29

56 10 1

od melodramatic_fool_

od melodramatic_fool_

"Když už tedy trávíme večer společně," začala Mallory, "a bavíme se o všem možném, tak mi pověz třeba o tvých vlasech."

"Proč zrovna o mých vlasech?" Zasmál se.

"No, možná proto, že máš na jedné straně hlavy blond a na druhé světle růžovou?"

"Řekněme, že jsem to neudělal zrovna za střízliva. Ale nakonec jsem se rozhodl si je takhle nechat, dalšího rána jsem se zase tak moc nevyděsil. Co ty? Přemýšlela jsi někdy nad tím, že by jsi se někdy obarvila?"

Mallory nesouhlasně pokroutila hlavou.

"Proč ne? Líbí se mi tvoje vlasy, ale dovedl bych si těch představit i s jinou barvou."

"Díky, ale myslím si, že radši zůstanu u své nudné hnědé."

"Není nudná," namítl.

"Když si to myslíš," zamumlala. Upřímně, nikdy své vlasy nijak zásadně neřešila. Žily si svůj vlastní život a Mallory se je nepokoušela nijak zkrotit. "No a ten culíček?" přesunula tak hovor zpátky k němu. "To je co za módní výstřelek?"

"Módní výstřelek," zopakoval. "Jak jsi mi to mohla říct a dívat se mi při tom do očí?" ptal se dotčeně.

"Výčitky ve mně nevyvoláš."

"No mohl bych se urazit, trochu trucovat, tobě by to nedalo a nakonec by jsi se mě snažila udobřit. Takže ano, dokážu v tobě vyvolat výčitky."

"Fajn. Prokoukl jsi mě."

"Beztak se ti moje vlasy taky líbí."

"To jsem vůbec neřekla."

"Ale myslíš si to."