Zakázané ovoce

Kapitola XVIII

Rok 2017
Cordelie pověřila Madison, aby šla do domu, kde se narodil Michael a zjistila tak o něm co nejvíc informací.

„Máme zatraceně velký problém. Náš další Nejvyšší nás vede ke zkáze. Zrodil se ze zla toho domu. Zdrojem temnoty je jeho pravý otec, Ďábel. Michael je doslova antikrist. A je tu, aby zničil svět," řekla nám Madison, když se vrátila. „Problémem ale není jen Michael, jsou to i čarodějové. Ochraňují ho. A mají v úmyslu nás všechny zabít. Ariel je nebezpečný a netrpělivý. Je spolčený s peklem a mete Michaelovi cestu. Jo a ještě je tu někdo. Jistá paní Mead. Ta také Michaelovi pomáhá," zjistila Myrtle, zatímco byla Madison pryč. Při vyslovení jména Mead jsem se zarazila. Věděla jsem přesně, kdo to je. Michael ji měl hrozně rád, byla pro něj jako matka.

„Zítra provedeme zkoušku Sedmi divů, Mallory," oznámila Cordelie Mallory. „Nechci povstat, pokud to znamená, že musíš upadnout," postěžovala si Mallory. „Nikdy se nestyď za to, kdo jsi. Vždycky to tak fungovalo. A až přijde čas, ráda uslyším, že ty budeš ta, která povede tento coven. Ale ještě nejsem mrtvá," řekla Cordelie a na chvíli se odmlčela. „Věděla jsem, že musím udělat všechno, co je v mé moci, abych vás, dívky, připravila na to, co přichází. A teď, když jsme sjednocené a připravené, je čas vypálit první ránu," řekla pak.

Následující den Mallory úspěšně prošla zkouškou Sedmi divů. Cordelie se rozhodla, že musíme zneškodnit čaroděje a paní Mead, aby už Michaelovi nepomáhali. Zvolila dost drastický, avšak pro čarodějnice typický, způsob smrti - upálení. Čaroděje jsem nesnášela, takže mi to bylo jedno, ale proti zabití paní Mead jsem protestovala. Vždyť skoro nic neudělala. Kromě pár satanistických rituálů s lidskou obětí, ale to je vedlejší. Jenže Cordelie už byla rozhodnutá. A všichni ostatní s ní souhlasily. Bylo mi jasné, že to Michaelovi zlomí srdce, ale nevěděla jsem, jak tomu zabránit. Tak jsem alespoň řekla, že se té popravy nechci zúčastnit.

Současnost
„Našel jsem tři ohořelé mrtvoly. Když jsem se jich dotknul, ukázala se mi jejich poslední vzpomínka. Dva z nich byli čarodějové. Plný strachu jsem přišel ke třetímu tělu. Opatrně jsem se ho dotkl. To tělo patřilo paní Mead. Bolelo to. Moc to bolelo. Byl jsem zdrcený a naštvaný. Najednou jsem za sebou uslyšel kroky. Otočil jsem se a spatřil Cordelii. „Je konec. Víme, kdo jsi. Všichni tvý spojenci jsou mrtví. Zklamal jsi," řekla mi. „Už jsem vám ukázal, že dokážu vzdorovat smrti. Prostě ji přivedu zpět. A až to udělám, má paní Mead bude stát při mně, sledovat, jak umíráte," řekl jsem naštvaně. „Určitě můžeš jít do pekla, ale tam ji nenajdeš." „Co jste jí udělala?" „Její duše je ukryta kouzlem, které dokážu prolomit jen já. Už ji nikdy neuvidíš." To mě zničilo. Padl jsem na kolena a rozplakal se. „Jsi sám," hlesla Cordelie. „Nikdy nejsem sám. Mám svého otce." „Kde je teď? Proč to dopustil? Nemusíš následovat cestu, kterou ti tvůj otec připravil. Můžeš tvořit svůj vlastní osud. Stále se můžeš odvrátit. Je v tobě lidskost. Vidím ji. Pokud půjdeš se mnou, možná ji najdeme. Společně," s těmito slovy mi Cordelie podala svou ruku. Podíval jsem se na ni svýma skleněnýma očima a chytl se jí. Postavil jsem se a přitáhl si Cordelii k sobě. „Nějak, nějakým způsobem, ji přivedu zpátky. A pak vás jednu po druhé zabiju," zavrčel jsem a odešel.

Nevěděl jsem, co dělat. Selhal jsem. O všechny jsem přišel. Potřeboval jsem pomoct. Prosil jsem svého otce, aby se mnou mluvil, aby mi řekl, co dělat. Čtyři dny jsem čekal. Ale odpovědi jsem se nedočkal. A tak jsem se rozhodl, že půjdu hledat pomoc jinam. Přišel jsem do města a našel satanistický kostel. Vešel jsem dovnitř. Nějaká kněžka tam kázala o tom, že lidé musí dělat zlé skutky, aby přivedli antikrista. Jenže nevěděli, že antikrist stojí přímo před nimi. A neví, co dělat. Ani jsem se jako antikrist necítil. Byl jsem úplně zoufalý. Nějaká paní tam mi nabídla, že mě vezme k sobě domů a dá mi najíst. Nevěděl jsem, proč je ke mně tak hodná. Musel jsem vypadat hrozně. Čtyři dny jsem nic nejedl. A tak jsem souhlasil.

Když jsem u ní večeřel, přiznal jsem se jí, že jsem antikrist. Ze začátku mi nevěřila, ale když spatřila znak zvířete, který jsem měl za uchem, uvěřila. Najednou mě začala uctívat. Vzala mě zpátky do kostela. Tam všem řekla, kdo jsem a i oni mě začali uctívat. Dávali mi jídlo, oblečení, různé dárky. Všichni se mě pořád ptali, co přijde dál. Co a kdy uděláme. Ale já nevěděl, co dělat, kde začít. Bez své paní Mead jsem byl bezradný. Zjistil jsem, že ta paní, která se mě předtím ujala, se jmenuje Madelyn. Svěřil jsem se jí se svým problémem. Madelyn naštěstí věděla, jak ho vyřešit. Znala nějaké chlápky jménem Jeff a Mutt, kteří prý dokážou přivést paní Mead zpět. Nabídla se, že mě za nimi vezme. S nadšením jsem souhlasil.

Madelyn mě dovezla k nějaké budově. Řekla mi, že dovnitř už musím jít sám a popsala mi, ve které místnosti na mě budou čekat Jeff s Muttem. Pak odjela. Vešel jsem do budovy a zamířil rovnou do místnosti, o které předtím Madelyn mluvila. Všude po místnosti byly robotické vynálezy. Uprostřed toho stáli dva muži a u zdi seděla na židli nějaká žena."

Veselé Vánoce! ✨🎄❤️