A Piece of Art

TŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Eames si vyvrknul kotník, když ve třinácti spadl ze skateboardu. Taky měl ukazováčky na chodidlech delší než palce. Bratr mu zlomil nos, když se prali o to, kdo je na řadě s hraním Nintenda. Se svou přítelkyní ze střední školy se rozešel poté, co měl její otec rasistické poznámky u společné večeře. Na maturitním plese dostal první pusu od kluka. A přestože jeho matka nebrečela, když jí oznámil, že je gay, nechtěla, aby přivedl na nedělní oběd svého přítele.

To všechno se Dante dozvěděl na oplátku za své hodinové blábolení o Davidu Bowiem a The Doors. Také zjistil, že má alergii na pyl a že byl na koncertu Britney Spears. Že chtěl jít na pedák, ale jeho rodina neměla dost peněz. Že někde na půdě stále ležela jeho sbírka kartiček hráčů rugby. A že ještě pár let po vychození školy měl dredy do půli zad.

Všechno mu připadalo tak zvláštně normální a přirozené, že když se za okny strhla vánice, automaticky Eamesovi nabídl, aby zůstal, dokud se počasí neusměrní. Jediná myšlenka, která ho v tu chvíli mohla znepokojovat, byla nejistota, zda by se k tomu kroku odhodlal i ve chvíli, kdy by byly ulice prozářené sluncem.

Mluvili o plánech na víkend i o tom, kdy si na sebe udělají čas o Vánocích, Dante Eamesovi ukázal všechny své květiny a možná nepatrně zčervenal, když Eames tiše poznamenal, že netušil, že je má tak rád a že by mu je měl dávat častěji. Několik dlouhých minut jen leželi vedle sebe na koberci v obýváku a Dante vyprávěl, odkud sehnal který plakát, které cédéčko a kazetu, které elpíčko i květináč. A Eames přikyvoval a listoval při tom knihami, které ležely u stěny, a občas přečetl kousek, který ho pobavil. Mezitím si kradli pohledy i polibky a Dante v hlavě přísahal, že to byl možná ještě dokonalejší moment, než když se brzy ráno líbali uprostřed silnice a mrzly jim při tom ruce.

„Další cédéčko dohrálo," konstatoval Eames, když seděli na parapetu a posílali si mezi sebou na koleni ubalenou cigaretu.

„Něco vyber," řekl a mávl ke knihovně plné alb a kazet.

Eames seskočil z parapetu a dřepl si k poličkám. Chvíli si mlčky prohlížel interprety, když rozhodil rukama a se zoufalým výrazem ve tváři se otočil na Danta.

„Vůbec se v tom nevyznám, půlka z těch jmen mi nic neříká."

Danta to rozesmálo. „Tak pusť něco, co znáš."

„Bude ti vadit, když znova pustím Bowieho?"

Vytáhl obočí. „Ptáš se, jako bys mě neznal."

Pak mu podal cigaretu, nechal ho naposledy potáhnout a špaček vyhodil ven z okna.

„Víš, tohle je moje jediná šance získat tvoje kalhoty a boty," řekl Eames zamyšleně.

Dante si přitáhl jednu nohu k sobě a zapřel se bradou o koleno. „Máš dojem, že už tě sem nikdy nevezmu?"

„Vezmeš?"

Místo odpovědi ho políbil na rty, jen letmo, jako by ho chtěl nechat ochutnat. Eames si s ním propletl prsty a zaujatě si je prohlížel. Ze sterea se rozehrála píseň Fashion.

„Já vím, potřebuju je přelakovat," zamumlal rozpačitě Dante a pokusil se mu vyvléct.

„Ne, mně se to takhle líbí," zasmál se Eames a přitáhl si jeho ruku k sobě, jako by ji chtěl políbit. Místo toho jej však kousl do palce.

Dante se zapřel spánkem o studenou okenní tabulku. „Co jsem ti vlastně slíbil, když se ti podaří sesbírat všechno moje oblečení?"

Eamesovi se zablýsklo v očích. „Tanec na klíně. Na Madonnu."