Zakázané ovoce

Kapitola V

Poslouchala jsem vše, co říkal, se zájmem. Ale vadilo mi, že nám vlastně nechtěl vůbec na nic odpovědět. „Co to je, Hunger games?" zasmála jsem se. Michael se na mě otráveně podíval, ale ve chvíli, kdy se naše pohledy střetly, něco se změnilo. Najednou se na mě díval jinak. Jako kdyby mě odněkud znal. Byl to takový zvláštní, propalující pohled. Chtěla jsem uhnout očima, ale nešlo to. „To je blbost," přerušil náš oční kontakt Stu. „Zaplatil jsem si sem cestu a to je jediná spolupráce, kterou hodlám dělat," pronesl paličatě. „K výslechu jít nemusíte," reagoval okamžitě Michael. „Co se stane, když nepůjdeme?" zeptal se opatrně Andre. „Pak zůstanete tady a zemřete," usmál se kysele Michael. „Hlásím se, že půjdu první," vykřikl Daniel. „Tak tedy půjdeš," souhlasil Michael. „Proces by měl trvat jen pár dní, takže nebudete drženi v napětí navždy. Pro ty z vás, které nevyberu, není vše ztraceno. Pokud by se blížilo to nejhorší a divocí kanibalové by klepali na dveře," vytáhl z kapsy ampulku s tabletkami, „jednu polknete. O minutu později usnete a nikdy se neprobudíte." Přistihla jsem se, jak se dívám na jeho ruku, kterou drží ampulku. Měl tak dlouhé prsty. Jako v mém snu. Musela jsem se okřiknout. On nám tady vykládá, že v podstatě všichni umřeme a já myslím na sex. „Těším se na setkání s každým z vás," pousmál se Michael a dal se na odchod. Když odcházel, pohlédl mi znova do očí. Měla jsem pocit, že nám tam oběma zajiskřilo. Záhadně se na mě usmál a odešel.

„Viděla jsi ho?" vyjekl Daniel jak malý kluk. „Byl fakt sexy. A celou dobu koukal přímo na mě. Mám pocit, že mě chce. Už se fakt těším na náš rozhovor," rozpovídal se s touhou v hlase Dan. Zasmála jsem se. Alespoň nejsem jediná, komu Langdon připadá sexy. „Pak mi musíš říct, jak to probíhalo a na co se ptal, docela se toho bojím," svěřila jsem se Danovi. „Jo a pak ti i řeknu, jestli dobře šuká," ušklíbl se Daniel. Začala jsem se smát. Konečně to byl zase starý dobrý Dan. Každý rozhovor s ním se zvrhl v něco úchylného. Daniel se smál taky. A Mallory se k nám přidala. Bavili jsme se o všem, smáli se a chovali jak malé děti. Byla jsem ráda, že to alespoň na chvíli bylo jako dřív.

„Pan Langdon vás očekává ve své kanceláři," přišla Danovi oznámit Mead. „Dobře, hned tam budu," mrkl na nás rošťácky Daniel a odešel.

Dan se ze svého rozhovoru s Langdonem vrátil celý rozzářený. „Tak co, jaký to bylo?" „Na co se tě ptal?" „Řekl ti, jestli ses dostal do Útočiště?" zahrnuly jsme ho hned s Mallory otázkami. „Bylo to zvláštní. Věděl toho o mně opravdu hodně. Dokonce i věci, které nevíte ani vy. Řekl mi, že má složku, která mu řekla všechna naše tajemství. Pokládal mi samé zajímavé otázky. Například jaká je moje sexuální orientace. Nebo jestli mám rád kůži. Určitě po mně jede. Sexuální napětí, které bylo v té místnosti, by se dalo krájet. A neřekl mi, jestli jsem se dostal do Útočiště nebo ne, protože náš rozhovor bude mít ještě pokračování. Doufám, že se se mnou vyspí, i když to Venable zakázala, protože takhle nadrženej jsem už dlouho nebyl," rozplýval se Daniel. Zdálo se mi to nějaké divné. Langdon má přece zjistit, jestli se hodíme do Útočiště a ne nás svádět. Možná nás jen pokouší. Chce zjistit, jestli dodržujeme pravidla, napadlo mě. Jiné logické vysvětlení to nemá. „Jo a mám tě tam poslat," vybalil na mě po nějaké době s jasně menším zájmem v hlase Dan. „Tos mi mohl říct dřív, ale nevadí." Zvedla jsem se a vyrazila do Langdonovy kanceláře.

Michael pokynul hlavou, abych si sedla na židli před jeho stolem. Počkal, až si sednu a utiším se, než promluvil. „Nebudu ti říkat, jaká kritéria používám k hodnocení. To, co se může zdát užitečné, může být škodlivé. Co se může zdát, že způsobí odmítnutí, může být přesně to, co hledám," začal klidným, ale přísným hlasem náš rozhovor. „Pokud budeš něco zatajovat, poznám to. Pokud budeš lhát, poznám to. A když se mě pokusíš podvést, poznám to a tento rozhovor bude u konce a ty tady v bolestech zemřeš," pokračoval Michael. Jeho modré oči na mě byly celou dobu upoutané. Propaloval mě pohledem. „Rozumíme si?" Šel z něho strach. „Ano," hlesla jsem s hrůzou v hlase. „Myslela jsi na mě někdy od té doby?" položil první otázku Michael. Od té doby? Co tím myslel? Jako to, jak se střetly naše pohledy, když sem přišel? Nejspíš jo. Protože nikdy předtím jsme se neviděli. Tedy kromě mého snu. Ale to byl jen sen. Než jsem stihla cokoliv říct, Michael vstal a začal kolem mě kroužit. Každým pohybem byl ke mně blíž a blíž. Nebudu lhát, dost mě to znervózňovalo. „Ano," řekla jsem opatrně. Je pravda, že od té doby, co přišel, jsem na něj myslela poměrně hodně. Hlavně po tom, co mi Daniel řekl, na co se ptal jeho. Michael si sedl na stůl přede mnou. „A ty myšlenky tě vzrušují?" zeptal se svůdně. „A-ano," zakoktala jsem. Sice vím, že Dana se ptal taky na dost divné otázky, ale tohle jsem tedy opravdu nečekala. „Dobře," řekl s úsměvem Michael. „Dokončíme náš rozhovor jindy," zvedl se najednou a otevřel mi dveře, abych mohla vyjít z jeho kanceláře. Zmateně jsem se taky zvedla a odešla.

Ahooj, tak je tady po menší pauze další kapitola ✨
Kdyby jste měli k příběhu nějaké připomínky nebo kdybych tam nedej bože měla nějaké gramatické chyby, tak určitě dejte vědět :D