Kapitola VI

252 10 0
                                    

Přišla jsem celá zmatená do posluchárny. „Tak co, na co se ptal tebe?" vyzvídali Mallory s Danielem. „Bylo to hrozně zvláštní. Vlastně se mě ani na nic nezeptal. Jen mě dost vystrašil s tím, že o mně všechno ví a že jestli budu lhát, tak mě zabije. No a pak mi řekl, že ten rozhovor dokončíme jindy," zalhala jsem. Nechtěla jsem jim říkat, na co se mě ptal a už vůbec jsem jim nechtěla říkat, co jsem na to odpověděla.

Další den jsme se zase všichni shromáždili v posluchárně. Jednou za čas přišla Mead a oznámila, koho si přeje Langdon vidět. Daniel přišel do posluchárny později než ostatní, ale nikdo to neřešil. S úsměvem od ucha k uchu přišel za náma. „Takže... Proč jsi přišel pozdě a jsi tak vysmátej?" zajímalo mě a Mallory. „To asi bude na delší vyprávění," usmál se tajemně Daniel. „Máme na to skoro celý den," poznamenala jsem. „To je fakt," uvědomil si Daniel. „Musel jsem se pořádně prospat, protože mě bolelo celé tělo. Včera jsem měl totiž menší návštěvu," uculil se. „Jak jsem vám říkal, Langdon se mě ptal, jestli mám rád kůži. Řekl jsem mu, že ano. A taky jsem vám říkal, že mám pocit, že po mně jede. Po mém rozhovoru jsem nemohl myslet na nic jiného, než na něj. A večer někdo zaklepal na dveře mého pokoje. Otevřel jsem a tam stál muž v latexovém obleku. Bylo mi úplně jasné, že je to Langdon. Tak jsem ho pustil dál. A pak jsme si to pořádně rozdali. Vlastně, dělali jsme to skoro celou noc. Bylo to úžasný. A jsem fakt rád, že jsem porušil ty zkurvený pravidla," usmál se vítězoslavně Daniel. Byly jsme s Mallory obě zaražené. Nejen, že Dan porušil pravidla, ale ještě k tomu s Langdonem. S člověkem, který ty pravidla pravděpodobně vymýšlel nebo tak něco. A já navíc žárlila. Žárlila jsem, i když jsem Langdona skoro ani neznala. Myslela jsem si, že by třeba mezi námi mohlo něco být. Jenže on si vybral Daniela. Ale Dan ani Mallory se nesmí dozvědět, že po Michaelovi tajně toužím. „Možná by ses s tím měl vychloubat míň, aby tě neslyšela Venable nebo Mead, protože víš, co by se ti mohlo stát," poznamenala tiše Mallory. „Jen ať to slyší," zachechtal se Daniel. „Dane, no tak, mluvíš fakt nahlas. Je super, že jsi měl sex s někým, kdo se ti líbí, ale my nechceme, aby se ti něco stalo," zašeptala jsem. „Fajn, fajn," uklidnil se Daniel.

Po obědě za námi přišla Mead. „Pan Langdon vás očekává," oznámila mi.
Už jsem věděla, jak to chodí. Přišla jsem do Michaelova pokoje a chtěla se usadit na židli před jeho stolem. Ale tentokrát tam žádná židle nebyla. Tak jsem zůstala před stolem stát a čekala, až se mě na něco zeptá. Ale on mlčel. Prohlížel si mě svýma modrýma očima. Byl to nepříjemný pocit. Jako by se do mě jeho oči zavrtávaly a odkrývaly každý můj temný kout. „Můžeš se mě na něco zeptat, jestli chceš," promluvil náhle. „Mám pocit, že tě něco tíží na srdíčku." Chtěla jsem říct, že ne, ale pak jsem si vzpomněla, že o mně ví vlastně všechno a že lhát se nevyplatí. „Máte pravdu, pane Langdone. Nic mi do toho sice není, ale zaslechla jsem, že jste měl pohlavní styk s Danielem. Ale to je zakázané. A přitom vy jste ve vyšším postavení než paní Venableová. Takže jste ty pravidla určitě vymýšlel nebo alespoň pomáhal vymýšlet. Tak jak to, že je teď porušujete?" „Ty pravidla si vymyslela Venable. Nedávají vůbec smysl. Lidská rasa přeci musí nějak přežít. Ale tobě to nevadí, protože je to zakázané, že ne, Jennifer? Tobě to vadí, protože žárlíš a chtěla bys taky, viď?" zdvihl provokativně obočí Michael. Nic jsem neodpověděla, ale cítila jsem, že rudnu v obličeji. „Neojel bych Daniela, ani kdyby byl poslední chlap na světě. Ne, že by nebyl fyzicky atraktivní. To ta jeho potřeba. Touha po tom, aby ho někdo viděl a miloval. Je ubohý," vysvětlil Michael. „Tak kdo byl tedy ten muž, který ho včera navštívil?" zeptala jsem se opatrně. Michael se jen usmál, ale neodpověděl. Vstal a šel pomalým krokem ke mně. Zastavil se až těsně přede mnou. „Svlékni se," promluvil. „Co prosím?" zeptala jsem se šokovaně. „Součástí tvé spolupráce je i fyzické vyšetření." Zděšeně jsem se na něj podívala. „Druhá šance nebude," hlesl. Sáhla jsem si rukou do zadu, abych rozepnula zip svých šatů. Michael mě obešel, aby mi pomohl. Rozepínal a svlékal mé šaty pomalu a jemně. Stál tak blízko, že jsem cítila jeho horký dech na krku a na zádech. Když mě konečně svlékl, začal si mě prohlížet. Projel očima každou část mého těla. Ale nic neříkal. Nebylo na něm vůbec poznat, na co myslí nebo co chce. Jeho obličej byl milimetry od toho mého, naše rty se téměř dotýkaly. „Prošla jsem?" zeptala jsem se nervózně. Neodpověděl. Odstoupil o krok dozadu a řekl: „Můžeš se obléct." Rychle jsem si vzala na sebe šaty a zapnula je. „Děkuji, Jennifer, to bude prozatím vše," usmál se Michael.

Už mě unavovalo, jak je tajemný, jak mi nechce nic říct, jak protahuje naši spolupráci a jak je svůdný, ale zároveň mě nechce. Teda asi mě nechce. Ne, určitě mě nechce. Proč by mě chtěl? Chtěl mě jen v mém snu. Byla jsem z toho všeho tak zmatená, že jsem ani nešla do posluchárny, ale rovnou jsem zamířila do svého pokoje. Zabouchla jsem za sebou dveře a sedla si na postel. Nechtělo se mi jít za Danem a Mallory. Zas by se mě ptali, jaký byl rozhovor. Jsou to sice moji nejlepší kamarádi, ale tohle jim říkat nechci. A lhát jim už taky nechci. Rozhodla jsem se, že do posluchárny půjdu až na večeři. Do té doby zůstanu ve svém pokoji.

~ sexual tension so thick
you could cut it with a knife ~

Zakázané ovoce Kde žijí příběhy. Začni objevovat