jsem tě hladit po vnitřní straně stehen. Napínal jsem tě. A pak, náhle, jsem ti jedním pohybem ruky strhl kalhotky a moje prsty se ocitly uvnitř tebe. Zalapala jsi po dechu. Byla jsi tak mokrá, a to všechno jen kvůli mně. Díval jsem se do tvých rozšířených zorniček a usmíval se při pomyšlení, co všechno tak málo dokáže. Zoufale jsem po tobě toužil. Už jsem to nemohl vydržet. Bez toho, abych tě udělal, vyndal jsem ruku zpod tvých šatů a přimáčkl tě blíž ke zdi. Nesouhlasně jsi zamručela. To bylo roztomilý. „Neboj, tohle se ti bude líbit mnohem víc," zasmál jsem se. Vzal jsem tě za nohy a obmotal si je kolem svého pasu. Rozepl jsem si kalhoty a zajel celou svou délkou do tebe. Vykřikla jsi. Začal jsem se v tobě pohybovat. Ze začátku pomalu a opatrně, ale hned pak jsem začal zrychlovat a přirážet tvrději. Sténala jsi tak hlasitě, že jsem ti musel ucpat pusu svým jazykem.

Vyvrcholili jsme ve stejnou chvíli. Musel jsem přerušit válku našich jazyků, abych se vydýchal. Tys z toho byla mimo ještě víc než já. A pak jsi zakřičela mé jméno. Tomu jsem se musel zasmát. Vyndal jsem z tebe svoji chloubu, sundal tě opatrně ze zdi a zapnul si kalhoty. „Taky jsi nádherný," zašeptala jsi. Usmál jsem se. Naposledy jsem tě políbil, řekl ti své sladké sbohem a odešel jsem.

„Michaele!" zakřičela jsi ještě. Ohlédl jsem se. Když po někom toužím, vždycky mi stačí se s ním vyspat a ten pocit zmizí. Ale u tebe to bylo jiné. „Tohle normálně nedělám, ale ty jsi speciální," mrkl jsem na tebe. Mávnutím ruky jsem zařídil, abys měla u sebe mou vizitku s telefonním číslem. A pak jsem odešel."

Tak tahle část vyprávění mě vzrušila. A když jsem se koukla na Michaela, zjistila jsem, že jeho taky. Usmála jsem se a začala ho líbat. Bez toho, abych ho přestala líbat, jsem na něj vylezla. Michael se do polibku zasmál. Opatrně mě od sebe odstrčil a něžně řekl: „Jsi rozkošná, ale na tohle teď není čas." Povzdechla jsem si. Nechtěla jsem si to přiznat, ale Michaela jsem potřebovala. Už jsem si nedokázala představit život bez něj. „O tom, cos teď vyprávěl, se mi zdálo asi den předtím, než jsi sem přijel. Ten sen byl tak živý. Já věděla, že to musí něco znamenat," změnila jsem téma. „Můj mozek se brání kouzlu identity. Takže nejsem zas až tak slabá čarodějka. Sice jsem slabší než Mallory, protože u té se přímo projevilo, že ovládá magii, ale můj mozek mi byl taky schopen naznačit, že se mnou něco není v pořádku," zajásala jsem. „Ty vůbec nejsi slabá čarodějnice. Ale Mallory je mnohem silnější. Vím, že ji máš ráda, ale pokud z ní někdo sejme kouzlo identity, nebo pokud si sama vzpomene, budu s tím muset něco udělat. Říkám ti to dopředu, abys na to byla když tak připravená," řekl vážným hlasem Michael. „Ne, Michaele. Já moc nevím, jaká byla bez kouzla identity. Ale teď je úžasná. Mám ji moc ráda, je pro mě skoro jako sestra. Nemůžeš jí ublížit. Prosím," podívala jsem se na něj smutnýma očima. Cítila jsem, že budu brzy brečet. Nezvládla bych, kdyby se Mallory mělo něco stát. Michael na to nic neřekl, ale pevně mě objal.

Rok 2017
Seděla jsem na posteli a koukala na Michaelovu vizitku s jeho číslem. Nechtěla jsem mu volat. Já taková prostě nejsem, tohle nedělám. Nikdy mi nikdo vizitku nedal. To já vždycky dám někomu své číslo. A když mi pak ten člověk volá, zvednu mu to, jen pokud mám zrovna chuť. Ten pocit, že teď jsem musela zavolat první já, byl odporný. Kdybych mu zavolala, znamenalo by to, že po něm toužím. Což je sice pravda, ale nechtěla jsem to dávat najevo. Povzdechla jsem si. Asi bych se měla přestat chovat jak malá holka a prostě mu zavolat...

Současnost
„Nějakou dobu to sice trvalo, ale pak jsi konečně zavolala. Šli jsme spolu na večeři, všechno bylo perfektní. Ty jsi byla krásná, vtipná, chytrá, hezky sebevědomá, sexy, prostě všechno, co může muž od ženy chtít. Začali jsme se vídat častěji a častěji. Ze začátku jen kvůli sexu, ale brzy to přerostlo v něco víc. Začali jsme si říkat spoustu věcí. Ty ses mi svěřila, že jsi čarodějka a já se ti svěřil, že jsem čaroděj. Řekla jsi mi, jak tě máma poslala do Akademie slečny Robichauxové pro výjimečné dámy, a jak ji kvůli tomu nesnášíš. Já ti zase vyprávěl o paní Mead, a o tom, že je pro mě jako matka. A pak jsem se do tebe zamiloval. To bylo poprvé, co se mi něco takového stalo. Poprvé, co jsem k němu něco takového cítil. Poprvé, co jsem měl někoho tak moc rád. A troufám si tvrdit, že ty ses do mě zamilovala taky. O našem vztahu ale nikdo nevěděl, protože by bylo skandální, kdyby spolu chodili čaroděj s čarodějkou."

Rok 2017
Jely jsme do Hawthorneovy školy pro výjimečné mladé muže, aby se ten mladík, o kterém Ariel tak nadšeně vyprávěl, pokusil o vykonání zkoušky Sedm divů. Cordelie s sebou chtěla vzít jen Myrtle, Zoe a Madison, ale prosadila jsem si, že pojedu taky. Těšila jsem se, až toho zázračného mladíka uvidím. Určitě neprojde ani prvním testem, pomyslela jsem si a ušklíbla se. A taky jsem se těšila na Michaela. Doufám, že bude příležitost, abych s ním mohla alespoň nějakou dobu být.   

Ahooj, vítám vás u další kapitoly ✨
Omlouvám se, že ji přidávám tak pozdě, začala nám škola, takže nic nestíhám :(
Vlastně je dost zázrak, že jsem ji vůbec zvládla napsat :D No i když zas takovej zázrak to není, může za to moje prokrastinování :Dd