"Tak proto si se tak rozčílila, až si vzplanula!" řekla pobaveně Kate a ještě zrychlila.
"Dělej! Už jsme skoro na konci města!" ječela jsem nervózně.
"Jo, neboj! Hlavně se uklidni!" křičela nazpět Kate.
Vyjeli jsme z města a objevila se před náma stará, polorozpadlá - spíš rozpadlá - budova.
"Otevřete okýnko!" řekla jsem a chtěla vyletět ven.
"Neuletíš nám ven?" zeptal se podezřívavě Mason.
"Ne! Je mi jenom strašně blbě." zalhala jsem a doufala, že mi to sežerou.
Kate chvíli přemýšlela a otevřela okýnko. Vyletěla jsem ven a už jsem stála před budovou. Byly tam kovový dveře zamčený na vysací zámek.
'Mohla bych ho roztavit.' zkusila jsem probudit oheň, ale nic se nedělo.
'Sakra!' nadávala jsem sama sobě.
'Mohla bych chtít po Maxovi, aby mě něčím naštval. Třeba by to pomohlo...'
'Maxi?'
'Ehm... Počkej...'
'Co je?'
'No, víš, Mikaela tak trochu svý city neztratila... A ani já... Tak trochu se teď líbame...'
'To si děláš prdel ne?'
'Ne, sorry, je to pravda...'
Vtom mi vzplály ruce. Bylo mi jedno, že mi Max zahýbal, ale já ho furt milovala. Kašlala jsem na to, že je to povodník, já ho musím zachránit. Roztavila jsem zámek a vtrhla dovnitř. Budova byla vevnitř opuštěná, prázdná a špinavá. Uprostřed bylo točitý schodiště dolů. Vlítla jsem tam a dole jsem zahlédla pět postav. Jedna měla divný hrb na zádech. Další tři byly asi holky, protože byly vidět jejich dlouhé vlasy. A poslední byl stopro kluk. Vlasy byly krátký a vypadaly jako ty Maxovi.
'Maxi! Mohl, by jsi udělat něco nečekanýho?'
Postava, která vypadala ze zadu jako Max, sebou cukla do strany a šla dál.
'Vidím tě!'
'Jak si se sem tak rychke dostala?'
'Kate zavolala Dimitrimu, a ten nám řekl, kde jsou tady Alchymisti.'
'Aha, to vše vysvětluje.'
'Neměla bys na ně útočit z blízka. Je tu jeden démon, který utlumuje magii. A ještě jedna věc. Démoni jsou dobří na boj z blízka.'
'Kde je Charlie?'
'Někdo ho nese.'
Tak proto ten hrb...
"Někdo tu je!" uslyšela jsem ženský hlas a od skupinky se oddělila jedna z holek.
'Sakra! Všimli si mě!'
'Maxi! Naštvi mě něčím prosim tě!'
'Proč?'
'Dělej!'
'Líbal jsem se s Mikaelou a docela se mi to líbilo.' řekl lhostejně.
'To už mě znova nenaštve.'
'Líbá líp než ty.' řekl Max provokativním tónem.
"Cože!?" zaječela jsem nahlas, aniž bych si to uvědomila. Ruce mi začali hořet a postupně celé tělo. Pomocí větru jsem rozdmýchala oheň a poslala jsem ho chodbou. Celá chodba byla v plamenech, ale já ho udržovala od Maxe a od Démona s Charliem na zádech. Ucítila jsem tlak na můj oheň. Vycházel od postavy, která se otočila, aby mě zdržela - spíš zabila.
'Sakra! Má to ale výdrž!' pomylsela jsem si.
Oheň mě hodně vysiloval a tak jsem ho zrušila. Prohlédla jsem si chodbu. Přede mnou stála nějaká holka, vzadu byl Max a za holkou stál Démon s Charliem.
Charlie najednou spadl na zem a jeho 'postel' vyšla ze stínů. Byl to ten kluk z jídelny. Vypadal, ale jinak. Z hlavy mu trčely malé růžky a tvář měl mrtvolně bledou. Jeho oči byly celé černé. Žádné bělmo prostě tma.
'Tak jo, už zbyli jenom dva. To zvládnu...' uklidňovala jsem se.
Ze stínu vystoupila i holka. Ta bruneta s červenou rtěnkou mě fakt srala! Mikaela se na mě ušklíbla a natáhla směrem ke mě ruku. Ucítila jsem tlak vzduchu ze všech stran na svoje tělo. Nemohla jsem, ale použít žádnou magii. Spadla jsem na kolena a začala jsem se dusit.
'Teď by se mi šikla pomoc!!!' zakřičela jsem na ty flákače venku.
'Proč si to udělala!? Dimitri už tam za chvilku bude!' křičela nazpátek Kate.
Najednou se za Démonem objevil další Démon. Vypadal úplně stejně akorát měl jiný obličej. Možná má trošku větší rohy. Zlomil mu vaz a vrhl se na Mikaelu.
Tlak zmizel. Opatrně jsem se postavila, opřela se o stěnu a rozdýchávala se. Ten kluk, co přišel, měl ruce omotané kolem Mikaelina krku. Nezabil ji. Popadla jsem dech a utíkala za Charliem, který ležel na zemi. Měl bouli na hlavě a tekla mu krev z nosu. Nahmatala jsem tepnu na jeho krku. Ulevilo se mi, když jsem ucítila pulz. Jenom jsem doufala, že není můj. Rozběhla jsem se za Maxem. Stál tam opřený o stěnu a asi se dusil.
'Mikaela ho chce zabít!?'
Magií jsem utrhla kus stěny a přemístila jsem se před Mikaelu a toho Démona. Praštila jsem Mikaelu do hlavy a ona omdlela.
"To si ji nemohl omráčit?" podívala jsem se Démonovi vyčítavě do očí.
"Nevěděl jsem jestli ta Elis seš ty nebo tahle." řekl a pustil Mikaelu na zem.
"Aha, jasně." řekla jsem otráveně.
Max spadl na zem. Přiletěla jsem k němu. Klečel tam u stěny a držel se za krk.
"Maxi, dobrý?" vyštěkla jsem na něj vystrašeně.
"Jo dobrý." zachrčel Max, zvedl hlavu a usmál se na mě.
ČTEŠ
Mocná krev [DOKONČENO]
Fantasy#1 ve Fantasy :3 Co jsem vlastně zač? Netuším... Je tu ještě on! Mám šanci to zjistit! Ale co mám zjišťovat? Schopnosti? Budoucnost? Všechno je tak zvláštní... Crrr! Zazvonil budík a já se chystám donového dne. Tento den mi přinese spoustu negativní...