Zakázané ovoce

Kapitola XXIV

Rok 2017
Chatrče Bažinné čarodějnice
„Tisíc jaderných bomb? Jak to můžeme zastavit?" zhrozila se Mallory, když se vrátila Myrtle a pověděla nám, co Michael chystá. „Nemůžeme. Michael je už moc silný. Může překazit vše, co bychom zkusily," řekla smutně Cordelie. Takže Michael chce opravdu zničit svět, pomyslela jsem si. Ale... Ale vždyť mi sliboval, že se ještě potkáme. Ano, byla jsem na něj naštvaná za to, že zabil mé kamarádky, ale najednou mě zachvátila panika, že Michaela už nikdy neuvidím. Toho Michaela, kterého jsem tak milovala. I přes to všechno, co udělal. „Nejsem připravená zemřít," vypadlo ze mě najednou. Všichni se na mě podívaly. „Pardon, nechci ze sebe dělat střed pozornosti," uvědomila jsem si, co jsem řekla. „Vlastně teď jsi středem pozornosti. Tvůj otec koupí lístky pro tebe a tvou rodinu, aby mohl na jednu ze Základen Společenství," promluvila Myrtle. „Jennifer je ten plán? To ona zachrání lidstvo?" pronesla sarkasticky Madison. „Tak díky za důvěru," hodila jsem po ní naštvaným pohledem. „Ne. To Mallory. Jennifer jí zajistí místo v bunkru. Máme jedinou šanci k použití Tempus Infinituum. To nemůžeme riskovat, dokud není Mallory připravena," opravila Madison Cordelie. „Jediné místo, kde víme, že přežijete, je pod Michaelovým nosem. V jednom z jeho bunkrů," vysvětlila Myrtle. „Dokáže vycítit čarodějnici na míli daleko jako nějaké prase lanýž. Zabije ji dřív, než cokoliv udělá," protestovala Madison. Až jsem se podivila, že má o Mallory najednou takovou starost. „Proto na ně uvrhneme kouzlo identity," řekla Cordelie.  

„Zapomenete, že jste čarodějky. Zapomenete na všechno, co jste o sobě věděly. Kouzlo vám dá nové identity, nové osobnosti," řekla Cordelie. „Bude má rodina pořád vědět, že jsem čarodějnice?" vzpomněla jsem si na rodiče. „Tvá rodina se k vám nepřipojí," hlesla Myrtle. „Musíme odstranit všechny proměnné, které by vás mohly prozradit," podívala se na mě smutně Cordelie. „Nemůžeme na ně také uvrhnout kouzlo?" neztrácela jsem naději. „Před Apokalypsou ano. Ale mít je s vámi v bunkru by bylo příliš riskantní," stiskla mi ruku Cordelie. „Ujistíme se, že budou pryč ze země a příliš daleko od Základen, kam by to mohli stihnout," oznámila Myrtle. „Dobře," polkla jsem a cítila, jak mi po tváři stéká slza. „Nemyslím si, že můžu být zodpovědná za životy sedmi miliard lidí," vypadlo z Mallory. „Ano, můžeš. A až přijde čas, budeš," ujistila ji Cordelie. „Jak poznám, že nastal čas, když budu v moci kouzla?" zeptala se Mallory. „Tvé síly se projeví, až budou připraveny," odpověděla jí Cordelie. „Až proneseš to kouzlo, budeme si vás pamatovat?" zajímalo Mallory. „Ne, dokud nebude prolomeno," teď už plakala i Cordelie. „A do té doby bychom všechny mohly být hromady popela," ozvala se Madison. „Takže si dáváme sbohem," i Mallory ukápla slza. „Pojďte, čarodějky," vyzvala nás Myrtle, která mezitím připravila prostředí na kouzlo. Stouply jsme si do kruhu a chytily se za ruce. „A tak je na nás zachránit lidstvo od sebe samého. A ano, některé z nás zemřou, ale vy dvě budete žít," podívala se Myrtle na mě a Mallory, „takže přežije Coven. Takže přežije svět." „Jste připraveny?" zeptala se nás Cordelie. Obě jsme kývly na souhlas. „Dobře. Sedněte si prosím," řekla Cordelie a vzala si do ruky jakýsi bílý prášek. Klekla si před nás a foukla nám prášek do obličeje. Pak si opět stoupla, dala ruce nad naše hlavy a začala odříkávat zaříkávadlo...

~

„Haló! Paní řidičko, mohla byste zavřít ty okna?" zakřičela jsem na úplně debilní řidičku Uberu. „Bože, řekla jsem jí to tak desetkrát a stále mě ignoruje," postěžovala jsem si své nejlepší kamarádce Mallory. „Přesně. A podívej na naše hlavy," upozornila Mallory na naše úplně rozcuchané vlasy. „Bude trvat nejméně dvě hodiny, než tohle někdo spraví," ukázala jsem si na hlavu. „Ten Daniel Gallant, ke kterému jedeme, je nejexkluzivnější stylista v Beverly Hills, snad by to mohl nějak zvládnout," utěšovala mě Mallory. Normálně bychom na takového stylistu s Mallory neměly peníze, ale čekala nás důležitá společenská akce, a tak jsem přemluvila svoje rodiče, aby nám to zaplatili. Ti měli naštěstí peněz až dost. Auto najednou prudce zastavilo a my málem přepadly dopředu. „Jsi v pořádku?" strachovala se o mě Mallory. „Bože," ulevila jsem si. „Že bych byla v pořádku se úplně říct nedá, ale jinak jo. Ty?" zeptala jsem se jí taky. „Jo, v pohodě." „Tak jo, dámy, jsme tady. Nezapomeňte mi dát pět hvězdiček. Prosím," otočila se na nás a ušklíbla se ta blonďatá kráva ze předu. „Ježíši Kriste," shrnula Mallory naše reakce a vystoupily jsme.

„Jennifer a Mallory, že?" přivítal nás sympatický mladý stylista. Obě jsme kývly. „Ahoj. Vítejte, zlatíčka," vřele se na nás usmál a objal nás. Překvapilo mě, že nám rovnou tykal, ale problém jsem s tím neměla. „Viděl jsi naši hlavu?" upozornila jsem na tu katastrofu. Daniel se pousmál. „Která půjde první, dámy?" „Tak asi já?" podívala jsem se na Mallory, jestli jí to nevadí. Kývnutím hlavy mi naznačila, že v pořádku. „Tak koho za tohle vinit?" zeptal se. „Cestu nám zkřížila doslova nejhorší Uber řidička v Kalifornii. Mrcha," vysvětlila jsem. „Nebudu lhát, vyřádila se na tobě, ale... To není nic, co mé hydratační avokádové mléko nedokáže opravit," usmál se na mě Daniel. Taky jsem se usmála. „Tak o čem přemýšlíme? O ofině? O něčem asymetrickém?" navrhoval Daniel, zatímco si pohrával s prameny mých dlouhých hnědých vlasů. „Je mi to jedno, jen ať už nevypadám jako přeživší tornáda," přiznala jsem se.

V příští kapitole se už vrátíme na Základnu Tři 😁